Další milník v boji proti změnám klimatu: 150 států sníží produkci skleníkových plynů

Výsledek jednání dnes oznámil rwandský ministr přírodních zdrojů Vincent Biruta. Dohoda, ke které se připojil i americký ministr zahraničí John Kerry, rozděluje země do tří skupin.

Rozvinuté země, jako jsou Spojené státy či většina Evropy, se zavázaly snížit používání průmyslově produkovaných HFC o deset procent do roku 2019, v roce 2036 pak snížení dosáhne 85 procent.

Rozvojové státy, které jsou rozděleny do dvou skupin, zmrazí užívání zmíněných plynů do roku 2024, respektive 2028, poté využívání HFC začnou postupně snižovat. Do kategorie zemí, pro které platí pozdější termín, patří Indie, Pákistán či státy v Perském zálivu. Čína je zařazena do skupiny rozvojových zemí, na kterou se vztahuje dřívější termín.

České ministerstvo životního prostředí ČTK v komentáři sdělilo, že výsledek jednání ve Rwandě je významný pro naplnění globálního klimatického ujednání z Paříže, kde se loni drtivá většina států dohodla na postupu, jak zabránit rychlému oteplování planety. Mluvčí ministerstva Petra Roubíčková dodala, že čeští poslanci v současnosti projednávají novelu zákona, která snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů převezme do české právní úpravy.

HFC se používají jako náhrada freonů například v ledničkách či klimatizacích. Tyto plyny sice podle vědců nepoškozují ozonovou vrstvu. Odborníci předpokládají, že rychlé snížení produkce HFC výrazně zpomalí klimatické oteplování, a to možná až o 0,5 stupně Celsia do roku 2100.

Jednání ve rwandské metropoli Kigali je součástí montrealského protokolu, který vstoupil v platnost v roce 1987. V něm se drtivá většina států zavázala ke kontrole výroby chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu a k postupnému omezení jejich používání. Náhradou těchto látek, známých jako chlor-fluorované uhlovodíky (CFC), mezi které patří i freony, byly právě HFC. Ty sice pomohly zastavit rozklad ozonové vrstvy, ale vedlejším efektem je zmíněná velká schopnost HFC udržet na planetě teplo.