Egypt nad propastí: Země nezvládá baby-boom, roste sociální napětí

Dle prognóz může Egypt v roce 2050 co do počtu obyvatel překonat Japonsko, jež v té době může mít téměř 138 milionů občanů. Nyní v Egyptě žije asi 86 milionů lidí. "Je to nejprudší nárůst populace v dějinách Egypta. Nikdy předtím jsme nebyli svědky takového přírůstku lidí za dva roky," řekl ředitel egyptské statistické společnosti Basíra Magíd Usmán.

Rychlé přibývání občanů ohrožuje už tak vyčerpané zdroje i pracovní trh. Šedesáti procentům Egypťanů ještě nebylo 30 let a populační růst bude dále komplikovat uplatnění mladých lidí. 

Na pracovním trhu s mírou nezaměstnanosti překračující 13 procent každoročně přibývá 800.000 mladých Egypťanů. Nekontrolovaná porodnost a prodlužující se doba života nezaměstnanost zvýší, což vyvolá nevyhnutelně další nespokojenost.

Porodnost se dařilo s úspěchem regulovat v 80. a 90. letech, avšak v posledních letech vlády bývalého prezidenta Husního Mubaraka toto téma postupně ustupovalo do pozadí. Po jeho odstoupení za revoluce v roce 2011 zmizelo docela. Se zvolením Mubarakova nástupce Muhammada Mursího v roce 2012 se toto opomínání stalo oficiální politikou. Mursího režim veřejně vyhlašoval, že kontrola porodnosti není záležitostí, jíž se má zabývat vláda.

Mursího administrativa pohlížela na ovlivňování porodnosti jako na ohrožení tradičních rodinných hodnot. Poslanci, kteří zasedali v roce 2012 v parlamentu a z nichž většina patřila k islamistickému Muslimskému bratrstvu, měli běžně po pěti až šesti dětech. Neměli zájem podporovat programy omezující počet dětí v rodinách.

Aby ekonomika byla schopna absorbovat každoroční nárůst práceschopné populace, musela by při stávající demografické situaci generovat cca 750 tisíc pracovních míst, což by představovalo nárůst HDP o cca 7 %. Vzhledem k hospodářské stagnaci, včetně velmi pozvolnému oživování cestovního ruchu, tento cíl není reálný, uvádí mzv.cz.

Negativním faktorem je též malá podpora široké veřejnosti pro reformy, které by měly dopad na zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Bez těchto reforem se však hospodářství bude dále zhoršovat. Koncem prvního čtvrtletí 2013 se projevoval kritický nedostatek rozpočtových prostředků, tenčící se zásoby paliva, rostoucí ceny potravin apod. Reformy by však znamenaly např. odbourání dotací na paliva a potraviny a to je za nastalé politické situace těžko realizovatelné.

Neklidná politická situace v Egyptě poznamenala i pokles průmyslové výroby, který se nepodařilo zastavit. Dalším negativním faktorem je skutečnost, že průmysl trpí nedostatkem v dodávkách energie.

I přes negativní dopady události z úvodu roku 2011 je turistický průmysl jedním z nejdůležitějších oborů ekonomiky tvořící 11 % HDP. Je v něm zaměstnáno až 2,8 mil. Egypťanů. Většina turistů přijíždí ze západní Evropy (44 %), východní Evropy – zejména Ruska (31,3 %), dále z Blízkého Východu (12 %), Afriky (3,3 %) a Severní Ameriky (3,1 %).