Diktátor Mugabe vyháněl bělochy z farem, pozemky jim nyní mají být vráceny

Loni Harare ohlásilo, že farmářům, kteří přišli o půdu, zaplatí 64 milionů dolarů (1,4 miliardy korun), avšak tato kompenzace se týkala jen nemovitého majetku, nikoli pozemků.

Nyní ministři financí Mthuli Ncube a zemědělství Anxious Masuka podle zpravodajské stanice BBC nabídli bělochům, že mohou požádat o navrácení vyvlastněných pozemků. Kde to nebude možné, mohou dostat náhradní půdu. Vláda také podle obou ministrů zruší písemné nabídky na převzetí půdy vydané černošským farmářům. Běloši, kteří o navrácení půdy požádají, si mohou pozemky najmout na 99 let.

The signing of the Global Compensation Deed on 29 July 2020 represents a major milestone in the restoration of trust and cooperation between the former farm owners and the Government of #Zimbabwe. The agreement was done in the context of moving the Vision 2030 agenda forward. pic.twitter.com/UeOFsSQe1D

Za kontroverzní Mugabeho reformy bylo z půdy v Zimbabwe vyhnáno na 3500 bělochů.

Zimbabwe se vymanilo z nadvlády bělošské menšiny v roce 1980. V té době patřila většina orné půdy asi čtyřem tisícům bílých farmářů. Cílem pozemkové reformy bylo rozdělit půdu mezi černošské farmáře, a tím napravit koloniální příkoří. Mugabe v roce 2000 nabyl dojmu, že je reforma moc pomalá, a bílé farmáře vyhnal silou. Tento kontroverzní krok uvrhl někdejší obilnici Afriky do bídy a poznamenal vztahy s bývalými koloniálními mocnostmi. Mugabe vyvlastněné majetky předával často svým stoupencům, většinou veteránům z války za nezávislost, kteří o zemědělství nic nevěděli.