Egypt se mstí za masakr křesťanů. Bombarduje ale správné teroristy?

Káhira - Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí krátce po útoku radikálů na koptské křesťany nařídil egyptské armádě, aby zahájila nálety v Libyi. Sísí však zřejmě necílí na teroristy, kteří stojí za pátečním útokem, píše agentura Reuters.

V Egyptě se oznámení o náletech setkalo s pozitivními ohlasy - egyptská státní televize je například označila za rychlé vykonání spravedlnosti. Sám prezident se ale k tomu, na jakou teroristickou skupinu v Libyi egyptská armáda zaútočila, vyjádřil poněkud vágně.

Egyptské nálety v Libyi necílily na příslušníky Islámského státu (IS), tedy teroristické organizace, jež stojí za masakrem, který si 26. května v provincii Mínjá na jihu Egypta vyžádal životy 29 koptů. Hlavním cílem náletů je zřejmě pomoci spojencům Egypta ve východní Libyi.

"K útokům v provincii Mínjá se přihlásil Islámský stát. V Libyi sice jsou islamistické teroristické skupiny, ale podle tvrzení Káhiry egyptské nálety nebyly namířeny na IS," řekl expert z Atlantické rady H.A. Hellyer.

Analytici jsou přesvědčeni, že egyptské nálety v Libyi v boji proti radikálům v Káhiře, na Sinaji a v Horním Egyptě, kde radikálové útočí na kopty a státní úředníky od 90. let, nepomohou.

Bombardování teroristických táborů v Libyi je zástupné, faktem je, že se Káhiře zatím nepodařilo zničit radikály uvnitř Egypta.

"Je jednodušší podniknout nálety na teroristické tábory v Libyi, než vyřešit vážný problém sektářství a radikalizace v Egyptě, které vedly k tomuto a dalším útokům," řekla expertka na blízkovýchodní politiku Michele Dunneová z organizace Carnegie Endowment for International Peace. "Všechny odporné teroristické útoky, které se v Egyptě dějí, mají svůj původ ve vnitrostátních záležitostech. Pokud by Islámský stát neexistoval, pravděpodobně by se děly stejně. Současná situace se od 90. let, kdy Islámský stát a Al-Káida ještě neexistovaly, příliš neliší" dodala.

Představitelé Egypta a Libye uvedli, že nálety mířily na tábory radikálů a na místa, kde uchovává zbraně teroristická skupina DMSC, kterou tvoří aliance islamistických milicí v Derně. Nálety cílily na západní bránu do Derny, na Dár al-Hamar na jihu a na kopcovitou oblast asi 20 kilometrů od Derny.

DMSC se však nikdy do útoků mimo Libyi nezapojila a většina jejích aktivit se odehrává v Derně, jen zřídka se zapojí do větších bojů v Libyi, uvedl politolog, jenž se specializuje na konflikt v Libyi a je členem Atlantické rady Muhammad Džahr. DMSC odmítá, že by útočila v Egyptě.

Mnozí experti si myslí, že egyptské nálety v Libyi byly naplánovány s předstihem s cílem pomoci východolibyjským jednotkám generála Chalífy Haftara. Sísí útok na kopty tak podle nich použil jen jako zástupný důvod.

Haftarova Libyjská národní armáda (LNA) už dlouho bojuje proti DMSC, zabraňuje jim v zásobování se potravinami a častuje tuto teroristickou organizaci občasnými nálety. Navzdory tomu, že LNA Dernu obléhá, se vojenská situace ve městě dá už několik měsíců nazvat patovou.

Káhira také podnikla nálety v libyjském okrese Džufrá, kde LNA bojuje proti islamistům, kteří uprchli z Benghází, ale také proti jednotkám tripoliské vlády, kterou podporuje OSN.

LNA začátkem května v této oblasti přišla o několik desítek mužů, jelikož se stala terčem nečekaného útoku blízko letecké základy. Navzdory tomu, se však LNA podařilo získat kontrolu zpět.

Útok v provincii Mínjá byl pro egyptskou vládu a armádu, jež podporují vojenské zapojení v Libyi, katalyzátorem, řekl odborník na extremismus z Univerzity George Washingtona Mokhtar Awad. "Tady, nejde o to, že Egypt útočí kvůli tomu, co se stalo v provincii Mínjá... cílem je zbavit se co nejvíce extremistů na východě," dodal.

Káhira tvrdí, že necílí na konkrétní skupiny, ale zaměřuje se na ozbrojence, kteří by mohli ohrozit vnitřní bezpečnost Egypta. Armádní mluvčí v rozhovoru s egyptskými státními médii v pondělí řekl, že všechny skupiny, na které Káhira útočí, zastávají stejnou ideologii jako atentátníci, již zabíjeli kopty, což jako důvod k bombardování stačí.

"Jména pro nás nejsou důležitá, všichni jsou to teroristé. Atentátníci z Mínjá se nemusejí nutně nacházet v táborech, které bombardujeme, víme však, že tam jsou jejich stoupenci," řekl Reuters nejmenovaný zdroj z egyptských zpravodajských služeb.

Džahr rovněž věří, že egyptské nálety v Libyi byly naplánovány s cílem podpořit Haftara, útok na kopty tak pro ně byl pouhou jiskrou.

Jakoukoliv činnost ozbrojenců na východě Libye, tedy blízko hranic s Egyptem, vnímá Káhira jako ohrožení egyptské bezpečnosti. Jedním z důvodů proč Sísí od roku 2014 podporuje Haftara je snaha vyhnat islamisty z východní Libye.

V současné chvíli se Sísí více zapojuje, protože se zlepšily vztahy s Washingtonem, uvedl Džahr. Egyptský prezident je názoru, že jeho americký protějšek Donald Trump mu schválil boje proti džihádistům v Libyi a jinde. Když Sísí krátce po útoku ve státní televizi ohlásil první sérii náletů, vyzval Trumpa, aby ho podpořil.

Trump, který již několikrát zdůraznil, že si přeje zlepšit vztahy s Káhirou, řekl, že stojí za Sísím a egyptským lidem.

Související

Setkání egyptského prezidenta Abd al-Fattáha as-Sísího (vpravo) s předsedou amerického sboru náčelníků štábů generálem Charlesem Brownem v Káhiře 25. srpna 2024.

Hamás odmítá nové požadavky Izraele na příměří v Gaze

V neděli se v Káhiře neuskutečnila dohoda o příměří v Gaze. Ani Hamas, ani Izrael nepřijali navrhované kompromisy, které předložili zprostředkovatelé. Tato situace podle dvou egyptských bezpečnostních zdrojů zpochybňuje šance na úspěch v posledním pokusu, podporovaném USA, ukončit deset měsíců trvající konflikt.

Více souvisejících

Egypt Abd Fattáh Sísí Terorismus Teroristické útoky v Egyptě

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy