Trest smrti platí: Súdán popírá zprávu o propuštění ženy, která zavrhla islám

Chartúm - Súdánský ministr zahraničí dnes popřel zprávy, že by žena odsouzená k trestu smrti za konverzi ke křesťanství měla být v příštích dnech propuštěna. O údajném brzkém osvobození nic neví ani její manžel. Informovaly o tom zpravodajské weby BBC a CNN. V sobotu přitom podle agenturních zpráv zástupce súdánského ministerstva zahraničí oznámil, že žena bude v nadcházejících dnech volná.

Mluvčí ministerstva dnes prohlásil, že mu nejsou známy žádné plány na propuštění sedmadvacetileté Meriam Ishagové. Zdůraznil, že se z vězení může dostat pouze, pokud uspěje s odvoláním před soudem.

"Žádný súdánský ani zahraniční zprostředkovatel mě ohledně propuštění mé ženy nekontaktoval," uvedl Daniel Wani, manžel Ishagové. Informace se k němu prý dostala jen prostřednictvím médií a považuje ji za fámu. "Počkám na odvolání, které podal můj právník a budu doufat, že moje žena bude osvobozena," dodal Wani.

Nad Ishagovou vynesl ortel místní soud podle islámského práva v polovině května. Předtím dostala možnost se vrátit k islámu, což ale odmítla.

Kvůli jejímu těhotenství byl výkon trestu oběšením odložen o dva roky, aby se mohla starat o novorozené dítě. V úterý porodila ve vězení holčičku. Při porodu prý byla spoutána řetězy.

Etnicko-náboženský konflikt v Súdánu má dlouhou historii. V Súdánu žijí výrazně odlišné národy. Na severu země převládají muslimští Arabové, kteří islamizovali i četné africké kmeny.

V 80. letech 19. století náboženský vůdce al-Mahdí sjednotil kmeny na západě a ve středním Súdánu a vytvořil jednotný stát. Ten byl zničen až v roce 1898 spojenými silami Anglie a Egypta (Mahdího povstání), nahrazen byl Anglo-Egyptským Súdánem. Silnější slovo v zemi měli samozřejmě Britové. Záhy po odchodu britských vojáků ze země, jež byla od konce 19. století britsko-egyptským kondominiem, vypukla v roce 1955 občanská válka, která byla přerušena roku 1972 smlouvami z Addis Abeby. K obnovení tohoto konfliktu však došlo o jedenáct let později, v roce 1983, v důsledku zavedení islámského práva „šarí´a" (upevnění islámského vlivu) do tradičně nemuslimských oblastí.

Tato válka, někdy považovaná za dvě samostatné občanské války, se odehrávala především na jihu země a v období druhé poloviny 20. století šlo o jednu z vůbec nejdelších a vzhledem k vysokému počtu obětí (zhruba 1,9 mil. mrtvých civilistů) i nejkrvavějších válek. Tento konflikt formálně skončil až dnem 9. ledna roku 2005, kdy došlo mezi stranami konfliktu, tedy mezi súdánskou vládou a rebely, k podpisu tzv. Všeobecné mírové dohody (Comprehensive Peace Agreement), jejímiž stěžejními principy bylo ukončení násilí, spravedlivější rozdělení moci a rovněž spravedlivější přístup k ekonomickým zdrojům.

Od 9. července 2011 se Jižní Súdán stal nezávislým státem. Rozhodlo o tom lednové referendum roku 2011, které bylo výsledkem mírové dohody z roku 2005. Ta ukončila občanskou válku mezi severem a jihem Súdánu. Válka byla podněcována náboženskými a etnickými konflikty i spory o nerostné bohatství, a zahynuly při ní dva miliony lidí; další čtyři miliony Súdánců válka vyhnala z jejich domovů. Mezi oběma zeměmi však stále dochází k ozbrojeným srážkám kvůli sporným pohraničním oblastem, jež jsou významné pro oba státy vzhledem ke zdejším nalezištím ropy, informuje kct-tabor.cz.

Související

Súdán, ilustrační fotografie (Photo by Yusuf Yassir)

"Viděl jsem, jak přejíždějí zraněné lidi. Svědci promluvili o nejbrutálnější kapitole súdánské občanské války

Pád súdánského města Fášir (el-Fasher) po osmnáctiměsíčním obléhání ze strany paramilitárních Sil rychlé podpory (RSF) představuje obzvláště brutální kapitolu súdánské občanské války. Redaktoři BBC cestovali do uprchlického tábora Al-Dabbah, vzdáleného stovky kilometrů v poušti na severu Súdánu, v oblasti kontrolované súdánskou armádou, aby získali přímá svědectví od těch, kterým se podařilo uprchnout.
Súdán, ilustrační fotografie (Photo by Abdulaziz Mohammed)

Masakr v Súdánu je vidět z vesmíru. Svět nadále sedí se založenýma rukama

V súdánském Dárfúru se odehrává jedna z nejhorších humanitárních katastrof současnosti. Po pádu města al-Fašír do rukou polovojenských jednotek RSF byly zabity tisíce civilistů, celé čtvrti leží v rozvalinách a satelitní snímky zachycují ulice pokryté mrtvými těly. Mezinárodní společenství situaci sleduje zpovzdálí, stejně jako při genocidě ve Rwandě v roce 1994. Ponaučení však nikde.

Více souvisejících

Súdán

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 6 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 7 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 7 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 8 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 9 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 9 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 11 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 11 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 12 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 14 hodinami

včera

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy