Harare/Praha - Kontroverzní zimbabwský politik Robert Mugabe, který 21. února oslaví devadesátiny, je u moci od vyhlášení nezávislosti země v roce 1980. V letech 1980 až 1987 byl premiérem, v roce 1987 byl zvolen prezidentem a od té doby vyhrál další patery prezidentské volby (naposledy loni).
Přestože bývá často obviňován z porušování lidských práv v zemi i ekonomického zruinování někdejší obilnice Afriky, jeho příznivci v něm stále vidí hrdinu boje za nezávislost.Kritiku Západu i mnohých afrických států Mugabe ignoruje, za příčinu všeho zla v zemi označuje bývalou koloniální mocnost Británii. Opozice, bělošští farmáři, odboráři, obchodníci i novináři jsou podle něj "prodejní zrádci". Podruhé ženatý diktátor pochází z kmene Zezuru a vychovali ho jezuité, po studiích působil jako učitel. Do politiky vstoupil v roce 1960, v 60. letech byl za politickou činnost vězněn a do roku 1980 pobýval v emigraci v Mosambiku.Robert Gabriel Mugabe je zimbabwský politik, druhý a dosavadní prezident země. Vystudoval ekonomii v Londýně. Do roku 1960, kdy se dostal do politiky, pracoval jako učitel. V letech 1964–1974 byl vězněn. Roku 1980 se po prvních všeobecných volbách stal prvním premiérem. V témže roce Velká Británie uznala nezávislost svého bývalého koloniálního území pod názvem Zimbabwe (dříve bylo označováno jako „Jižní Rhodesie"). 31. prosince 1987 byl Mugabe zvolen prezidentem. Postupně si získával stále více moci a jeho vláda se pomalu stávala diktaturou. Kvůli jeho programu na vyvlastnění majetku bělošských velkofarmářů se země dostala do vleklé hospodářské krize. V zemi je nyní 85 % nezaměstnaných a sužuje ji rekordní hyperinflace – pro rok 2007 varuje MMF až přes 100 000 %. Inflace v Zimbabwe je nejvyšší na světě, částečně také proto, že Mugabe nechává nekontrolovaně tisknout peníze a pouští je do oběhu. Mnoho Afričanů nicméně vnímá Mugabeho jako hrdinu boje za nezávislost.
Související
Diktátor Mugabe vyháněl bělochy z farem, pozemky jim nyní mají být vráceny
Zimbabwe se na pohřbu loučí s exprezidentem Mugabem
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák