Potřebuje EU africké zdroje? Evropě konkuruje hlavně Čína, žhavým problémem jsou uprchlíci

Migrace a terorismus jsou v dnešní době největší obavou Evropanů, proto se vlády EU rozhodly, že musí znovu začít spolupracovat s Afrikou. Jednání byla doposud jednoduché, chudé státy byly ochotné přislíbit potřebná opatření výměnou za rozvojovou pomoc. Tomu je však teď konec, stejně lákavou nabídku dostávají i z Číny, pokud bude chtít EU udržet svůj vliv, musí nabídnout i něco navíc.

"Než bude příliš pozdě, potřebujeme radikální změnu, která umožní řešit Afriku na celoevropské úrovni," myslí si prezident Evropské komise Antonio Tajani. Dnes se má uskutečnit na Pobřeží slonoviny v Abidžanu dvoudenní summit představitelů EU a Afriky, již nyní je však jasné, že jednání budou provázet složitosti. "Předtím byly vztahy založené na dobré vůli pomoci, dnes si však obě strany uvědomují, že se vzájemně potřebují," tvrdí jeden z diplomatů.

To samé si myslí i Geert Laporte z think tanku Evropské centrum pro rozvoj. "Tak před deseti lety to bylo nerovné postavení, Evropa pomáhala, Afrika přijímala. Dnes je to jiné," tvrdí Laporte a dodává, že předchozí summit v Lisabonu sice skončil smlouvou o spolupráci, v následujících letech se však ukázalo, jak nedůslední politici byli. "Evropa zaplatila velkou cenu za to, že se nepodívala do hloubky problémů a jen řešila povrchové změny," myslí si Laporte.

Nejvýrazněji se problém projevuje dnes v Libyi, která po politickém převratu čelí obrovskému nárůstu migrantů, kteří doufají, že na zdejším pobřeží najdou loď, která je převeze do evropského ráje. Kriminální živly mají v Libyji takřka volnou ruku, kromě pašeráctví se rozmáhají i novodobé aukce s otroky.

"Migrace samozřejmě bude hlavním předmětem zájmu na summitu," potvrdil Laporte. "Evropa nyní chápe, že musí řešit problém u kořenů. Nestačí jen řešit ty, kteří již dorazili do Itálie, musíme vyřešit celý ten problém s uprchlickými tábory v Libyi," domnívá se Laporte. Podle něj je proto smlouva o spolupráci důležitější, než kdy dřív. Pokud zlepšíme životní úroveň v Africe, pro uprchlíky tím odpadne motiv emigraci za lepší ekonomickou situací.

V posledních letech je vidět zvýšená snaha Evropy o normalizaci rovnoprávného vztahu s kontinentem. Německá kancléřka Angela Merkelová dotlačila předmět Afriky na jednání států G20, Francouzi i Britové se omluvili za koloniální minulost a na kontinent poslali podstatný díl rozvojové pomoci. Kromě humanitární pomoci se však Evropa začíná dívat na Afriku jako na obchodní partnera. Reagují tak hlavně na Čínu, která vidí v kontinentu velký potenciál.

Čínská diplomacie zahrnuje vše od ekonomiky a obchodních vztahů po politiku. Pokud Čína investuje peníze do soukromého sektoru, očekává na oplátku i spolupráci na politickém poli. Nepotvrzené zprávy mluví dokonce i o tom, že významný představitel armády v Zimbabwe před samotným pučem byl na návštěvě v Pekingu, kde se radil na následujícím postupu.