Egypt se mstí za masakr křesťanů. Bombarduje ale správné teroristy?

Káhira - Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí krátce po útoku radikálů na koptské křesťany nařídil egyptské armádě, aby zahájila nálety v Libyi. Sísí však zřejmě necílí na teroristy, kteří stojí za pátečním útokem, píše agentura Reuters.

V Egyptě se oznámení o náletech setkalo s pozitivními ohlasy - egyptská státní televize je například označila za rychlé vykonání spravedlnosti. Sám prezident se ale k tomu, na jakou teroristickou skupinu v Libyi egyptská armáda zaútočila, vyjádřil poněkud vágně.

Egyptské nálety v Libyi necílily na příslušníky Islámského státu (IS), tedy teroristické organizace, jež stojí za masakrem, který si 26. května v provincii Mínjá na jihu Egypta vyžádal životy 29 koptů. Hlavním cílem náletů je zřejmě pomoci spojencům Egypta ve východní Libyi.

"K útokům v provincii Mínjá se přihlásil Islámský stát. V Libyi sice jsou islamistické teroristické skupiny, ale podle tvrzení Káhiry egyptské nálety nebyly namířeny na IS," řekl expert z Atlantické rady H.A. Hellyer.

Analytici jsou přesvědčeni, že egyptské nálety v Libyi v boji proti radikálům v Káhiře, na Sinaji a v Horním Egyptě, kde radikálové útočí na kopty a státní úředníky od 90. let, nepomohou.

Bombardování teroristických táborů v Libyi je zástupné, faktem je, že se Káhiře zatím nepodařilo zničit radikály uvnitř Egypta.

"Je jednodušší podniknout nálety na teroristické tábory v Libyi, než vyřešit vážný problém sektářství a radikalizace v Egyptě, které vedly k tomuto a dalším útokům," řekla expertka na blízkovýchodní politiku Michele Dunneová z organizace Carnegie Endowment for International Peace. "Všechny odporné teroristické útoky, které se v Egyptě dějí, mají svůj původ ve vnitrostátních záležitostech. Pokud by Islámský stát neexistoval, pravděpodobně by se děly stejně. Současná situace se od 90. let, kdy Islámský stát a Al-Káida ještě neexistovaly, příliš neliší" dodala.

Představitelé Egypta a Libye uvedli, že nálety mířily na tábory radikálů a na místa, kde uchovává zbraně teroristická skupina DMSC, kterou tvoří aliance islamistických milicí v Derně. Nálety cílily na západní bránu do Derny, na Dár al-Hamar na jihu a na kopcovitou oblast asi 20 kilometrů od Derny.

DMSC se však nikdy do útoků mimo Libyi nezapojila a většina jejích aktivit se odehrává v Derně, jen zřídka se zapojí do větších bojů v Libyi, uvedl politolog, jenž se specializuje na konflikt v Libyi a je členem Atlantické rady Muhammad Džahr. DMSC odmítá, že by útočila v Egyptě.

Mnozí experti si myslí, že egyptské nálety v Libyi byly naplánovány s předstihem s cílem pomoci východolibyjským jednotkám generála Chalífy Haftara. Sísí útok na kopty tak podle nich použil jen jako zástupný důvod.

Haftarova Libyjská národní armáda (LNA) už dlouho bojuje proti DMSC, zabraňuje jim v zásobování se potravinami a častuje tuto teroristickou organizaci občasnými nálety. Navzdory tomu, že LNA Dernu obléhá, se vojenská situace ve městě dá už několik měsíců nazvat patovou.

Káhira také podnikla nálety v libyjském okrese Džufrá, kde LNA bojuje proti islamistům, kteří uprchli z Benghází, ale také proti jednotkám tripoliské vlády, kterou podporuje OSN.

LNA začátkem května v této oblasti přišla o několik desítek mužů, jelikož se stala terčem nečekaného útoku blízko letecké základy. Navzdory tomu, se však LNA podařilo získat kontrolu zpět.

Útok v provincii Mínjá byl pro egyptskou vládu a armádu, jež podporují vojenské zapojení v Libyi, katalyzátorem, řekl odborník na extremismus z Univerzity George Washingtona Mokhtar Awad. "Tady, nejde o to, že Egypt útočí kvůli tomu, co se stalo v provincii Mínjá... cílem je zbavit se co nejvíce extremistů na východě," dodal.

Káhira tvrdí, že necílí na konkrétní skupiny, ale zaměřuje se na ozbrojence, kteří by mohli ohrozit vnitřní bezpečnost Egypta. Armádní mluvčí v rozhovoru s egyptskými státními médii v pondělí řekl, že všechny skupiny, na které Káhira útočí, zastávají stejnou ideologii jako atentátníci, již zabíjeli kopty, což jako důvod k bombardování stačí.

"Jména pro nás nejsou důležitá, všichni jsou to teroristé. Atentátníci z Mínjá se nemusejí nutně nacházet v táborech, které bombardujeme, víme však, že tam jsou jejich stoupenci," řekl Reuters nejmenovaný zdroj z egyptských zpravodajských služeb.

Džahr rovněž věří, že egyptské nálety v Libyi byly naplánovány s cílem podpořit Haftara, útok na kopty tak pro ně byl pouhou jiskrou.

Jakoukoliv činnost ozbrojenců na východě Libye, tedy blízko hranic s Egyptem, vnímá Káhira jako ohrožení egyptské bezpečnosti. Jedním z důvodů proč Sísí od roku 2014 podporuje Haftara je snaha vyhnat islamisty z východní Libye.

V současné chvíli se Sísí více zapojuje, protože se zlepšily vztahy s Washingtonem, uvedl Džahr. Egyptský prezident je názoru, že jeho americký protějšek Donald Trump mu schválil boje proti džihádistům v Libyi a jinde. Když Sísí krátce po útoku ve státní televizi ohlásil první sérii náletů, vyzval Trumpa, aby ho podpořil.

Trump, který již několikrát zdůraznil, že si přeje zlepšit vztahy s Káhirou, řekl, že stojí za Sísím a egyptským lidem.

Související

Egypt, ilustrační foto

Egypt učinil zásadní obrat ve své obchodní politice vůči Rusku a Ukrajině

Egypt učinil zásadní obrat ve své obchodní politice vůči Rusku a Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek oznámil, že Káhira již nebude přijímat zásilky obilí, které Rusko vyváží ze svých dočasně okupovaných ukrajinských území. Tuto informaci potvrdil Zelenskyj po rozhovoru se svým egyptským protějškem Abdulem Fattáhem as-Sísím.

Více souvisejících

Egypt Abd Fattáh Sísí Terorismus Teroristické útoky v Egyptě

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy