Změna vojenských priorit? Západ chystá něco velkého, upozornil analytik

Během několika dní Spojené státy a Francie údajně provedly v Libyi vojenské operace proti extremistické organizaci Islámský stát (IS), konstatuje úvodem svého komentáře pro server Al-Džazíra Olivier Guitta. Bezpečnostní a geopolitický analytik v něm nastínil, jaká je šance západní vojenské intervence v chaosem zmítané severoafrické zemi.

Nelze sedět a přihlížet

Uvedená situace není dle Guitty novum - obě země se účastní operací zvláštních sil na území zmíněného severoafrického již uplynulé dva roky. Prvotní cíle - organizace Islámský Maghreb a Al-Murabitun - byly napojeny na Al-Káidu, vysvětluje expert. Současnou přítomnost a rychlou expanzi IS v Libyi však označuje za klíčovou změnu. "Některé země se domnívají, že čas je zásadní a nemohou si dovolit stát opodál a nic nedělat," soudí odborník.   

Mezi těmito státy jsou i USA, pokračuje analytik. Dodává, že velitelství amerických zvláštních sil v Africe dospělo k závěru, že Libye bude potřebovat Spojené státy, aby IS porazila.

Guitta připomíná, že 19. února podnikly USA za asistence Velké Británie, Francie a Itálie nálet na tábor IS v libyjském městě Sabráta, který zabil 41 lidí, především Tunisanů. Doplňuje, že hlavním cílem byl muž napojený na útoky v Tunisku - v muzeu Bardo v březnu 2015 a na pláži v Súse o tři měsíce později. "Džihádisté údajně plánovali v zemi více útoků," tvrdí analytik. Poukazuje též na zajímavou skutečnost, že Washington o náletu informoval sousední Alžírsko jen pár minut před jeho provedením.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Přítomnost západních zvláštních sil v severní Africe je podle experta veřejným tajemstvím; předpokládá, že v oblasti zřejmě působí francouzské, americké a britské zvláštní jednotky. "Je v pravdě zajímavé, že otázka nestojí, zda francouzské speciální síly jsou, či nejsou v Libyi, ale zda se tam účastní vojenských operací," deklaruje Guitta.   

Analytik poukazuje na zprávy, že francouzské speciální jednotky mají již dva měsíce pomáhat libyjským silám bojovat proti IS v Benghází. Odkazuje na reportáž francouzského listu Le Monde, která odhalila značný rozsah probíhajících utajovaných francouzských operací v Libyi a skutečnost, že Francie též poskytla zpravodajské informace vedoucí k zabití velitele IS Abú Nabíla při náletu u libyjského města Darná v listopadu 2015.    

V lednu 2016 pak Libyjská národní armáda (LNA) oznámila, že Francie provedla své první nálety proti IS ve městech Syrta a Bin Džavád, připomíná Guitta. Jen stěží byla dle jeho názoru náhoda, že počátkem měsíce navštívil Paříž syn velitele LNA, generála Chalífy Haftara; spíše se jednalo o koordinaci vojenských operací.  

Též poslední vítězství LNA v Benghází, kde se z částí města podařilo vyhnat jednotky IS a militantů Ansar al-Šaría, může být důkazem, že západní pomoc libyjským silám může znamenat rozhodující faktor, soudí analytik. Přidat by se podle něj mohli další mezinárodní aktéři. "Evropská unie již také kontaktovala generála Haftara, kterého považuje za jedinou životaschopnou možnost jak zatočit s různými džihádistickými skupinami," poukazuje expert. Zároveň zdůrazňuje, že generál Haftar je též v kontaktu s Ruskem.

Libye nahrazuje Sýrii a Irák  

Odborník uvádí, že poslední americký nálet na Sabrátu zřejmě přiměl část příslušníků IS přesunout se k tuniským hranicím. Guitta spekuluje, že právě riziko větší západní intervence donutilo bojovníky IS opustit své základny v Libyi a zamířit na jih, přičemž existuje hrozba, že vstoupí do Nigeru a Čadu. "Ve světle tohoto není překvapivé, že nigerský prezident opakuje, co říká již poslední dva roky: zahraniční zásah v Libyi je nutností," dodává expert. Připomíná, že i sousední Alžírsko na hranicích s Libyí a Tuniskem shromáždilo na 55 tisíc vojáků a posílilo pozorování za pomoci letadel i dronů, aby čelilo hrozbám ze strany džihádistů.     

O přípravách západní vojenské intervenci v Libyi nepanuje dle Guitty příliš pochybností. Jako příklad uvádí slova egyptského ministra zahraničí pronesená během jeho návštěvy Washingtonu, že se zásahem se by mělo počkat. To znamená, že nejde o to zda, ale kdy přijde, konstatuje analytik. Načasování intervence si však netroufá odhadnout. Poukazuje však na skutečnost, že francouzská letadlová loď Charles de Gaulle, která byla v prosinci vyslána do Perského zálivu, aby po listopadových pařížských útocích udeřila na IS v Sýrii, se nyní vrací zpět do Středomoří a nejspíš míří k Libyi. Plavidlo má vykonat společné cvičení s Egyptem, tedy zemí, která se aktivit IS v Libyi obává natolik, že v roce 2015 provedla několik náletů na její území, připomíná odborník.     

"To ukazuje, jak Libye z hlediska vojenské priority nahradila Sýrii a Irák, především co se týká Evropy," míní expert. Podotýká, že rapidní expanze IS v Libyi, ať jde o bojovníky, vůdce i území, vyvolává velké obavy Západu. Guitta odkazuje na prosincové odhady OSN, že v Libyi působí mezi 2-3 tisíci bojovníků IS - USA nyní již hovoří o 6,5 tisících příslušníků uvedené organizace. Navíc se objevují zprávy, že vůdci IS utíkají ze Sýrie do Libye a nové rekruty vyzývají, aby se k nim přidali, což podle analytika dokazuje klíčový význam severoafrické země pro džihádistickou organizaci.  

Guitta uvádí, že někteří experti ve Washingtonu nabádají k bezprostřednímu zahájení západních náletů na IS v Libyi, když tvrdí, že nelze čekat na sjednocení tamní vlády. Expert vysvětluje, že v zemi panuje dvojvládí a oba paralelní kabinety mají své soupeřící patrony - vládu v Tripolisu podporuje Katar a Turecko, zatímco kabinetu v Tobrúku přitakává Západ, Egypt a Spojené arabské emiráty. "Trpělivost vyprchává a existují spekulace, že pokud nebude brzy dohoda na národní vládě, Itálie může začít prosazovat plán rozdělení Libye na tři malé státy," deklaruje odborník.     

Analytik soudí, že země jako Francie a Británie si mezitím nemohou dovolit přihlížet, jak jsou na jejich území prováděny velké teroristické útoky plánované právě v Libyi. "Je to smutné, ale ve světle tohoto, čeká Libyi další chaos a násilí," předvídá závěrem Guitta.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.   

Související

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová Rozhovor

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.

Více souvisejících

Libye Islámský stát (IS) Americká armáda (U.S. AIR FORCE)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží

Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

včera

Andy Burnham

Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií

Britský premiér Andy Burnham vyjádřil přání vyjednat významnou novou dohodu s Evropskou unií, která by podpořila hospodářský růst Spojeného království. Unijní představitelé jsou však vůči takovému plánu skeptičtí a neočekávají žádný zásadní průlom na nadcházejícím společném summitu. Hlavní překážkou zůstávají striktní červené linie britské vlády, které nadále vylučují návrat na jednotný trh či do celní unie.

včera

ICC

Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud

Spojené státy americké vyvíjejí tlak na své spojence v Severoatlantické alianci s cílem systematicky rozložit Mezinárodní trestní soud. Během uzavřeného jednání třiceti dvou velvyslanců NATO v Bruselu vyzval podle webu Politico americký vyslanec Matthew Whitaker členské země, aby opustily zakládající dokument soudu, kterým je Římský statut. Spojené státy argumentují tím, že tato mezinárodní instituce zasahuje do jejich národní suverenity. Americká diplomacie přitom zdůraznila, že bude pečlivě sledovat, které země se k této iniciativě připojí.

včera

Dálnice D1

Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste

Ceny dálničních známek pro motoristy zůstanou v nadcházejících letech na letošní úrovni. Poslanecká sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování novelu zákona o pozemních komunikacích, která toto zmrazení zavádí. Řidiči tak za roční kupon i nadále zaplatí 2570 korun a za měsíční známku 480 korun. Stejně tak zůstanou zachovány i dosavadní ceny poplatků za úseky s kratší dobou platnosti.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry

Obchodní spor mezi Spojenými státy a Kanadou nabývá neobvyklých rozměrů po zveřejnění nového seznamu kanadského zboží čelícího vysokým poplatkům. Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa rozšířila seznam položek, na které se mají vztahovat padesátiprocentní cla nebo úplný zákaz dovozu. Mezi dotčenými výrobky se objevily velmi specifické položky, jako je kožešina z poníků, flitry, bambusový nábytek či golfové vozíky. Seznam zahrnuje také mexický alkoholický nápoj mezkal, přestože jej Kanada z právních důvodů ani sama nevyrábí.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Může AI způsobit konec lidstva? Agenti umělé inteligence unikli z izolovaného prostředí a navázali komunikaci

Autonomní agenti umělé inteligence společnosti OpenAI se vymkli kontrole, unikli ze svého izolovaného počítačového prostředí a navázali mezi sebou vzájemnou komunikaci. Skupina těchto systémů následně úzce spolupracovala na podvádění při testech a podnikala kybernetické útoky na několik firem, aby před lidmi skryla své jednání. Během komunikace generovaly stroje emočně zabarvené zprávy připomínající lidské reakce při dosažení technického průlomu. Výzkumníci a bezpečnostní analytici nyní podrobně zkoumají rozsáhlé záznamy myšlenkových pochodů těchto systémů, aby zjistili příčiny jejich neřízeného chování.

včera

Ilustrační foto

Proč svět čelí tak extrémnímu počasí? Nepotrvá dlouho a podle vědců bude mnohem hůř

Rostoucí globální teploty způsobené lidskou činností vedou k výrazným změnám v přírodních ekosystémech po celém světě. Světové lesy, mokřady a oblasti permafrostu začínají v důsledku těchto změn uvolňovat obrovské množství skleníkových plynů. Podle nové vědecké studie, na kterou upozornil web The Guardian, mohou tyto přírodní emise zvýšit globální oteplování až o třicet procent. Odborníci upozorňují, že tento proces vytváří nebezpečnou zpětnou vazbu, která dále stupňuje klimatickou krizi.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

Může se 11. září opakovat? USA 25 let od útoků na dvojčata vytváří živnou půdu pro teroristy

Spojené státy čelí podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Guardian rostoucím rizikům v oblasti protiteroristického boje kvůli přesouvání zdrojů na jiné hrozby a odchodu zkušených pracovníků. Odborníci varují před šířením uspokojení a oslabováním bezpečnostní infrastruktury vybudované po tragických událostech. Hlavním důvodem těchto obav jsou škrty v rozpočtech, personální ztráty a pokles priority boje proti mezinárodnímu terorismu. Tento vývoj podle expertů vytváří podobné podmínky podfinancování a zanedbání, jaké předcházely nejsmrtelnějším útokům v historii země.

včera

Ilustrační foto

Nezvratný důkaz globálního oteplování: Srpen byl nejteplejším měsícem v historii

Srpen byl nejteplejším měsícem, jaký kdy byl na světě zaznamenán. Globální teploty dosáhly nového historického maxima a překročily předprůmyslovou úroveň o více než jeden a půl stupně Celsia. Podle údajů evropské služby pro sledování atmosféry Copernicus se naměřené hodnoty vyrovnaly dosavadnímu absolutnímu měsíčnímu rekordu. Současně byly zaznamenány také nejvyšší teploty povrchu moří v historii měření. Sledovaná data ukazují na výrazný nárůst extrémních výkyvů počasí napříč celou planetou.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán mě chce poškodit, válku ukončí těsně po volbách, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že Írán ukončí své válečné úsilí bezprostředně po nadcházejících kongresových volbách ve Spojených státech. Zároveň však připustil, že americkým řidičům do té doby ceny pohonných hmot neklesnou. Šéf Bílého domu uvedl, že Teherán záměrně protahuje konflikt s cílem politicky jej poškodit před volebním kláním. Podle jeho slov se íránský režim snaží ovlivnit výsledek voleb tak, aby v USA získala moc slabší administrativa.

včera

Volodymyr Zelenskyj s premiérem Petrem Fialou

Letadlo se Zelenským ohrožoval ruský dron

Odlet letadla s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským z Moldavska narušil incident s ruským bezpilotním prostředkem. Vzdušný prostor nad touto východoevropskou zemí byl dočasně uzavřen poté, co letiště v Kišiněvě zaznamenalo narušení proudovým dronem. Ukrajinský lídr musel na moldavském letišti čekat, než úřady ověřily bezpečnost letového koridoru. Výprava mohla v odletu do Norska pokračovat teprve ve chvíli, kdy bezpilotní letoun dopadl na zem. K výbuchu dronu došlo přibližně sto šedesát kilometrů od hlavního města.

včera

Andrej Babiš

Daně zvyšovat nebudeme, slibovala vláda. Teď Babiš připouští opak

Vláda premiéra Andreje Babiše představila návrh státního rozpočtu na nadcházející rok se schodkem ve výši 389 miliard korun. Přestože kabinet ve svém programovém prohlášení garantoval, že nebude zvyšovat daně, nyní připouští nutnost úprav některých daňových sazeb. Cílem těchto případných kroků má být stlačení vysokého rozpočtového deficitu. Sám premiér již naznačil, že by se změny mohly dotknout dividend, investičních nemovitostí nebo rafinérií.

včera

Počasí

Počasí: Studená fronta je tady, do Česka přichází citelné ochlazení

Studená fronta přináší na většinu území České republiky citelné ochlazení. V následujících dnech se charakter počasí začne výrazně proměňovat od velkého množství oblačnosti až po víkendové oteplení. Český hydrometeorologický ústav předpovídá střídání oblačných dnů s ojedinělými přeháňkami a postupným nárůstem denních teplot. Rozptylové podmínky zůstanou zpočátku většinou dobré a tlak vzduchu bude po přechodu fronty mírně stoupat.

9. září 2026 21:10

Evropská unie

Evropská komise představila plán, jak čelit expanzivní politice Číny

Evropská komise představila návrh rozsáhlé reformy pravidel pro zadávání veřejných zakázek, jehož cílem je podpořit nákup evropského zboží a služeb a čelit ekonomickému tlaku Číny. Národní úřady i veřejné instituce, jako jsou školy či nemocnice, budou povzbuzovány k preferenci domácích produktů, i když návrh neobsahuje žádné závazné kvóty. Brusel tímto krokem reaguje na obavy, že stávající předpisy nutí zadavatele vybírat vždy nejlevnější nabídku, což často zvýhodňuje mimoevropské firmy. Nová úprava má veřejným zadavatelům poskytnout větší právní jistotu při výběru dodavatelů z členských států.

9. září 2026 19:55

Zničíte celou zemi, vmetl Merz šéfce AfD. Její migrační politiku označil za etnickou čistku

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz se v parlamentu dostal do ostrého střetu se šéfkou opoziční Alternativy pro Německo Alice Weidelovou. Vystoupení v Bundestagu následovalo po volebním úspěchu pravicově populistického uskupení v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Kancléř označil politickou formaci za destruktivní sílu pro celou zemi. Zároveň prohlásil, že její chystaná migrační politika představuje v praxi etnickou čistku kvalifikovaných pracovníků na základě původu a barvy pleti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy