Co dokáže evropské mléko? Třeba rozvrátit celý kontinent

Příčinou nízkých evropských cen, které jsou pro africké země lákavé, a které tím pádem poškozují tamní zemědělce, jsou evropské agrodotace, která kritizoval například bývalý tajemník OSN Kofi Annan (původem z Ghany). Podle Kofiho mají totiž evropští a afričtí výrobci mléka nerovné postavení na mezinárodním trhu. 

"Postavení afrických zemědělců na mezinárodním mlékárenském trhu neprospěl ani fakt, že EU zrušila v roce 2015 kvóty na mléčné výrobky, k čemuž se musela uchýlit vzhledem k ruskému embargu na potraviny," vysvětluje Livingstone.

Západní Afrika se svojí rostoucí populací, s níž souvisí také rostoucí poptávka po potravinách, se tak stala dojnou krávou pro evropské mlékaře, jejichž export do Senegalu, Pobřeží Slonoviny, Ghany a Nigérie vzrostl v letech 2011-2016 z 12 900 tun na 36 700 tun. V těchto zemích navíc ještě část exportu přepracují a reexportují i do dalších afrických zemí.

Světové potravinářské koncerny, jako jsou například Danone, Arla a FrieslandCampina, si dokonce nechaly v této oblasti postavit svá vlastní zařízení na zpracování evropského mléka, které se tam dováží v sušené formě.

Tamní farmáři pak nejsou schopní obstát této tvrdé konkurenci. Je sice pravda, že nikdy nebyli schopní uspokojit rostoucí poptávku po mléčných výrobcích, ale pokud by tento vývoj pokračoval dál, stal by sen tento region zcela závislým na Evropě.

"Lidé, kteří žijí převážně z výroby mléka, bojují," řekl Abama Ibrahim Diallo, prezident výrobců mléčných produktů v Burkině Faso.

Diallo také varoval, že vytěsňování afrických zemědělců z potravinářského trhu a s ním související chudnutí této vrstvy obyvatelstva může mít za následek i zhoršenou bezpečnostní situaci. Synové nespokojených farmářů se v důsledku toho snáze radikalizují a stávají se členy různých teroristických skupin, jako jsou například Islámský stát, nebo Boko Haram. 

Víc mléka, větší zisk

Evropské potravinářské firmy se naopak zase brání tím, že potřebují exportovat mléčné výrobky mimo Evropu, aby přežily.

Ačkoliv je část zemí západní Afriky považovaných za nejchudší na světě, stále se tam vyskytují nejrychleji rostoucí ekonomiky. Světová banka například odhaduje, že by ekonomika Ghany a Pobřeží slonoviny mohla v letošním roce stoupnout o 8,3 % a 7,2 %.

Podle analytika specializujícího se na zemědělský trh Paula Goodisona bylo prvotním účelem kvót omezujících export mléčných výrobků do západní Afriky právě ochrana tamního trhu.

Na závěr je třeba říct, že nyní v zájmu Evropy, tedy ani majitelů potravinářských koncernů, aby západní Afrika, patřící částečně do oblasti Sahelu, chudla.

Se stále se zhoršující ekonomickou situací se může zvyšovat migrace do bohatších evropských zemí, a to nemluvě ani o budoucí hrozbě environmentálních uprchlíků.