Tripolis bude zničen "osou zla"? Počet mrtvých roste, uprchlíci v ohrožení

Boje v Libyi v minulých třech dnech nepřežilo 47 lidí. Oznámila to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž bylo zároveň 181 lidí zraněno. Tažení na Tripolis ohlásil minulý týden polní maršál Chalífa Haftar. Jeho Libyjská národní armáda (LNA) se dostala do blízkosti metropole, z níž se začaly stahovat některé italské podniky. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) kvůli bojům pozastavila své aktivity v Tripolisu.

IOM vyzvala své pracovníky, kteří v Tripolisu žijí, aby nevycházeli ze svých domovů. OSN se obává, že uprchlíci, kteří jsou nyní v Libyi, mohou být zneužiti jako lidské štíty nebo přinuceni bojovat. Podle WHO hrozí, že bude-li konflikt trvat déle, vyčerpají se zásoby libyjského zdravotnictví, které je už nyní přetížené.

Podle WHO jsou mezi 47 oběťmi převážně bojovníci. Mezi několika mrtvými civilisty jsou dva lékaři.

Šéf libyjsko-italské obchodní komory Gianfranco Damiano potvrdil, že část italských podniků zapojených v libyjském ropném sektoru a ve stavebnictví se z Tripolisu stahuje kvůli bojům. Provoz italských firem je zachován pouze v některých oblastech, jako je Benghází na východě země či Misuráta východně od Tripolisu.

Italská vojenská mise ale v Tripolisu zůstane, potvrdilo dnes italské ministerstvo obrany. V jeho prohlášení se uvádí, že mise zůstane i v Misurátě. Itálie ji zahájila loni v lednu s cílem podpořit libyjské úřady ve snaze zklidnit a stabilizovat zemi a pomoci jim zvládnout nelegální migraci a bezpečnostní problémy. Současné prohlášení neuvádí, kolik členů mise má, ale původně se předpokládalo, že ji bude tvořit asi 100 lidí v Tripolisu a zhruba 300 dalších v Misurátě. V hlavním městě se italští vojáci podílejí na výcviku a technické podpoře libyjských jednotek, v Misurátě zajišťují bezpečnost v nemocnici ve vojenské akademii.

Jediné funkční letiště, jež má k dispozici Tripolis, bude dnes večer po pondělních náletech zprovozněno, avšak jen pro noční lety, oznámila společnost Libyan Airlines. Letiště Mítíka přerušilo provoz po pondělním zásahu přičítaném Haftarovu letectvu.

#Libya- video purportedly showing the attack on #Mitiga Airport, #Tripoli, showing an aircraft (looks like it could be an SU-22 but very poor quality video...) firing two rockets at the airport pic.twitter.com/60wtf5pUg8

— Oded Berkowitz (@Oded121351) 8. dubna 2019

Haftar tvrdí, že cílem nebylo žádné civilní letadlo. Prvními nočními lety mají být podle letištních zdrojů dopraveni cestující, kteří uvázli v zahraničí. Mítíka je bývalá vojenská základna, která se teď využívá k civilní dopravě, protože tripolské letiště bylo v bojích v roce 2014 silně poničeno. Mítíku využívají pouze domácí společnosti a zajišťují spojení s několika zeměmi, mezi nimiž je Tunisko nebo Turecko. Libyjské aerolinky nemají z bezpečnostních důvodů přístup do vzdušného prostoru Evropské unie.

Někdejší tuniský prezident Munsif Marzúkí dnes řekl, že některé arabské státy daly Haftarovi k jeho tažení souhlas. Marzúkí vyjádřil obavy, že Tripolis bude zničen. V rozhovoru se stanicí Al-Džazíra prohlásil, že Libyjci musejí sami čelit "ose zla", která podle něj vede Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty a Egyptem. "Pokud Haftar obsadí Tripolis, ohrozí to bezpečnost Tuniska a zvýší rizika nynějšího povstání v Alžírsku," sdělil Marzúkí.

Haftar dosud působil na východě Libye a podporoval tamní alternativní parlament a vládu. Svět ale uznává kabinet v Tripolisu. Pokusy o smíření obou a sjednocení libyjského vedení zatím nebyly úspěšné. Krize trvá od roku 2011, kdy byl svržen někdejší diktátor Muammar Kaddáfí.

Spojené státy, OSN a Evropská unie vyzvaly k příměří, Haftar ale zatím nereagoval. Jeho armáda před tažením na Tripolis obsadila velkou část povětšinou pouštních oblastí v Jižní Libyi. Dnes tam skupina hlásící se k teroristické organizaci Islámský stát (IS) napadla odlehlou komunitu Fukahá a zabila tam tři lidi.

Související

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová Rozhovor

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.

Více souvisejících

Libye Chalífa Haftar Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) WHO (Světová zdravotnická organizace)

Aktuálně se děje

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

včera

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

včera

Juraj Cintula

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

včera

Donald Trump sdílel uměle vytvořený obrázek, na němž pózuje v obleku a slunečních brýlích s útočnou puškou

Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže

Donald Trump vydal další varování směrem k Íránu, tentokrát doprovázené vizuálně úderným příspěvkem na platformě Truth Social. Prezident sdílel uměle vytvořený obrázek, na němž pózuje v obleku a slunečních brýlích s útočnou puškou v ruce na pozadí výbuchů devastujících kopcovitou krajinu. Tento příspěvek, opatřený nápisem „No more Mr Nice Guy!“ (Konec hodného pána), představuje dosud nejostřejší tón v jeho komunikaci vůči Teheránu.

včera

Ilustrační foto

Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy

Světová meteorologická organizace (WMO) varuje před blížícím se klimatickým jevem El Niño, jehož rozvoj se očekává od poloviny roku 2026. Podle nejnovějších prognóz dojde k výraznému ovlivnění globálních teplot a srážkových úhrnů. Po období neutrálních podmínek z počátku roku ukazují klimatické modely na rychlé oteplování povrchových vod v rovníkovém Pacifiku, k čemuž by mohlo dojít již v období od května do července.

včera

Těžba ropy

Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?

Rozhodnutí Spojených arabských emirátů (SAE) o náhlém vystoupení z kartelu OPEC je událostí mimořádného významu. Emiráty byly členy této organizace ještě dříve, než v roce 1971 vznikly jako samostatný stát. OPEC po celá desetiletí ovládal ceny ropy regulací těžby, přičemž zásadní roli sehrál už během ropných krizí v 70. letech, které tehdy od základů změnily globální energetickou politiku.

včera

Nábor dobrovolníků do ruské armády

Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům

Estonsko podniká kroky k tomu, aby zabránilo ruským vojákům ve vstupu do země, a to i v době, kdy boje na Ukrajině utichnou. Tato pobaltská země letos zablokovala vstup přibližně 1 300 bývalým ruským bojovníkům a nyní vyvíjí tlak na Brusel, aby zavedl celoevropský zákaz. Tallinn prosazuje, aby dveře do Evropské unie zůstaly pro tyto osoby zavřené dlouho poté, co na frontě utichnou zbraně.

včera

Vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají

Rusko letos výrazně omezí průběh tradiční vojenské přehlídky ke Dni vítězství na Rudém náměstí v Moskvě. Ministerstvo obrany oznámilo, že se akce obejde bez předvádění vojenské techniky, což je u události, která obvykle slouží k prezentaci vojenské síly státu, neobvyklé. Jako důvod úřady uvedly současnou operační situaci, aniž by poskytly podrobnější vysvětlení.

včera

Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí

Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy