Egypťané volí prezidenta

Egypťané volí hlavu státu poprvé od pádu prezidenta Husního Mubaraka v únoru 2011.Volební odhady značně kolísají, v jejich čele se však vyprofilovali čtyři nejsilnější kandidáti.Prvním z nich je Amr Músa, bývalý generální tajemník Arabské ligy. Předtím zastával po dobu deseti let post ministra zahraničí ve vládě exprezidenta Mubaraka. Nyní se od bývalého vládce distancuje a představuje se jako liberál, který věří v sociální spravedlnost.Dalším je Ahmad Šafík. Byl posledním premiérem za Mubarakovy vlády, který funkci vykonával jen měsíc. Předtím byl devět let ministrem pro letectví. Mnozí Egypťané jeho kandidaturu kritizují kvůli jeho přílišnému propojení s bývalým režimem. Šafik to však odmítá a tvrdí, že vždy představoval vnitřní opozici proti Mubarakovi.Šanci má také Abdal Monejm Abdul Fotúh, umírněný islamista. Byl členem vlivné náboženské strany Muslimské bratrstvo, avšak po oznámení své kandidatury ze strany vystoupil. Jeho hlavními prioritami v kampani jsou svoboda, vzdělání, právo a zahraniční investice.Posledním ze čtveřice relevantních kandidátů je Mohammad Mursí, který je oficiálním kandidátem Muslimského bratrstva. Stal se jím však až po zákazu kandidatury Chajráta Šatera v dubnu.Volební komise nepovolila účast ve volebním klání deseti kandidátům. Mezi nimi byli saláfistický (radikální odnož islámu) duchovní Hazím Abú Ismail, bývalý viceprezident Umar Sulajmán, nebo kandidát Muslimského bratrstva Chajrát Šater.O prezidentský post se ve volbách celkem uchází třináct kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole ve středu a ve čtvrtek nadpoloviční většinu hlasů, uskuteční se ve dnech 16. a 17. června druhé kolo. Do něj postoupí dva nejúspěšnější kandidáti.Volební komise má během případných sporů při hlasování poslední slovo a proti jejímu rozhodnutí se nelze odvolat k soudu.Nový prezident se ujme své funkce 30. června na čtyři roky. Vystřídá Nejvyšší vojenskou radu, která zemi vládne od Mubarakova svržení.Volby se konají v době, kdy ještě nejsou zcela jasné pravomoci budoucího prezidenta. Zákonodárci se totiž nemohou shodnout na nové ústavě země.Volební kampaň provázelo násilí, kvůli němuž někteří kandidáti na čas pozastavili kampaň. Naposledy byly při střetech v ulicích Káhiry zabity na začátku května desítky lidí.