Chartúm - Súdánský ministr zahraničí dnes popřel zprávy, že by žena odsouzená k trestu smrti za konverzi ke křesťanství měla být v příštích dnech propuštěna. O údajném brzkém osvobození nic neví ani její manžel. Informovaly o tom zpravodajské weby BBC a CNN. V sobotu přitom podle agenturních zpráv zástupce súdánského ministerstva zahraničí oznámil, že žena bude v nadcházejících dnech volná.
Mluvčí ministerstva dnes prohlásil, že mu nejsou známy žádné plány na propuštění sedmadvacetileté Meriam Ishagové. Zdůraznil, že se z vězení může dostat pouze, pokud uspěje s odvoláním před soudem.
"Žádný súdánský ani zahraniční zprostředkovatel mě ohledně propuštění mé ženy nekontaktoval," uvedl Daniel Wani, manžel Ishagové. Informace se k němu prý dostala jen prostřednictvím médií a považuje ji za fámu. "Počkám na odvolání, které podal můj právník a budu doufat, že moje žena bude osvobozena," dodal Wani.
Nad Ishagovou vynesl ortel místní soud podle islámského práva v polovině května. Předtím dostala možnost se vrátit k islámu, což ale odmítla.
Kvůli jejímu těhotenství byl výkon trestu oběšením odložen o dva roky, aby se mohla starat o novorozené dítě. V úterý porodila ve vězení holčičku. Při porodu prý byla spoutána řetězy.
Etnicko-náboženský konflikt v Súdánu má dlouhou historii. V Súdánu žijí výrazně odlišné národy. Na severu země převládají muslimští Arabové, kteří islamizovali i četné africké kmeny.
V 80. letech 19. století náboženský vůdce al-Mahdí sjednotil kmeny na západě a ve středním Súdánu a vytvořil jednotný stát. Ten byl zničen až v roce 1898 spojenými silami Anglie a Egypta (Mahdího povstání), nahrazen byl Anglo-Egyptským Súdánem. Silnější slovo v zemi měli samozřejmě Britové. Záhy po odchodu britských vojáků ze země, jež byla od konce 19. století britsko-egyptským kondominiem, vypukla v roce 1955 občanská válka, která byla přerušena roku 1972 smlouvami z Addis Abeby. K obnovení tohoto konfliktu však došlo o jedenáct let později, v roce 1983, v důsledku zavedení islámského práva „šarí´a" (upevnění islámského vlivu) do tradičně nemuslimských oblastí.
Tato válka, někdy považovaná za dvě samostatné občanské války, se odehrávala především na jihu země a v období druhé poloviny 20. století šlo o jednu z vůbec nejdelších a vzhledem k vysokému počtu obětí (zhruba 1,9 mil. mrtvých civilistů) i nejkrvavějších válek. Tento konflikt formálně skončil až dnem 9. ledna roku 2005, kdy došlo mezi stranami konfliktu, tedy mezi súdánskou vládou a rebely, k podpisu tzv. Všeobecné mírové dohody (Comprehensive Peace Agreement), jejímiž stěžejními principy bylo ukončení násilí, spravedlivější rozdělení moci a rovněž spravedlivější přístup k ekonomickým zdrojům.
Od 9. července 2011 se Jižní Súdán stal nezávislým státem. Rozhodlo o tom lednové referendum roku 2011, které bylo výsledkem mírové dohody z roku 2005. Ta ukončila občanskou válku mezi severem a jihem Súdánu. Válka byla podněcována náboženskými a etnickými konflikty i spory o nerostné bohatství, a zahynuly při ní dva miliony lidí; další čtyři miliony Súdánců válka vyhnala z jejich domovů. Mezi oběma zeměmi však stále dochází k ozbrojeným srážkám kvůli sporným pohraničním oblastem, jež jsou významné pro oba státy vzhledem ke zdejším nalezištím ropy, informuje kct-tabor.cz.
Související
"Viděl jsem, jak přejíždějí zraněné lidi. Svědci promluvili o nejbrutálnější kapitole súdánské občanské války
Masakr v Súdánu je vidět z vesmíru. Svět nadále sedí se založenýma rukama
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
před 1 hodinou
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
před 2 hodinami
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
před 3 hodinami
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
před 3 hodinami
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
před 4 hodinami
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
před 5 hodinami
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
před 6 hodinami
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
před 7 hodinami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 7 hodinami
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 8 hodinami
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 9 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 9 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 10 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 11 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 11 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 12 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 13 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 14 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.
Zdroj: Libor Novák