Míří do Evropy další davy uprchlíků? Vyvstal závažný problém

Berlín - Yemane Mesgen se narodil a vyrůstal v Eritreji, kde se vláda podle OSN dopouští válečných zločinů. Poté, co vstoupil do policejní služby, se Mesgen rozhodl uprchnout ze své vlasti. Uvažoval, že by šel do Evropy, ale bál se nebezpečné cesty přes Libyi a Středozemní moře. Namísto toho si vybral Izrael, čehož později hořce litoval. „Izraelská vláda nemá ráda uprchlíky“, řekl televizi Al-Džazíra v Berlíně.

Mesgenovi se podařilo bezpečně přejít přes Súdán skrz Sinajskou poušť - kde mnoho Eritrejců bylo zajato a mučeno - a vstoupil do Izraele v roce 2008. Izraelská vláda však je velmi nepřátelská vůči eritrejským státním příslušníků. Status uprchlíka je přiznán méně než jednomu procentu příchozích. Izrael nedeportuje Eritrejce zpět do jejich nebezpečné domoviny, protože to by bylo porušením Úmluvy o uprchlících OSN. Namísto toho Eritrejci získávají krátkodobá víza, která musí být obnovovány. Nemají právo na práci ani na sociální zabezpečení.

Mesgen žil v tomto právního limbu po dobu sedmi let. Přežíval jen díky tomu, že pracoval nelegálně v restauracích a sdílel malý jeruzalémský byt s dalšími Eritrejci.  V roce 2015 mu izraelské úřady nařídily, aby se přesunul do Holotu, detenčního zařízení pro nelegální imigranty, které dokáže pojmout až 3000 lidí, které nemají žádné vyhlídky na práci nebo volný pohyb. Jedinou další možností, kterou měl, bylo se navrátit dobrovolně do své domoviny nebo jít do jiné africké země. „Řekl jsem jim, že nemůžu jít zpět do své země, ale že se vrátím do Afriky," říká Mesgen.

V červenci 2015 jej izraelský migrační úředník doprovodil na Ben-Guriono mezinárodní letiště, dal mu jednosměrný lístek do  Rwandy spolu s dokumenty pro rwandské imigrační úředníky a 3500$ v hotovosti, což je odměna pro ty, kdo opustí Izrael dobrovolně. Tato iniciativa byla spuštěna izraelským imigračním úřadem v roce 2013 s cílem přesvědčit žadatele o azyl, aby opustili zemi. Mesgen je jedním z více 14000 žadatelů o azyl, převážně z Eritreje a Súdánu, kteří odešli z Izraele prostřednictvím programu dobrovolného odchodu v průběhu posledních tří let. Tedy, shrnuje al-Džazíra, Izrael jako signatář Úmluvy o uprchlících OSN, posílá lidi, kteří potřebují ochranu, do zemí, kde jim není poskytnuta a nutí je jít skrze nebezpečné pašerácké cesty.

Mesgenův příběh je toho svědectvím. Izraelský imigrační úřad mu slíbil ubytování a práci v zemi, kam dobrovolně odešel. Když však Mesgen dorazil do Rwandy, bylo mu řečeno „Johnem z imigračního“, že jej jako jiné jeho eritrejské soukmenovce za 250$ propašuje do Ugandy. Ve své zprávě Deportováni do neznáma, Hotline for Refugees and Migrants – nezisková organizace z Tel Avivu- dokumentuje, že to je běžná praktika v Rwandě. Eritrejcům je odepřen pobyt, jsou zajati ve vile v Kigali, a nakonec pašováni do Ugandy.

Mesgan se před Ugandu dostal do Súdánu, kde byl chycen a uvězněn po dobu dvou měsíců. Úřady mu sdělily, že nemá žádný pas, takže by mohl být zločinec. „Je to pro nás nebezpečné. Nemůžeme vás pustili z vězení." Mesgen se pomocí úplatku nakonec dostal z vězení a pokračoval v nebezpečné a drahé cestě před Súdán do Libye, kde se v Benghází nalodil na 10 metrů dlouhou rybářskou loď, která ho měla vzít do Itálie. Loď se ztratila na moři po dobu 48hodin a byla nakonec zachráněna italskou námořní službou. Mesgenovi se podařilo dosáhnout Německu v září 2015. Za cestu zaplatil 10 000 $.

Nejasnosti okolo izraelského přesidlovacího programu

Legálnost izraelského programu dobrovolného odchodu byl řešena v roce 2014 izraelským soudem. Stát oznámil, že má dvě tajné dohody s dvěma neidentifikovanými zeměmi. Izraelský premiér Benjamin Nethanyau poslal soudu dopis, ve kterém píše, že odhalení totožnosti obou zemí by mohlo „poškodit zahraniční vztahy Izraele." Izraelský imigrační úřad na dotaz Al-Džazíry též odpověděl záporně s tím, že dohody jsou důvěrné. Izraelský soud nakonec legitimizoval program dobrovolného odchodu.

Zástukyně Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Izraeli, Walpurga Englbrechtová, řekl Al-Džazíře, že jsou velice znepokojeni celou situací, protože nemají informace o tom, že by uprchlíci měli potřebná opatření na svou ochranu. Izrael by měl poskytnout ujištění, že žadatelům o azyl, kteří opouští dobrovolně Izrael, je skutečně poskytnuta odpovídající dokumentace, povolení k pobytu a právo pracovat. UNHCR není proti dobrovolnému opuštění země, ale proti problematičnosti postupu, který se jeví tak, že není o sdílení odpovědnosti, ale o přesouvání zátěže.

Program dobrovolných odchodů mají i další země – Austrálie i EU. Je to právě nejasnost izraelských dohod s Rwandou a Ugandou, která alarmuje pozorovatele, říká Reuven Ziegler, asistent výzkumu Centra uprchlických studií na Oxfordské univerzitě. Podle Zieglera mají žadatelé o azyl „velmi nejisté postavení, pokud vůbec" ve Rwandě a Ugandě – nejsou připuštěni k určení statusu uprchlíka (Refugee Status Determination) a musí pokračovat v cestě a žádat o ochranu jinde.

V Izraeli je momentálně 29 367 Eritrejců, podle posledních údajů zveřejněných izraelským imigračním úřadem. Podle izraelského deníku Haaretz bylo minulý prosinec 1860 Eritrejců a Súdánců v detenčním zařízení pro nelegální přistěhovalce Holot. V celé EU, asi 93 procentům eritrejských žadatelů o azyl je udělena nějaká forma ochrany. Mesgenova žádost o azyl v Německu byla vyřízena během měsíce a byl mu přiznám status uprchlíka se všemi jeho sociálními a ekonomickými právy. Nájemné  mu kryje německý systém sociálního zabezpečení a jeho rodina (žena, taktéž eritrejská uprchlice, a dvouměsíční batole) dostává měsíční příspěvek ve výši asi 1000 eur.

Související

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael zvažuje deportaci násilníků z Eritreji, naznačil Netanjahu

Premiér Benjanim Netanjahu v neděli uvedl, že Izrael zvažuje deportaci Eritrejců, kteří se o den dříve zúčastnili výtržností. Protesty uchazečů o azyl z africké země se v sobotu v Tel Avivu zvrhly v násilnosti a střety s policií. Zranění utrpělo přes sto lidí. 

Více souvisejících

Eritrea Izrael uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy