Vůdce Libyjské národní armády (LNA) generál Chalífa Haftar dnes v Moskvě ujistil ruské vedení, že jeho bojovníci převezmou kontrolu nad celou Libyí a zbaví zemi teroristů. Haftar, kterého podporuje sousední Egypt, o moc v zemi soupeří s premiérem tripoliské vlády podporované OSN Fáizem Sarrádžem. Co o Haftarovi vlastně víme?
Haftar se narodil v roce 1943 v libyjském městě Tarhúna. Sloužil v libyjské armádě pod někdejším prezidentem Muammarem Kaddáfím a v roce 1969 se podílel také na převratu, díky kterému se Kaddáfí dostal k moci. V 70. letech se zapojil do jomkipurské války proti Izraeli, která bývá také označována ramadánovou. Šlo o pátou arabsko-izraelskou válku.
V roce 1987 vedl libyjské síly v konfliktu s Čadem. Právě to způsobilo jeho pád, protože on a jeho 600 až 700 mužů padlo do zajetí. Kaddáfí se od válečných zajatců distancoval. Jedním z důvodů mohl být fakt, že Kaddáfí předtím podepsal dohodu o stažení všech libyjských sil z Čadu a Haftarova operace uvnitř Čadu byla v rozporu s touto dohodou. Dalším možným důvodem, proč Kaddáfí opustil Haftara, byl fakt, že by se Haftar mohl vrátit do Libye jako hrdina, a tak představovat hrozbu pro Kaddáfího moc.
Tím nastal zlom v Haftarově postoji vůči Kaddáfímu. Americká CIA vyjednala dohodu, která umožnila Haftarovi a jeho 300 vojákům přesídlení do USA v rámci amerického uprchlického programu. V březnu 1996 se pak generál zúčastnil neúspěšného povstání proti Kaddáfímu v horách ve východní Libye, pak se ale vrátil zpět do USA.
Do Libye se Haftar vrátil v roce 2011, aby podpořil tamní občanskou válku. V březnu oznámil vojenský mluvčí, že Haftar byl jmenován velitelem armády, ale národní přechodná rada to popřela. Od dubna pak zastával pozici třetího nejvyššího velitele pozemních sil s hodností generálporučíka. Protože však Haftar nenašel uspokojivou pozici v nových politických strukturách Libye, na chvíli se vrátil do USA.
V únoru 2014 se Haftar objevil v televizním vysílání a prohlásil, že Generální národní kongres byl zrušen. Haftar vyzval vládu, aby dohlížela na nové volby. Jeho oznámení bylo brzy odmítnuto tehdejším ministrem zahraničí Alim Zeidanem. Haftarovy činy také byly odsouzeny jako „pokus o převrat".
Haftar zároveň ohlásil „plán na záchranu národa a vyčištění Libye od Muslimského bratrstva a všech islamistů“ a vyzval Libyjce, aby se postavili proti přechodné vládě, usadil se ve druhém největším libyjském městě Benghází a pustil se do boje proti islamistickým milicím.
V květnu téhož roku pak generál zahájil útok na milice v Benghází přezdívaný Operace důstojnost. O dva dny později se Haftar pokusil rozpustit Všeobecný národní kongres v Tripolisu. V srpna 2016 Haftar odmítl podpořit novou vládu národní dohody, kterou podpořila také Rada bezpečnosti OSN, což vedlo Spojené státy a spojence k domněnce, že ohrožuje stabilitu Libye - země je totiž rozdělena na dvě části, jedné z nich teď vládne právě Haftar.
Jeho Libyjskou národní armádu tvoří především bývalí Kaddáfího vojáci a federalisté žádající autonomii pro východní polovinu Libye. Haftar má i letadla a bojové vrtulníky, podle amerických médií jeho jednotky podporuje Egypt, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Na straně protřelého generála stojí i řada pouštních kmenů a bohatých Libyjců žijících v zahraničí.
Situaci by mohly vyřešit nové parlamentní a prezidentské volby, který vy se mohly konat příští rok na jaře. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se na tom v Paříži dohodli dva hlavní aktéři libyjské krize - tedy Haftar a premiér tripoliské vlády podporované OSN Faíz Sarrádž.
Související
OSN: Jednání o Libyi skončila bez jmenování prozatímní vlády
Libye na cestě z chaosu. V Tunisu začala pod záštitou OSN historická jednání
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání
před 3 hodinami
Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem
před 5 hodinami
Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie
před 6 hodinami
Izrael má jedinečnou příležitost svrhnout Netanjahua, míní Palestinci
před 7 hodinami
Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů
před 8 hodinami
Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín
před 8 hodinami
EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit
před 8 hodinami
Obchody v Evropě ochromil kyberútok. Lednice měly chladit, ale dělaly pravý opak
před 9 hodinami
Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích
před 10 hodinami
Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí
před 11 hodinami
Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?
před 12 hodinami
Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence
před 12 hodinami
Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války
před 13 hodinami
Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?
před 14 hodinami
USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu
před 15 hodinami
Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl
před 16 hodinami
Předpověď počasí na nový týden. Hrozí mrazy, mrznoucí mlhy i sněžení
včera
Policejní inspekce chce zjistit, jak to bylo s dopisem obviňujícím otce Meghan
včera
Důchodci se nemusí bát. Ministerstvo zmínilo, co se má stát s výchovným
včera
Nejen hokej. Rusové mohou pořádat MS ve vzpírání, byli i na fotbalovém šampionátu
V pátek sportovním světem otřásla zpráva, že Sportovní arbitrážní soud (CAS) s okamžitou platností umožnil ruským a běloruským hokejistům návrat do mezinárodních soutěží. V posledních dnech je to však další z mnoha kroků ze strany mezinárodních sportovních organizací, které jdou na ruku Rusku.
Zdroj: David Holub