Budoucnost africké migrace? Do Evropy může přijít až 40% afrických migrantů v roce 2050, uvádí studie

Afrika patří mezi největší zdroje migrační vlny. Zvláště Itálie se vzhledem ke své poloze potýká s řadou běženců z severoafrických zemí. Nicméně, většina Afričanů zůstává v Africe. Podle prognóz Společného výzkumného střediska Evropské komise taková situace bude i v roce 2050, nicméně uvádí možnost, že zbylých 40% půjde do Evropy.

Deník Shopaholičky

Podle zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) opustilo své domovy 65 miliónů uprchlíků v roce 2017. Z vrchních 10 zemí, které jsou hlavními zdroji uprchlíků, jich sedm je z Afriky, jmenovitě se jedná o Kongo, Jižní a Severní Súdán, Somálsko, Středoafrickou republiku, Eritreu a Burundi.

Většina z těchto uprchlíků zůstává v Africe. Podle údajů UNHCR se v subsaharské Africe nachází okolo 6,3 miliónu uprchlíků, což představuje jednu třetinu celé světové uprchlické populace. Jedná se o jedny z nejméně rozvíjejících se zemí, které celkově jsou hlavními nositeli uprchlické krize – hostí 85% světové uprchlické populace pod mandátem UNHCR.

Např. přibližně 90% uprchlíků z Jižního Súdánu je ve třech zemích: Ugandě (1,3 milionů), Severním Súdánu (772 700) a Etiopii (421 400). V roce 2017 byl počet uprchlíků z Jižního Súdánu nejrychleji rostoucím na světě – z 1,4 miliónů lidí na 2,4 miliónů – a Jižní Súdán je zdrojem třetím nejpočetnější populace migrantů po Sýrii a Afghánistánu.

Migrace uprchlíků z Jižního Súdánu do Severního Súdánu či Etiopie ukazuje na zvláštní africký trend, kdy lidé prchající z jedné země se ubytovávají v zemi, odkud jejich vlastní obyvatelé prchají. Africké státy se snaží držet otevřené hranice, po vzoru EU. Některé africké země, jako Uganda, jsou komisaři OSN chváleni za jejich schopnost poskytnout uprchlíkům začlenit uprchlíky do země. „Jsou integrováni do komunity. Mohou mít přístup k zemědělské půdě. Takže nejsou všichni v táborech“, poznamenává mluvčí UNHCR William Spindler.

Budoucnost africké migrace

Společné výzkumné středisko Evropské komise předpokládá, že počet afrických migrantů by se vzhledem k populační explozi a stále se zhoršujícím životním podmínkám v Africe vlivem klimatickým změn mohl výrazně zvednout. Zatímco nyní opouští svou zemi narození okolo 1,4 miliónů migrantů ročně, v roce 2050 by už to mohlo být okolo 2,8 až 3,6 miliónů lidí ročně.

Podle střediska by však i v roce 2050 většina Afričanů zůstala v Africe. Zbylých 40% by však mohlo zamířit do zámoří, především do Evropy, případně též do severní Ameriky a západní Asie. Nejvíce takovýchto zámořských uprchlíků se zřejmě bude rekrutovat ze severní Afriky.

Počet Afričanů, kteří nežijí v zemi svého narození, vzrostl z 8,1 milionů na počátku šedesátých let na téměř 36,3 milionů v roce 2017. Podíl afrických migrantů žijících v zemi mimo Afriku vzrostl z 23% na počátku šedesátých let na 47% v roce 2017.

Podle střediska se k migraci více odhodlávají ti, kteří mají vyšší, vysokoškolské či alespoň střední vzdělání – okolo 50% těch, kteří se připravují k migraci. Jsou taktéž na tom lépe ekonomicky. Právě nedostatek ekonomických prostředků a informací je tím, co zabraňuje migrace těm, co by chtěli, ale nemají na to.

Africká migrace je velkým tématem v Evropě, zvláště v Itálii, která díky své poloze slouží jako přístaviště pro migranty ze severoafrických tranzitních států. Italský ministr vnitra Matteo Salvini požaduje po Evropě více zdrojů a lidí na obranu Středomoří. „Pokud si Evropa myslí, že Itálie bude i nadále utečeneckým táborem, mýlíte se," vzkázal Salvini. „Itálie chce jen pomoci Italům."

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

uprchlíci migrace afrika Súdán uganda

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 2 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 4 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 7 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko

Král Karel III. výslovně odsoudil "ruskou agresi" během státní návštěvy německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Panovník slíbil, že obě země jsou připraveny "posílit Evropu" proti hrozbě další ruské agrese a že obě národy "stojí" při Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy