V Libyi vede ambiciózní polní maršál Chalífa Haftar vojenskou kampaň, jejíž cílem je dobytí hlavního města Libye, Tripolisu. Boje uvrhly zemi v chaos. Pro evropské země, zvláště pak pro Itálii, je palčivou otázkou, zdali zmatek v zemi nepovede k další migrační vlně k jejich břehům.
Libye byla dlouhodobě hlavním bodem, odkud odcházeli migranti z afrických zemí Do Evropy. Itálie, kde končili nejčastěji, se před dvěma lety dohodla s Libyi na zpřísnění námořních hlídek. V Libyi vznikla řada uprchlických táborů, které dle lidstoprávních organizací porušovaly lidská práva. Pro Itálii však bylo důležité, že příliv migrantů se po uzavření dohody významně snížil.
Kvůli současným bojům hrozí, že tento křehký systém bude rozvrácen a do Itálie zase začnou proudit davy migrantů, obohacené o uprchlíky ze samotné Libye. Libyjský premiér z mezinárodní koalicí uznávané vlády, Fayez al-Sarraj, varoval Evropu, že pokud za ním nebude stát, může z Libye odejít až 800 000 migrantů.
„ Čelíme agresivní válce, která rozšíří její rakovinu skrze Středozemní moře, Itálii a Evropu...Není zde jen 800 000 migrantů, kteří [jsou] potenciálně připraveni k odchodu, zde [jsou] Libyjci, kteří uprchnou před touto válku, a na jihu Libye [jsou] teroristé Islámského státu, které vláda v Tripolisu s podporou města Misuráta vyhnala z města Syrta tři roky předtím,“ řekl al-Sarraj.
Matteo Villa z Italian Institute for International Political Studies, však tvrdí, že al- Sarraj úmyslně nadsadil čísla, aby poslal zprávu do Itálie. „ Tady není ani 800 000 migrantů v Libyi, jak se zdá. Nejvyšší odhad je 660 000. Toto jsou zoufalé pokusy vyvolat strach a udržet Itálii připojenou k vládě, která cítí, že ztrácí své otěže nad zemí.“
Podle Villi naopak chaos v zemi může vést k poklesu odchodů lodí s migranty z Libye a to z toho důvodů, že ty jsou velmi pečlivě organizovány „mafii podobnou strukturou“ vojenských milicí. Protože ty se však nyní musí věnovat bojům, povede to k tomu, že nebudou moci spustit tolik lodí.
„To je zlé pro (migranty a uprchlíky), protože ti potřebují bezpečnou cestu pryč,“ poukazuje Vitta. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) očekává, že evakuuje okolo 2 500 uprchlíků tento rok, mnohem menší počet lidí, než kolik jich dle agentury potřebuje ochranu.
Podle migrantů si překupníci jsou vědomi jejich zoufalství a naprosté ochoty uprchnout z války rozervané země. „ Je to dobrá doba pro překupníky: je to jejich sezóna“, sdělil al-Džazíře eritrejský uprchlík, který uvažoval o návratu do moře, než byl převezen do Nigeru UNHCR.
Ačkoliv zuří válka, pro migranty zůstávají uprchlíky největší, nebezpečím. „Především pašeráci jsou pro nás hrozby. Je zde obchod s otroky v této zemi,“ poukazuje uprchlík z Eritrije. „Vezmou nás do jejich míst a požadují peníze. Když nemáte peníze, zbijí vás. Znásilňují ženy. V některých místech i muže.“
Migranti tvrdí, že před přicházejícími vojáky nemají žádnou obranu. Pokud je UNHCR neodvede do bezpečí, budou se prý muset zachránit sami. To by mohlo mít podobu cesty do Evropy.
Kolik lidí z Libye se chystá opustit zem, není jasné. Italská média toto úterý referovala o 100 000 uprchlících, kteří jsou na pobřeží Libye a jsou „připraveni ji opustit.“ Podle Flavio di Giacoma, mluvčího Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), je však nemožné říci číslo lidí, kteří se chystají opustit zemi.
Podle IOM tento rok 409 lidí zemřelo nebo zmizelo, zatímco se pokoušelo překročit Středozemní moře. Počet lidí, kteří dosáhli Evropy poté, co opustili Libyi, Tunisko a Alžírsko v prvních třech měsících tohoto roku byl méně než 500, podle evropské hraniční agentury Frontex.
Válka v Libyi začala 4. dubna, kdy polní maršál Chalífa Haftar ovládající východ země se rozhodl dobýt zbytek země. Boje si od té doby vyžádaly životy více než dvou set lidí, mezi nimiž bylo osmnáct civilistů. Zraněno bylo téměř tisíc lidí a z domovů odešlo 25 tisíc Libyjců.
Související
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
uprchlíci , migrace , Libye , Itálie
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Je třeba se obávat hantaviru? Ročně se jím nakazí 100 tisíc lidí, současný kmen je ale extrémně vzácný
před 2 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací
před 3 hodinami
Lékař se těšil na vysněnou dovolenou. Teď na MV Hondius léčí nakažené hantavirem
před 4 hodinami
Babiš dorazil na schůzku s Pavlem pozdě. Prezident na summit NATO pojede v každém případě
před 5 hodinami
USA a Írán se střetly v Hormuzském průlivu, Příměří podle Trumpa stále platí
před 7 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové odtajnili předpověď na prodloužený víkend
včera
Metro čeká výluka o prodlouženém víkendu. Nahradí ho autobusy i tramvaje
včera
Zlomový moment po vítězství nad nemocí. Princezna Kate se chystá do Itálie
včera
Čeští hokejisté přišli o trénink před Švédskými hokejovými hrami. Kvůli díře v ledu
včera
Obchody se musí řídit zákonem. V pátek do center a supermarketů nechoďte
včera
Trump lituje úmrtí zakladatele CNN Turnera. Byl to přítel, svěřil se prezident
včera
Rozloučení s hitmakerem Oskarem Petrem proběhne v úterý, oznámila rodina
včera
Hasiči předali požářiště v Českém Švýcarsku národnímu parku
včera
Meteorologové opět nevylučují výskyt bouřek. Tentokrát hrozí i na východě
včera
WHO pátrá po původu hantaviru. Objevila pacienta nula
včera
Hantavirem se zřejmě nakazila i letuška. Na palubě letadla bylo téměř 400 lidí
včera
NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor
včera
Po cestujících z MV Hondius pátrají úřady z celého světa. Kolik jich je přitom nikdo neví
včera
Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?
včera
Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů
Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.
Zdroj: Libor Novák