Budoucnost africké migrace? Do Evropy může přijít až 40% afrických migrantů v roce 2050, uvádí studie

Afrika patří mezi největší zdroje migrační vlny. Zvláště Itálie se vzhledem ke své poloze potýká s řadou běženců z severoafrických zemí. Nicméně, většina Afričanů zůstává v Africe. Podle prognóz Společného výzkumného střediska Evropské komise taková situace bude i v roce 2050, nicméně uvádí možnost, že zbylých 40% půjde do Evropy.

Podle zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) opustilo své domovy 65 miliónů uprchlíků v roce 2017. Z vrchních 10 zemí, které jsou hlavními zdroji uprchlíků, jich sedm je z Afriky, jmenovitě se jedná o Kongo, Jižní a Severní Súdán, Somálsko, Středoafrickou republiku, Eritreu a Burundi.

Většina z těchto uprchlíků zůstává v Africe. Podle údajů UNHCR se v subsaharské Africe nachází okolo 6,3 miliónu uprchlíků, což představuje jednu třetinu celé světové uprchlické populace. Jedná se o jedny z nejméně rozvíjejících se zemí, které celkově jsou hlavními nositeli uprchlické krize – hostí 85% světové uprchlické populace pod mandátem UNHCR.

Např. přibližně 90% uprchlíků z Jižního Súdánu je ve třech zemích: Ugandě (1,3 milionů), Severním Súdánu (772 700) a Etiopii (421 400). V roce 2017 byl počet uprchlíků z Jižního Súdánu nejrychleji rostoucím na světě – z 1,4 miliónů lidí na 2,4 miliónů – a Jižní Súdán je zdrojem třetím nejpočetnější populace migrantů po Sýrii a Afghánistánu.

Migrace uprchlíků z Jižního Súdánu do Severního Súdánu či Etiopie ukazuje na zvláštní africký trend, kdy lidé prchající z jedné země se ubytovávají v zemi, odkud jejich vlastní obyvatelé prchají. Africké státy se snaží držet otevřené hranice, po vzoru EU. Některé africké země, jako Uganda, jsou komisaři OSN chváleni za jejich schopnost poskytnout uprchlíkům začlenit uprchlíky do země. „Jsou integrováni do komunity. Mohou mít přístup k zemědělské půdě. Takže nejsou všichni v táborech“, poznamenává mluvčí UNHCR William Spindler.

Budoucnost africké migrace

Společné výzkumné středisko Evropské komise předpokládá, že počet afrických migrantů by se vzhledem k populační explozi a stále se zhoršujícím životním podmínkám v Africe vlivem klimatickým změn mohl výrazně zvednout. Zatímco nyní opouští svou zemi narození okolo 1,4 miliónů migrantů ročně, v roce 2050 by už to mohlo být okolo 2,8 až 3,6 miliónů lidí ročně.

Podle střediska by však i v roce 2050 většina Afričanů zůstala v Africe. Zbylých 40% by však mohlo zamířit do zámoří, především do Evropy, případně též do severní Ameriky a západní Asie. Nejvíce takovýchto zámořských uprchlíků se zřejmě bude rekrutovat ze severní Afriky.

Počet Afričanů, kteří nežijí v zemi svého narození, vzrostl z 8,1 milionů na počátku šedesátých let na téměř 36,3 milionů v roce 2017. Podíl afrických migrantů žijících v zemi mimo Afriku vzrostl z 23% na počátku šedesátých let na 47% v roce 2017.

Podle střediska se k migraci více odhodlávají ti, kteří mají vyšší, vysokoškolské či alespoň střední vzdělání – okolo 50% těch, kteří se připravují k migraci. Jsou taktéž na tom lépe ekonomicky. Právě nedostatek ekonomických prostředků a informací je tím, co zabraňuje migrace těm, co by chtěli, ale nemají na to.

Africká migrace je velkým tématem v Evropě, zvláště v Itálii, která díky své poloze slouží jako přístaviště pro migranty ze severoafrických tranzitních států. Italský ministr vnitra Matteo Salvini požaduje po Evropě více zdrojů a lidí na obranu Středomoří. „Pokud si Evropa myslí, že Itálie bude i nadále utečeneckým táborem, mýlíte se," vzkázal Salvini. „Itálie chce jen pomoci Italům."

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci migrace afrika Súdán uganda

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy