Chartúm - Súdánský ministr zahraničí dnes popřel zprávy, že by žena odsouzená k trestu smrti za konverzi ke křesťanství měla být v příštích dnech propuštěna. O údajném brzkém osvobození nic neví ani její manžel. Informovaly o tom zpravodajské weby BBC a CNN. V sobotu přitom podle agenturních zpráv zástupce súdánského ministerstva zahraničí oznámil, že žena bude v nadcházejících dnech volná.
Mluvčí ministerstva dnes prohlásil, že mu nejsou známy žádné plány na propuštění sedmadvacetileté Meriam Ishagové. Zdůraznil, že se z vězení může dostat pouze, pokud uspěje s odvoláním před soudem.
"Žádný súdánský ani zahraniční zprostředkovatel mě ohledně propuštění mé ženy nekontaktoval," uvedl Daniel Wani, manžel Ishagové. Informace se k němu prý dostala jen prostřednictvím médií a považuje ji za fámu. "Počkám na odvolání, které podal můj právník a budu doufat, že moje žena bude osvobozena," dodal Wani.
Nad Ishagovou vynesl ortel místní soud podle islámského práva v polovině května. Předtím dostala možnost se vrátit k islámu, což ale odmítla.
Kvůli jejímu těhotenství byl výkon trestu oběšením odložen o dva roky, aby se mohla starat o novorozené dítě. V úterý porodila ve vězení holčičku. Při porodu prý byla spoutána řetězy.
Etnicko-náboženský konflikt v Súdánu má dlouhou historii. V Súdánu žijí výrazně odlišné národy. Na severu země převládají muslimští Arabové, kteří islamizovali i četné africké kmeny.
V 80. letech 19. století náboženský vůdce al-Mahdí sjednotil kmeny na západě a ve středním Súdánu a vytvořil jednotný stát. Ten byl zničen až v roce 1898 spojenými silami Anglie a Egypta (Mahdího povstání), nahrazen byl Anglo-Egyptským Súdánem. Silnější slovo v zemi měli samozřejmě Britové. Záhy po odchodu britských vojáků ze země, jež byla od konce 19. století britsko-egyptským kondominiem, vypukla v roce 1955 občanská válka, která byla přerušena roku 1972 smlouvami z Addis Abeby. K obnovení tohoto konfliktu však došlo o jedenáct let později, v roce 1983, v důsledku zavedení islámského práva „šarí´a" (upevnění islámského vlivu) do tradičně nemuslimských oblastí.
Tato válka, někdy považovaná za dvě samostatné občanské války, se odehrávala především na jihu země a v období druhé poloviny 20. století šlo o jednu z vůbec nejdelších a vzhledem k vysokému počtu obětí (zhruba 1,9 mil. mrtvých civilistů) i nejkrvavějších válek. Tento konflikt formálně skončil až dnem 9. ledna roku 2005, kdy došlo mezi stranami konfliktu, tedy mezi súdánskou vládou a rebely, k podpisu tzv. Všeobecné mírové dohody (Comprehensive Peace Agreement), jejímiž stěžejními principy bylo ukončení násilí, spravedlivější rozdělení moci a rovněž spravedlivější přístup k ekonomickým zdrojům.
Od 9. července 2011 se Jižní Súdán stal nezávislým státem. Rozhodlo o tom lednové referendum roku 2011, které bylo výsledkem mírové dohody z roku 2005. Ta ukončila občanskou válku mezi severem a jihem Súdánu. Válka byla podněcována náboženskými a etnickými konflikty i spory o nerostné bohatství, a zahynuly při ní dva miliony lidí; další čtyři miliony Súdánců válka vyhnala z jejich domovů. Mezi oběma zeměmi však stále dochází k ozbrojeným srážkám kvůli sporným pohraničním oblastem, jež jsou významné pro oba státy vzhledem ke zdejším nalezištím ropy, informuje kct-tabor.cz.
Související
"Viděl jsem, jak přejíždějí zraněné lidi. Svědci promluvili o nejbrutálnější kapitole súdánské občanské války
Masakr v Súdánu je vidět z vesmíru. Svět nadále sedí se založenýma rukama
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák