Spojené státy Africké? Kaddáfí prozradil tajné plány USA

Kaddáfí pro ruskou stanici promluvil o důvodech, které vedly Západ k invazi. Podle něj chtěl zesnulý libyjský vůdce sjednotit africké státy a měnu, čímž by vytvořil jakési "Spojené státy africké". Toho se ale Západ bál.

"Na Západě si báli, že taková vláda uzavře přístup k africkému bohatství, což by bylo v rozporu se zájmy západních zemí. Viděli v osobě Muammara Kaddáfího hrozbu, protože právě on vedl africkou unii," řekl televizi Kaddáfí al-Dam.

Dodal, že odpovědnost za to, co se v Libyi stalo, nesou výhradně západní země. Právě západní představitelé včetně prezidenta USA Baracka Obamy navíc považují svržení režimu v Libyi za svou největší chybu.

Bratr někdejšího vůdce také požadoval prozkoumat události roku 2011 na úrovni OSN. S tím, co mu provedl Západ, se ale jen tak nesmíří. "Vyžadujeme omluvu celému libyjskému lidu za zničení naší země," řekl bratr Kaddáfího.

Obama v televizním vystoupení počátkem roku připustil, že absence stabilizačního plánu pro Libyi po Spojenými státy vedené intervenci, která svrhla režim diktátora Muammara Kaddáfího, byla největší chybou, které se za osm let v Bílém domě dopustil. 

Analytik Michael Maloof k tomu dodal, že Spojené státy s Muammaram Kaddáfím dlouhou dobu spolupracovaly. "Probíhalo tam hodně společných věcí," vysvětluje Maloof. Konstatuje, že diktátor ve skutečnosti udržoval pohromadě jednotlivé frakce a přirovnává ho proto k "libyjskému Titovi".

Spojené státy s Kaddáfím spolupracovaly především na zadržení rozmachu teroristické sítě Al-Káida, přičemž diktátor byl v tomto směru poměrně úspěšný, uvedl dále Maloof. Domnívá se tedy, že hlavní problém Obamovy administrativy spočíval v tom, že se zajímala především o ropu. "Také Francouzi byli velmi zainteresovaní tam (do Libye) vpadnout, jakmile začaly malé nepokoje, chápajíc, že (Kaddáfí) má zájem je potlačit," soudí expert.

"Bylo jasné, že cílem (americké) administrativy byla změna režimu," konstatuje analytik. Dodává, že USA se měly spíše poučit z irácké anabáze, která názorně demonstrovala, že není dobré jednat bez nějaké životaschopné strategie. "A tu jsme v Iráku zajisté neměli. Nyní s Libyí je to stejné," kritizuje Maloof. Upozorňuje, že značnou část odpovědnosti za rozhodnutí intervenovat vojensky v Libyi pak nese aktuální kandidátka na amerického prezidenta, demokratka Hillary Clintonová.

"Když tam (USA) zasáhly a svrhly Kaddáfího, neměly nic, čím by ho nahradily - neměly vládu, která by byla připravena (převzít moc v zemi)," poukazuje odborník. Dodává, že nyní Západu nezbývá než kooperovat s velmi vrtkavou libyjskou vládou, která příliš nefunguje.