Povedou boje v Libyi k další migrační vlně? Musíme se zachránit sami, tvrdí uprchlíci

V Libyi vede ambiciózní polní maršál Chalífa Haftar vojenskou kampaň, jejíž cílem je dobytí hlavního města Libye, Tripolisu. Boje uvrhly zemi v chaos. Pro evropské země, zvláště pak pro Itálii, je palčivou otázkou, zdali zmatek v zemi nepovede k další migrační vlně k jejich břehům.

Libye byla dlouhodobě hlavním bodem, odkud odcházeli migranti z afrických zemí Do Evropy. Itálie, kde končili nejčastěji, se před dvěma lety dohodla s Libyi na zpřísnění námořních hlídek. V Libyi vznikla řada uprchlických táborů, které dle lidstoprávních organizací porušovaly lidská práva. Pro Itálii však bylo důležité, že příliv migrantů se po uzavření dohody významně snížil.

Kvůli současným bojům hrozí, že tento křehký systém bude rozvrácen a do Itálie zase začnou proudit davy migrantů, obohacené o uprchlíky ze samotné Libye. Libyjský premiér z mezinárodní koalicí uznávané vlády, Fayez al-Sarraj, varoval Evropu, že pokud za ním nebude stát, může z Libye odejít až 800 000 migrantů.

„ Čelíme agresivní válce, která rozšíří její rakovinu skrze Středozemní moře, Itálii a Evropu...Není zde jen 800 000 migrantů, kteří [jsou] potenciálně připraveni k odchodu, zde [jsou] Libyjci, kteří uprchnou před touto válku, a na jihu Libye [jsou] teroristé Islámského státu, které vláda v Tripolisu s podporou města Misuráta vyhnala z města Syrta tři roky předtím,“ řekl al-Sarraj.

Matteo Villa z Italian Institute for International Political Studies, však tvrdí, že al- Sarraj úmyslně nadsadil čísla, aby poslal zprávu do Itálie. „ Tady není ani 800 000 migrantů v Libyi, jak se zdá. Nejvyšší odhad je 660 000. Toto jsou zoufalé pokusy vyvolat strach a udržet Itálii připojenou k vládě, která cítí, že ztrácí své otěže nad zemí.“

Podle Villi naopak chaos v zemi může vést k poklesu odchodů lodí s migranty z Libye a to z toho důvodů, že ty jsou velmi pečlivě organizovány „mafii podobnou strukturou“ vojenských milicí. Protože ty se však nyní musí věnovat bojům, povede to k tomu, že nebudou moci spustit tolik lodí.

„To je zlé pro (migranty a uprchlíky), protože ti potřebují bezpečnou cestu pryč,“ poukazuje Vitta. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) očekává, že evakuuje okolo 2 500 uprchlíků tento rok, mnohem menší počet lidí, než kolik jich dle agentury potřebuje ochranu.

Podle migrantů si překupníci jsou vědomi jejich zoufalství a naprosté ochoty uprchnout z války rozervané země. „ Je to dobrá doba pro překupníky: je to jejich sezóna“, sdělil al-Džazíře eritrejský uprchlík, který uvažoval o návratu do moře, než byl převezen do Nigeru UNHCR.

Ačkoliv zuří válka, pro migranty zůstávají uprchlíky největší, nebezpečím. „Především pašeráci jsou pro nás hrozby. Je zde obchod s otroky v této zemi,“ poukazuje uprchlík z Eritrije. „Vezmou nás do jejich míst a požadují peníze. Když nemáte peníze, zbijí vás. Znásilňují ženy. V některých místech i muže.“

Migranti tvrdí, že před přicházejícími vojáky nemají žádnou obranu. Pokud je UNHCR neodvede do bezpečí, budou se prý muset zachránit sami. To by mohlo mít podobu cesty do Evropy.

Kolik lidí z Libye se chystá opustit zem, není jasné. Italská média toto úterý referovala o 100 000 uprchlících, kteří jsou na pobřeží Libye a jsou „připraveni ji opustit.“ Podle Flavio di Giacoma, mluvčího Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), je však nemožné říci číslo lidí, kteří se chystají opustit zemi.

Podle IOM tento rok 409 lidí zemřelo nebo zmizelo, zatímco se pokoušelo překročit Středozemní moře. Počet lidí, kteří dosáhli Evropy poté, co opustili Libyi, Tunisko a Alžírsko v prvních třech měsících tohoto roku byl méně než 500, podle evropské hraniční agentury Frontex.

Válka v Libyi začala 4. dubna, kdy polní maršál Chalífa Haftar ovládající východ země se rozhodl dobýt zbytek země. Boje si od té doby vyžádaly životy více než dvou set lidí, mezi nimiž bylo osmnáct civilistů. Zraněno bylo téměř tisíc lidí a z domovů odešlo 25 tisíc Libyjců.

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci migrace Libye Itálie

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Česká televize

ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích

Česká televize v sobotu reagovala na nejnovější vývoj ohledně finančního zajištění budoucnosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž oznámil, že nakonec dojde pouze k novele stávajícího zákona. ČT vzkázala, že trvá na současné formě financování, tedy na poplatcích od občanů. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 9 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

Mark Rutte v Praze

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

včera

Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

včera

Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?

Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy