Nejnestabilnější země světa? Podívejte se na žebříček a postavení ČR

Chronická politická nestabilita, rozhádané vedení a rostoucí etnické napětí v zemi vedly výzkumníky z FFP k udělení nechvalného prvenství právě Jižnímu Súdánu. Následuje Somálsko, které první příčku pravidelně obsazovalo od roku 2008, dále Středoafrická republika, Kongo, Súdán a Čad.

Na sedmé a osmé příčce se umístily násilím zmítané země Afghánistán a Jemen; na devátém přírodními katastrofami postižené Haiti. Irák je na třináctém a Sýrie na patnáctém místě.

Česká republika je spolu s USA, Francií a Německem v kategorii velmi stabilních zemí. Nejlépe se v žebříčku umístilo Finsko následované severskými sousedy Švédskem, Dánskem a Norskem.

Ve srovnání s předchozím rokem si nejvíce polepšily Írán, Srbsko, Zimbabwe a Kuba. Naopak USA a Francie si podle žebříčku pohoršily.

V lednu roku 2011 si obyvatelé Jižního Súdánu odhlasovali v referendu nezávislost. Dne 9. července 2011 se tak Jižní Súdán oficiálně odtrhnul od Chartúmu (hlavního města Súdánu) a stal se 194. státem světa. Kromě toho, že je Jižní Súdán nejmladší zemí světa, řadí se bohužel také k těm nejchudším.

Lednové referendum bylo výsledkem mírové smlouvy z roku 2005, která v dosud největší africké zemi – Súdánu, ukončila občanskou válku. Tato občanská válka byla nejdéle trvající válkou v Africe, probíhala od roku 1983. K nezávislosti se přiklonilo 98, 83 procent obyvatel a díky tomu tak Súdán přišel o čtvrtinu území a také asi o tři čtvrtiny zásob ropy. Hlavním městem Jižního Súdánu se stala Juba (Džuba), prvním prezidentem Salva Kiir Mayardit a viceprezidentem Riek Machar. Za odtržení státu může především zakladatel Súdánské osvobozenecké armády jménem Abdal Vahíd Muhammad Núr, který dlouhá léta za nezávislost bojoval, uvedl jizni-sudan.svetadily.cz.

Soužití obyvatel ze severu a z jihu v jednom státě zapříčiňovalo velké problémy, lidé se od sebe totiž odlišují jak etnicky, tak i nábožensky. Zatímco v nově vzniklém Jižním Súdánu žije černošské obyvatelstvo vyznávající křesťanství a animismus, Súdán obývají Arabové hlásící se k islámu. Tyto odlišnosti vedly k dlouhotrvající občanské válce, která má za následek nejen devastaci území, ale také smrt téměř 2 milionů obyvatel. Další cca 4 miliony lidí byly donuceny k přesídlení v rámci země a okolo 500 000 jich uprchlo do zahraničí. Obyvatelé žijící v exilu se už pomalu začínají vracet do Jižního Súdánu. V současnosti je zatím těžké odhadnout nynější počet obyvatel státu, podle odhadů zde ještě v roce 2008 žilo na 8 260 000 lidí.

V současnosti v Jižním Súdánu více než 70% obyvatel vyznává křesťanství, které sem rozšířili britští misionáři. Nejrozšířenějšími církvemi jsou Episkopální církev Súdánu a Římskokatolická církev. Asi 20% populace je animistického vyznání a zbylých 10% jsou muslimové. Za nejpočetnější kmen jihu jsou považováni Dinkové, kterých jsou asi 2 miliony, následují Nuerové, kterých je přes 800 000. K dalším známým kmenům patří Bariové, Azandové a Šilukové. Oficiálním jazykem Jižního Súdánu se stala angličtina a džubská arabština. Jelikož žije v Jižním Súdánu zhruba 200 etnických skupin, můžete přijít do kontaktu se stejným počtem domorodých jazyků. Přes 85% jihosúdánské populace je negramotné.