Takto vypadá vězení v Egyptě. Čtěte hororovou zpověď odsouzeného

Přeplněnost

„Prvních osm a poslední čtyři dny jsem strávil ve věznici umístěné ve sklepě policejní stanice. Její rozměry byly přibližně pět na devět metrů. Tento prostor jsem na začátku svého trestu sdílel s 30 trestanci, těsně před propuštěním dokonce se 40," popisuje bývalý vězeň.

V cele samozřejmě nebyl žádný nábytek. „Největší část svého trestu jsem však strávil ve věznici Tora Mazraa, kde jsem se díky svému západnímu původu dostal do něčeho, co by bylo možné nazvat cela první třídy. Ani tak se však nejedná o žádný luxus. Věznili mě spolu s bývalými soudci, generály a podnikateli v jedné velké cele, v níž bylo 40 postelí těsně u sebe s jednou rovnou uličkou uprostřed, žádné místo vedle na modlení, jídlo nebo jiné aktivity," vzpomíná.

Stejně přeplněné jsou v Egyptě rovněž automobily, jimiž převážejí vězně z jednoho zařízení do druhého. Do jedné menší dodávky nacpou dozorci až 30 vězňů, někteří mají štěstí a sedí, jiní musí stát uprostřed mezi lavicemi.

Hygiena

„Ve věznici jsou sice sprchy, zdaleka ne však pro každého. Za použití musíte platit cigaretami, jinak vás do nich silnější vězni nepustí. Voda navíc teče jen v určitých hodinách. Na mýdlo zapomeňte," popisuje svoji zkušenost bývalý vězeň. Situace je však složitá již při převozu, dozorci vás nepustí na záchod klidně i šest hodin. Dokud nedojedete do věznice, máte prostě smůlu.

Nedostatek jídla, nedostatek vody

Nejhorší situace je ve vazební věznici. Není výjimkou, že v ní lidé tráví i dlouhé měsíce. Policie na stanici však lidem neposkytuje žádné potraviny. Veškeré jídlo, které se do cel dostane, je darem od příbuzných a kamarádů odsouzených. Stát se nestará. O vodu je nutné dozorce vyloženě prosit, sami od sebe nedají vězňům nic. Teploty jsou extrémní a není nic neobvyklého, když vězni omdlí žízní.

Lékařské zázemí

Z cel se v noci často ozývá zoufalý křik a volání lékaře. Stráže však nic neřeší a problémem se začnou zabývat až ráno. „V celé věznici byl k dispozici pro 1000 vězňů jeden doktor, a to jen čtyři hodiny denně. Od 10 ráno do dvou odpoledne," říká odsouzenec. Nic na tom nemění ani fakt, že sám egyptský zákon o vězeňství říká, že minimálně jeden doktor by měl být ve vězení 24 hodin denně. Právo se ignoruje. Pokud si něco zlomíte, na transport do nemocnice a na rentgen čekáte týdny. Stráže vám odvoz sice slibují, ale reálně se nic neděje a sliby vám nepomohou.

Ve věznicích jsou navíc běžně i mentálně postižení lidé, kteří by v civilizovaném světě patřili spíše do léčebny, v Egyptě je však situace jiná.

Děti za mřížemi

Polovinu lidí ve vazební věznici tvoří nezletilí. Část z nich následně putuje i do běžné egyptské věznice pro dospělé, kde jsou často šikanováni a mučeni dospělými.

Mlácení a mučení

„Hned při zatčení mě policisté zmlátili, nechyběly ani bolestivé údery do hlavy. Na následné lékařské ošetření jsem čekal čtyři dny, jiní však čekali i déle," uvádí nešťastník. Policisté se snaží z vězňů přiznání vymlátit. Ve věznici běžně narazíte na zmlácené a raněné.

Samotky

Na samotku dozorci strčí kdykoliv a kohokoliv. Vymyslí si prohřešek, například, že vás viděli používat mobilní telefon. Prostě chtějí někoho potrestat a je jim jedno, kdo to je. Není problém se samotce vyhnout, stačí mít cigarety. Jednoduše se uplatí spoluvězeň a ten jde na samotku místo původně vybraného trestance. Dozorci s tím nemají problém, stačí, že někoho zavřeli na samotku.

Procházky a cvičení

Ve vazební cele je to hlava na hlavě, člověk si nemůže pořádně lehnout. Prostor pro protažení či procházku se poskytuje na pět minut denně. S tím si musí vězeň ve vazbě vystačit. V káznici už je situace jiná, člověk dostane každý den jednu hodinu na procházku na dvorku, kromě pátku, kdy se procházky nekonají.

Ve vězení bez soudu

Přeplněnost egyptských věznic má na svědomí neuvěřitelně pomalá justice. Někteří vězni jsou za mřížemi i několik let, než se jejich případ vůbec dostane k soudu.