Libyjská pobřežní stráž zadržela ve Středozemním moři za uplynulé dva dny 400 migrantů, kteří mířili do Evropy, a dopravila je do detenčního centra nedaleko hlavního libyjského města Tripolisu. Dnes to podle agentury AP oznámila mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Safa Msehliová.
Safa Msehliová potvrdila, že uprchlíci zadržení poblíž libyjského pobřeží byli převezeni do zařízení asi 40 kilometrů od Tripolisu. Podle ní se z Libye na cestu přes Středozemní moře vydává čím dál tím více lidí, což je velmi znepokojivé v situaci, kdy v oblasti klesají kapacity pro pátrací a záchranné akce. Hlavní záchranné projekty nevládních organizací jako aktivity Sea-Watch nebo humanitární lodi Ocean Viking totiž stojí kvůli koronaviru.
Nearly 400 migrants were returned to Libya by the coast guard in the past 48 hours. “We are deeply concerned about the decrease in search and rescue capacity in the Central Mediterranean,” says @msehlisafahttps://t.co/UGFdwZb5eP
— IOM - UN Migration (@UNmigration) May 25, 2020
Libye se stala důležitou křižovatkou pro migranty z Afriky, kteří prchají před válkami a chudobou do Evropy. Od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tehdejší diktátor Muammar Kaddáfí, panuje v samotné Libyi chaos a pokračující boj o moc. Většina běženců se na nebezpečnou cestu přes moře vydává na vratkých a špatně vybavených gumových člunech. Podle IOM od roku 2014 ve vlnách Středozemního moře zahynulo přes 20.000 lidí.
Evropská unie se společně s libyjskou pobřežní stráží a dalším libyjskými složkami snaží příliv migrantů zastavit. Lidskoprávní organizace říkají, že kvůli těmto snahám jsou běženci ponechaní napospas brutálním ozbrojeným skupinám a bývají drženi v přeplněných táborech, kde není ani dostatek jídla a pití. Evropská unie se dříve v tomto roce rozhodla, že místo dosavadních záchranných operací, které zahrnují pouze letecký dohled, nasadí opět vojenská plavidla. Ta ale mají v první řadě bránit v porušování zákazu dovozu zbraní do Libye. Zbrojní embargo uvalené OSN je považované za klíčové pro ukončení války v Libyi, je však zřejmě opakovaně porušováno.
O vylodění 400 migrantů ze dvou plavidel na sicilské pláži informovali italské pořádkové síly svědci. Policie však vypátrala pouze 70 běženců a na místě přistání objevila jen asi deset až dvanáct metrů dlouhou dřevěnou rybářskou loď. Nižší počet migrantů potvrzený policií však více odpovídá současné realitě, kdy do Itálie připlouvají migranti spíše na plavidlech malých rozměrů.
V neděli připlulo na ostrůvek Linosa jižně od Sicílie na desetimetrové loďce 52 osob původem převážně ze zemí subsaharské Afriky. V sobotu se na pláži na západě Sicílie mezi koupajícími se lidmi zjevila asi dvacítka běženců na pneumatice.
Kromě toho se šest Tunisanů v sobotu vylodilo z malé loďky na ostrově Lampedusa a 40 dalších jich bylo zadrženo poblíž jejího pobřeží. Sedm dalších migrantů v pátek přistálo na Sardinii. Celkem se podle údajů italského ministerstva vnitra od začátku roku do Itálie dostalo již přes 4400 migrantů.
Související
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech
uprchlíci , Libye , Itálie , Mezinárodní organizace pro migraci (IOM)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 3 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 4 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 5 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 11 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 12 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 15 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák