V Libyi vede ambiciózní polní maršál Chalífa Haftar vojenskou kampaň, jejíž cílem je dobytí hlavního města Libye, Tripolisu. Boje uvrhly zemi v chaos. Pro evropské země, zvláště pak pro Itálii, je palčivou otázkou, zdali zmatek v zemi nepovede k další migrační vlně k jejich břehům.
Libye byla dlouhodobě hlavním bodem, odkud odcházeli migranti z afrických zemí Do Evropy. Itálie, kde končili nejčastěji, se před dvěma lety dohodla s Libyi na zpřísnění námořních hlídek. V Libyi vznikla řada uprchlických táborů, které dle lidstoprávních organizací porušovaly lidská práva. Pro Itálii však bylo důležité, že příliv migrantů se po uzavření dohody významně snížil.
Kvůli současným bojům hrozí, že tento křehký systém bude rozvrácen a do Itálie zase začnou proudit davy migrantů, obohacené o uprchlíky ze samotné Libye. Libyjský premiér z mezinárodní koalicí uznávané vlády, Fayez al-Sarraj, varoval Evropu, že pokud za ním nebude stát, může z Libye odejít až 800 000 migrantů.
„ Čelíme agresivní válce, která rozšíří její rakovinu skrze Středozemní moře, Itálii a Evropu...Není zde jen 800 000 migrantů, kteří [jsou] potenciálně připraveni k odchodu, zde [jsou] Libyjci, kteří uprchnou před touto válku, a na jihu Libye [jsou] teroristé Islámského státu, které vláda v Tripolisu s podporou města Misuráta vyhnala z města Syrta tři roky předtím,“ řekl al-Sarraj.
Matteo Villa z Italian Institute for International Political Studies, však tvrdí, že al- Sarraj úmyslně nadsadil čísla, aby poslal zprávu do Itálie. „ Tady není ani 800 000 migrantů v Libyi, jak se zdá. Nejvyšší odhad je 660 000. Toto jsou zoufalé pokusy vyvolat strach a udržet Itálii připojenou k vládě, která cítí, že ztrácí své otěže nad zemí.“
Podle Villi naopak chaos v zemi může vést k poklesu odchodů lodí s migranty z Libye a to z toho důvodů, že ty jsou velmi pečlivě organizovány „mafii podobnou strukturou“ vojenských milicí. Protože ty se však nyní musí věnovat bojům, povede to k tomu, že nebudou moci spustit tolik lodí.
„To je zlé pro (migranty a uprchlíky), protože ti potřebují bezpečnou cestu pryč,“ poukazuje Vitta. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) očekává, že evakuuje okolo 2 500 uprchlíků tento rok, mnohem menší počet lidí, než kolik jich dle agentury potřebuje ochranu.
Podle migrantů si překupníci jsou vědomi jejich zoufalství a naprosté ochoty uprchnout z války rozervané země. „ Je to dobrá doba pro překupníky: je to jejich sezóna“, sdělil al-Džazíře eritrejský uprchlík, který uvažoval o návratu do moře, než byl převezen do Nigeru UNHCR.
Ačkoliv zuří válka, pro migranty zůstávají uprchlíky největší, nebezpečím. „Především pašeráci jsou pro nás hrozby. Je zde obchod s otroky v této zemi,“ poukazuje uprchlík z Eritrije. „Vezmou nás do jejich míst a požadují peníze. Když nemáte peníze, zbijí vás. Znásilňují ženy. V některých místech i muže.“
Migranti tvrdí, že před přicházejícími vojáky nemají žádnou obranu. Pokud je UNHCR neodvede do bezpečí, budou se prý muset zachránit sami. To by mohlo mít podobu cesty do Evropy.
Kolik lidí z Libye se chystá opustit zem, není jasné. Italská média toto úterý referovala o 100 000 uprchlících, kteří jsou na pobřeží Libye a jsou „připraveni ji opustit.“ Podle Flavio di Giacoma, mluvčího Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), je však nemožné říci číslo lidí, kteří se chystají opustit zemi.
Podle IOM tento rok 409 lidí zemřelo nebo zmizelo, zatímco se pokoušelo překročit Středozemní moře. Počet lidí, kteří dosáhli Evropy poté, co opustili Libyi, Tunisko a Alžírsko v prvních třech měsících tohoto roku byl méně než 500, podle evropské hraniční agentury Frontex.
Válka v Libyi začala 4. dubna, kdy polní maršál Chalífa Haftar ovládající východ země se rozhodl dobýt zbytek země. Boje si od té doby vyžádaly životy více než dvou set lidí, mezi nimiž bylo osmnáct civilistů. Zraněno bylo téměř tisíc lidí a z domovů odešlo 25 tisíc Libyjců.
Související
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
uprchlíci , migrace , Libye , Itálie
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Pravda o projevech změny klimatu v Česku. Nejde jen o rostoucí teploty
před 1 hodinou
Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho
před 2 hodinami
Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty
před 2 hodinami
USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci
před 3 hodinami
Pavel: Trump v posledních týdnech poškodil důvěryhodnost NATO více, než Putin za celé roky
před 4 hodinami
Strop na pohonné hmoty s cenami zatím příliš nepohnul. Analytik prozradil, jaký očekává další vývoj
před 5 hodinami
Pokud nedodržíte dohodu, zahájíme vojenskou akci, jakou svět dosud neviděl, vzkázal Trump Íránu
před 6 hodinami
USA nejsou jediné, kdo kvůli příměří nešetří sebechválou. Skutečný vítěz ale leží jinde
před 7 hodinami
Vance v Budapešti po boku Orbána popřel, že se Spojené státy míchají do maďarských voleb
před 8 hodinami
Zelenskyj: Washington záměrně ignoruje důkazy o tom, že Moskva aktivně pomáhá Íránu
před 8 hodinami
Trumpova propaganda jede na plné obrátky. Hegseth označil křehké příměří s Íránem za historické a drtivé vítězství
před 9 hodinami
Odešla atletická legenda. Zemřel diskař Imrich Bugár
před 9 hodinami
Rutte se setkal s Trumpem. Odmítl říct, jestli USA chtějí vystoupit z NATO
před 11 hodinami
Počasí do konce týdne: Bude ještě mrznout, přidají se i deště
včera
Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit
včera
Trump pohrozil uvalením padesátiprocentních cel na zemi, která bude dodávat zbraně Íránu
včera
Pojedu v čele české delegace na summit NATO, oznámil Pavel
včera
Írán opět zavřel Hormuzský průliv, tentokrát kvůli Libanonu. Ten ale nebyl součástí dohody, varuje Trump
včera
Předvolební průzkumy v Maďarsku: Očekává se historický zlom a drtivé vítězství opozice
včera
Evropa se hádá kvůli Orbánovi. Kreml se pustil do EU, Německo argumentuje Vancem
Do mezinárodní debaty o maďarských volbách se vložilo Rusko, které podpořilo tvrzení amerického viceprezidenta JD Vance o vnějším zasahování do volebního procesu. Kreml se ztotožnil s názorem, že v rámci Evropské unie existují silné tlaky namířené proti znovuzvolení Viktora Orbána. Podle Moskvy se Brusel snaží aktivně pomáhat politickým rivalům současného maďarského premiéra.
Zdroj: Libor Novák