Evropské státy zastavily pomoc Ugandě, ta se jim vysmála

Kampala - Nejméně tři evropské státy zastavily ekonomickou pomoc Ugandě poté, co tamní prezident Yoweri Museveni v pondělí podepsal kontroverzní zákon proti homosexualitě, který ji "za přitěžujících okolností" trestá až doživotím. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž prostředky ze zahraniční pomoci tvoří asi čtvrtinu ugandského státního rozpočtu.

Ukončení finanční podpory vlády v Kampale oznámilo dnes Nizozemsko, a připojilo se tak k Norsku a Dánsku, které tento krok učinily už v předchozích dnech. Zatím pouze Oslo ale zveřejnilo konkrétní částku, již východoafrické zemi odepře, a to osm milionů dolarů (160 milionů Kč).

Podobné opatření zvažují i Spojené státy nebo Rakousko. K úpravě či odvolání přísného zákona vyzval Ugandu generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Ugandští představitelé se kroku evropských států podle AP vysmáli. Prezident Museveni ve středu na summitu lídrů afrických zemí v Kongu prohlásil, že ačkoli je otázka práv homosexuálů pro Západ zjevně "drahá", "i homosexuálové ale potřebují elektřinu".

Uganda je typickým příjemcem rozvojové pomoci a je na ní také silně závislá. Vláda bojuje se snižováním počtu obyvatel žijících pod hranicí chudoby, která dnes činí 24,5 %. V roce 2010 registrovala Světová Banka projekty oficiální rozvojové pomoci ve výši 1 729  mil. USD. Z toho jsou především aktivní projekty na rozvoj venkova, program na vytvoření sociálního fondu, doplňkové základní vzdělání a další.

Podle ústavy z roku 1995 je Uganda republikou v čele s prezidentem, který je šéfem exekutivy. Prezident Yoweri Museveni (předseda vládnoucího Hnutí národního odporu – National Resistence Movement) je u moci od roku 1986, opakovaně zvolen v letech 1996, 2001,2006 a 2011. Výsledky prezidentských voleb v letech 2006 a 2011 byly kritizovány opozicí i mezinárodními pozorovateli, informuje mzv.cz.

Související

Více souvisejících

uganda Homosexuálové

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy