Chartúm - Súdánský ministr zahraničí dnes popřel zprávy, že by žena odsouzená k trestu smrti za konverzi ke křesťanství měla být v příštích dnech propuštěna. O údajném brzkém osvobození nic neví ani její manžel. Informovaly o tom zpravodajské weby BBC a CNN. V sobotu přitom podle agenturních zpráv zástupce súdánského ministerstva zahraničí oznámil, že žena bude v nadcházejících dnech volná.
Mluvčí ministerstva dnes prohlásil, že mu nejsou známy žádné plány na propuštění sedmadvacetileté Meriam Ishagové. Zdůraznil, že se z vězení může dostat pouze, pokud uspěje s odvoláním před soudem.
"Žádný súdánský ani zahraniční zprostředkovatel mě ohledně propuštění mé ženy nekontaktoval," uvedl Daniel Wani, manžel Ishagové. Informace se k němu prý dostala jen prostřednictvím médií a považuje ji za fámu. "Počkám na odvolání, které podal můj právník a budu doufat, že moje žena bude osvobozena," dodal Wani.
Nad Ishagovou vynesl ortel místní soud podle islámského práva v polovině května. Předtím dostala možnost se vrátit k islámu, což ale odmítla.
Kvůli jejímu těhotenství byl výkon trestu oběšením odložen o dva roky, aby se mohla starat o novorozené dítě. V úterý porodila ve vězení holčičku. Při porodu prý byla spoutána řetězy.
Etnicko-náboženský konflikt v Súdánu má dlouhou historii. V Súdánu žijí výrazně odlišné národy. Na severu země převládají muslimští Arabové, kteří islamizovali i četné africké kmeny.
V 80. letech 19. století náboženský vůdce al-Mahdí sjednotil kmeny na západě a ve středním Súdánu a vytvořil jednotný stát. Ten byl zničen až v roce 1898 spojenými silami Anglie a Egypta (Mahdího povstání), nahrazen byl Anglo-Egyptským Súdánem. Silnější slovo v zemi měli samozřejmě Britové. Záhy po odchodu britských vojáků ze země, jež byla od konce 19. století britsko-egyptským kondominiem, vypukla v roce 1955 občanská válka, která byla přerušena roku 1972 smlouvami z Addis Abeby. K obnovení tohoto konfliktu však došlo o jedenáct let později, v roce 1983, v důsledku zavedení islámského práva „šarí´a" (upevnění islámského vlivu) do tradičně nemuslimských oblastí.
Tato válka, někdy považovaná za dvě samostatné občanské války, se odehrávala především na jihu země a v období druhé poloviny 20. století šlo o jednu z vůbec nejdelších a vzhledem k vysokému počtu obětí (zhruba 1,9 mil. mrtvých civilistů) i nejkrvavějších válek. Tento konflikt formálně skončil až dnem 9. ledna roku 2005, kdy došlo mezi stranami konfliktu, tedy mezi súdánskou vládou a rebely, k podpisu tzv. Všeobecné mírové dohody (Comprehensive Peace Agreement), jejímiž stěžejními principy bylo ukončení násilí, spravedlivější rozdělení moci a rovněž spravedlivější přístup k ekonomickým zdrojům.
Od 9. července 2011 se Jižní Súdán stal nezávislým státem. Rozhodlo o tom lednové referendum roku 2011, které bylo výsledkem mírové dohody z roku 2005. Ta ukončila občanskou válku mezi severem a jihem Súdánu. Válka byla podněcována náboženskými a etnickými konflikty i spory o nerostné bohatství, a zahynuly při ní dva miliony lidí; další čtyři miliony Súdánců válka vyhnala z jejich domovů. Mezi oběma zeměmi však stále dochází k ozbrojeným srážkám kvůli sporným pohraničním oblastem, jež jsou významné pro oba státy vzhledem ke zdejším nalezištím ropy, informuje kct-tabor.cz.
Související
"Viděl jsem, jak přejíždějí zraněné lidi. Svědci promluvili o nejbrutálnější kapitole súdánské občanské války
Masakr v Súdánu je vidět z vesmíru. Svět nadále sedí se založenýma rukama
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák