V Libyi vede ambiciózní polní maršál Chalífa Haftar vojenskou kampaň, jejíž cílem je dobytí hlavního města Libye, Tripolisu. Boje uvrhly zemi v chaos. Pro evropské země, zvláště pak pro Itálii, je palčivou otázkou, zdali zmatek v zemi nepovede k další migrační vlně k jejich břehům.
Libye byla dlouhodobě hlavním bodem, odkud odcházeli migranti z afrických zemí Do Evropy. Itálie, kde končili nejčastěji, se před dvěma lety dohodla s Libyi na zpřísnění námořních hlídek. V Libyi vznikla řada uprchlických táborů, které dle lidstoprávních organizací porušovaly lidská práva. Pro Itálii však bylo důležité, že příliv migrantů se po uzavření dohody významně snížil.
Kvůli současným bojům hrozí, že tento křehký systém bude rozvrácen a do Itálie zase začnou proudit davy migrantů, obohacené o uprchlíky ze samotné Libye. Libyjský premiér z mezinárodní koalicí uznávané vlády, Fayez al-Sarraj, varoval Evropu, že pokud za ním nebude stát, může z Libye odejít až 800 000 migrantů.
„ Čelíme agresivní válce, která rozšíří její rakovinu skrze Středozemní moře, Itálii a Evropu...Není zde jen 800 000 migrantů, kteří [jsou] potenciálně připraveni k odchodu, zde [jsou] Libyjci, kteří uprchnou před touto válku, a na jihu Libye [jsou] teroristé Islámského státu, které vláda v Tripolisu s podporou města Misuráta vyhnala z města Syrta tři roky předtím,“ řekl al-Sarraj.
Matteo Villa z Italian Institute for International Political Studies, však tvrdí, že al- Sarraj úmyslně nadsadil čísla, aby poslal zprávu do Itálie. „ Tady není ani 800 000 migrantů v Libyi, jak se zdá. Nejvyšší odhad je 660 000. Toto jsou zoufalé pokusy vyvolat strach a udržet Itálii připojenou k vládě, která cítí, že ztrácí své otěže nad zemí.“
Podle Villi naopak chaos v zemi může vést k poklesu odchodů lodí s migranty z Libye a to z toho důvodů, že ty jsou velmi pečlivě organizovány „mafii podobnou strukturou“ vojenských milicí. Protože ty se však nyní musí věnovat bojům, povede to k tomu, že nebudou moci spustit tolik lodí.
„To je zlé pro (migranty a uprchlíky), protože ti potřebují bezpečnou cestu pryč,“ poukazuje Vitta. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) očekává, že evakuuje okolo 2 500 uprchlíků tento rok, mnohem menší počet lidí, než kolik jich dle agentury potřebuje ochranu.
Podle migrantů si překupníci jsou vědomi jejich zoufalství a naprosté ochoty uprchnout z války rozervané země. „ Je to dobrá doba pro překupníky: je to jejich sezóna“, sdělil al-Džazíře eritrejský uprchlík, který uvažoval o návratu do moře, než byl převezen do Nigeru UNHCR.
Ačkoliv zuří válka, pro migranty zůstávají uprchlíky největší, nebezpečím. „Především pašeráci jsou pro nás hrozby. Je zde obchod s otroky v této zemi,“ poukazuje uprchlík z Eritrije. „Vezmou nás do jejich míst a požadují peníze. Když nemáte peníze, zbijí vás. Znásilňují ženy. V některých místech i muže.“
Migranti tvrdí, že před přicházejícími vojáky nemají žádnou obranu. Pokud je UNHCR neodvede do bezpečí, budou se prý muset zachránit sami. To by mohlo mít podobu cesty do Evropy.
Kolik lidí z Libye se chystá opustit zem, není jasné. Italská média toto úterý referovala o 100 000 uprchlících, kteří jsou na pobřeží Libye a jsou „připraveni ji opustit.“ Podle Flavio di Giacoma, mluvčího Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), je však nemožné říci číslo lidí, kteří se chystají opustit zemi.
Podle IOM tento rok 409 lidí zemřelo nebo zmizelo, zatímco se pokoušelo překročit Středozemní moře. Počet lidí, kteří dosáhli Evropy poté, co opustili Libyi, Tunisko a Alžírsko v prvních třech měsících tohoto roku byl méně než 500, podle evropské hraniční agentury Frontex.
Válka v Libyi začala 4. dubna, kdy polní maršál Chalífa Haftar ovládající východ země se rozhodl dobýt zbytek země. Boje si od té doby vyžádaly životy více než dvou set lidí, mezi nimiž bylo osmnáct civilistů. Zraněno bylo téměř tisíc lidí a z domovů odešlo 25 tisíc Libyjců.
Související
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
uprchlíci , migrace , Libye , Itálie
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
včera
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
včera
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
včera
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
včera
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
včera
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
včera
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
včera
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
13. března 2026 21:22
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
13. března 2026 21:16
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
13. března 2026 19:51
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
13. března 2026 17:13
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
13. března 2026 15:58
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
Zdroj: Libor Novák