Šimpanzi v Kongu zabíjí lidi: Mstí se za jejich násilí?

Příběhy z vesnice Tongo ležící asi 60 kilometrů severně od Gomy v provincii Severní Kivu, znějí jako z filmového scénáře, ale přitom jsou skutečné. Během několika posledních měsíců tu šimpanzi zabili deset lidí a nejméně 17 dalších vážně zranili. V červnu místní sdělovací prostředky informovaly o případu dvouleté holčičky, kterou pět šimpanzů strhlo ze zad její matky a těžce zranilo. Dívka byla převezena do nemocnice v Gomě, ale o dva dny později svým zraněním podlehla. Vesnice Tongo leží nedaleko Národního parku Virunga, který je nejstarší přírodní rezervací v Africe. Posledních zhruba 18 kilometrů silnice do Virungy vede džunglí. V okolních lesích je tolik ozbrojených povstalců, že vydat se po cestě je bezpečné jen ve dny trhů - tedy ve středu nebo v sobotu - kdy je silnice střežená. Všude kolem silnice jsou vidět paviáni. Ti na lidi neútočí. "Nejsou agresivní. Rádi nám žerou úrodu, kterou už stejně podupali sloni. Problémy působí šimpanzi, protože útočí na ženy a děti," vysvětluje Manihiro Bakundakwabo, švec a místní občanský aktivista. "Neuplyne měsíc, aby šimpanzi někoho nezabili." Důkazy šimpanzí brutality jsou vidět na dětech z vesnice. Mnoho z nich má jizvy, anebo přišly o uši či prsty na rukou nebo nohou. "Před třemi měsíci se na mě vrhli šimpanzi a strhli mi syna ze zad. Byl zraněný a vyděšený. Ted už se nechová normálně," lamentuje matka, která prý potomka musela poslat pryč z vesnice, aby se vyhnul společenskému stigmatu "postiženého". Krom zpráv o útocích, které lze ověřit, se v oblasti daří i divokým zvěstem včetně těch, že šimpanzi napadají a znásilňují ženy, jakkoli tuhle možnost veterináři vylučují. "Pro šimpanze je prakticky nemožné znásilnit ženu," uvedl jeden z nich. "Cítí nicméně i z velké vzdálenosti 'samici v plodném období ovulačního cyklu', a pak mohou nepochybně ji nebo někoho v jejím okolí napadnout." Žádná z potvrzených zpráv znásilnění nezmiňuje. "Šla jsem sklízet fazole. Skupina šimpanzů mě obklopila a strhli mi dítě. Bili mě a kopali," vypověděla jedna z obětí. "Křičela jsem a oni konečně mé dítě nechali být. Utrpělo poranění hlavy a pořád má spoustu jizev." Tongo není jediná vesnice, v jejímž okolí se vyskytuje značné množství primátů, kteří museli uprchnout ze svého původního životního prostředí kvůli ozbrojeným konfliktům a odlesňování. Naposledy vypukly boje letos na jaře v oblasti provincie Severní Kivu kvůli sporům ohledně zavádění mírové dohody z roku 2009. Podle odhadů OSN kvůli těmto novým bojům uteklo ze svých domovů téměř půl milionu lidí. Boje jsou ale jen posledním ze série faktorů narušujících přirozené prostředí primátů. "Tato zvířata byla napadána, zabíjena i konzumována vojáky po dlouhou dobu. Myslím, že se teď mstí lidem za hrůzy, které během všech našich válek museli zažít," říká náčelník vesnice Bwito. "Musí teď považovat lidi za své nepřátele." Arthur Kalonji z konžského úřadu pro životní prostředí (ICCN) míní, že útoky jsou součástí konfliktu mezi zvířaty a lidmi, který se nyní koncentroval do oblast kolem Tonga. "Je jasné, že to musíme brát v úvahu. Kolem Národního parku Virunga je velký počet těchto zvířat blízko několika vesnic," dodal. Vesničané si přejí, aby se ICCN ve větší míře zapojil do hledání nějakého řešení nastalé situace. "Milujeme svou přírodu a zvířata, jsou naším dědictvím, ale ICCN nedělá nic, aby nám pomohl. Spíš po nás chtějí, abychom udělali nemožné - například jim ukázali, kteří šimpanzi jsou za útoky odpovědní! Ale kdyby někdo z nás hodil kamenem po šimpanzovi, tak půjde do vězení," prohlásil jeden z vesničanů, který si nepřál být jmenován. Zabíjet primáty mají dovoleno jen strážci parku. Proto by ICCN měl alespoň zvýšit jejich počet, aby dokázali šimpanze uhlídat a zabránit nebezpečným střetům, uvedl aktivista Bakundakwabo. "Dluží nám to jako náhradu za naše zranění," dodal.