Vůdce Libyjské národní armády (LNA) generál Chalífa Haftar dnes v Moskvě ujistil ruské vedení, že jeho bojovníci převezmou kontrolu nad celou Libyí a zbaví zemi teroristů. Haftar, kterého podporuje sousední Egypt, o moc v zemi soupeří s premiérem tripoliské vlády podporované OSN Fáizem Sarrádžem. Co o Haftarovi vlastně víme?
Haftar se narodil v roce 1943 v libyjském městě Tarhúna. Sloužil v libyjské armádě pod někdejším prezidentem Muammarem Kaddáfím a v roce 1969 se podílel také na převratu, díky kterému se Kaddáfí dostal k moci. V 70. letech se zapojil do jomkipurské války proti Izraeli, která bývá také označována ramadánovou. Šlo o pátou arabsko-izraelskou válku.
V roce 1987 vedl libyjské síly v konfliktu s Čadem. Právě to způsobilo jeho pád, protože on a jeho 600 až 700 mužů padlo do zajetí. Kaddáfí se od válečných zajatců distancoval. Jedním z důvodů mohl být fakt, že Kaddáfí předtím podepsal dohodu o stažení všech libyjských sil z Čadu a Haftarova operace uvnitř Čadu byla v rozporu s touto dohodou. Dalším možným důvodem, proč Kaddáfí opustil Haftara, byl fakt, že by se Haftar mohl vrátit do Libye jako hrdina, a tak představovat hrozbu pro Kaddáfího moc.
Tím nastal zlom v Haftarově postoji vůči Kaddáfímu. Americká CIA vyjednala dohodu, která umožnila Haftarovi a jeho 300 vojákům přesídlení do USA v rámci amerického uprchlického programu. V březnu 1996 se pak generál zúčastnil neúspěšného povstání proti Kaddáfímu v horách ve východní Libye, pak se ale vrátil zpět do USA.
Do Libye se Haftar vrátil v roce 2011, aby podpořil tamní občanskou válku. V březnu oznámil vojenský mluvčí, že Haftar byl jmenován velitelem armády, ale národní přechodná rada to popřela. Od dubna pak zastával pozici třetího nejvyššího velitele pozemních sil s hodností generálporučíka. Protože však Haftar nenašel uspokojivou pozici v nových politických strukturách Libye, na chvíli se vrátil do USA.
V únoru 2014 se Haftar objevil v televizním vysílání a prohlásil, že Generální národní kongres byl zrušen. Haftar vyzval vládu, aby dohlížela na nové volby. Jeho oznámení bylo brzy odmítnuto tehdejším ministrem zahraničí Alim Zeidanem. Haftarovy činy také byly odsouzeny jako „pokus o převrat".
Haftar zároveň ohlásil „plán na záchranu národa a vyčištění Libye od Muslimského bratrstva a všech islamistů“ a vyzval Libyjce, aby se postavili proti přechodné vládě, usadil se ve druhém největším libyjském městě Benghází a pustil se do boje proti islamistickým milicím.
V květnu téhož roku pak generál zahájil útok na milice v Benghází přezdívaný Operace důstojnost. O dva dny později se Haftar pokusil rozpustit Všeobecný národní kongres v Tripolisu. V srpna 2016 Haftar odmítl podpořit novou vládu národní dohody, kterou podpořila také Rada bezpečnosti OSN, což vedlo Spojené státy a spojence k domněnce, že ohrožuje stabilitu Libye - země je totiž rozdělena na dvě části, jedné z nich teď vládne právě Haftar.
Jeho Libyjskou národní armádu tvoří především bývalí Kaddáfího vojáci a federalisté žádající autonomii pro východní polovinu Libye. Haftar má i letadla a bojové vrtulníky, podle amerických médií jeho jednotky podporuje Egypt, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Na straně protřelého generála stojí i řada pouštních kmenů a bohatých Libyjců žijících v zahraničí.
Situaci by mohly vyřešit nové parlamentní a prezidentské volby, který vy se mohly konat příští rok na jaře. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se na tom v Paříži dohodli dva hlavní aktéři libyjské krize - tedy Haftar a premiér tripoliské vlády podporované OSN Faíz Sarrádž.
Související
OSN: Jednání o Libyi skončila bez jmenování prozatímní vlády
Libye na cestě z chaosu. V Tunisu začala pod záštitou OSN historická jednání
Aktuálně se děje
před 4 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 2 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 3 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 6 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 7 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 9 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 10 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 10 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 11 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 12 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 13 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 14 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák