Řádění Boko Haram nebere konce, teroristé unesli dva emíry

Povstalci prý vyvlekli emíra z Gwozy, Alhajiho Idrissa Timtu, a emíra z Uby, Alhajiho Ismailu Mamzu, z jejich vozů na silnici nedaleko města Zhur v jižní části státu Borno, který je baštou islamistů. Emírové byli prý na cestě na pohřeb. Armáda už prý na jejich záchranu vyslala do oblasti vojáky.

Tradiční nigerijští vládci odvozují své tituly od panovníků nezávislých států, které existovaly před vznikem moderní Nigérie. Ačkoli nemají žádnou formální moc, v mnoha případech si zachovali značný vliv a respekt mezi obyvatelstvem.

Boko Haram od roku 2009 převážně na severovýchodě země napadá s narůstající pravidelností nigerijskou policii, armádu, školy, církevní instituce a jiné civilní cíle. Za poslední desetiletí tak má na svědomí několik desítek tisíc obětí. Sekta čím dál tím více získává převahu nad ozbrojenými silami Nigérie a hrozí expanze do dalších oblasti. Aktivity Boko Haram v posledních letech způsobily úprk kolem 250 tisíc obyvatel ze svých domovů, což se v historii nigerijského státu nikdy předtím nestalo. 

Nigérie je téměř rovnoměrně rozdělená mezi muslimy na severu a křesťany na jihu. Na obou stranách jsou však křesťanské či muslimské menšiny, což způsobuje neshody mezi oběma etniky. Boko Haram neútočí na konkrétního nepřítele, nýbrž na toho, kdo odmítá jejich názory. Je jedno jestli je muslim, či křesťan. Přesto jsou útoky převážně namířené vůči křesťanům, což dokládá i fakt, že před zahájením útoků sekta vyzvala všechny křesťany k odchodu ze severu země, informuje cbap.cz.

Někteří experti zdůvodňují útoky Boko Haram hluboce zakořeněnou vládní korupcí, zneužíváním bezpečnostních sil a rozšiřující se regionální disparitou v již zbídačené zemi. V Nigérii se každým rokem prohlubuje propast mezi chudým a bohatým obyvatelstvem, která je způsobená ze značné části tím, že veškeré příjmy z těžby ropy získávají elity na úkor regionálního rozvoje.