Úder proti Boko Haram: Armáda zatkla manažera, prý naplánoval řadu útoků

Mluvčí ministerstva obrany Chris Olukolade uvedl, že zatčený muž využil svého členství v jedné provládní skupině "jako kamufláž, ačkoliv zůstal aktivním teroristou". Úřady zadržely také dvojici žen, jedna je podezřelá ze zprostředkování plateb dalším bojovníkům.

Vládní vojenská operace proti teroristům z Boko Haram trvá už rok, zatím ale nepřinesla porážku rebelů, jejichž cílem je vytvořit na severu země islámský stát.

Rebelové z Boko Haram v dubnu unesli více než 270 dívek, z nichž 219 stále zůstává v zajetí. Boko Haram se tak stala symbolem vládní bezmoci chránit civilní obyvatelstvo před útoky.

Spojené státy poskytují Nigérii pomoc na poli zpravodajské činnosti. Vzhledem k tomu, že skupina Boko Haram takřka neprovádí žádné mezinárodní finanční operace, má Washington jen omezené možnosti, jak Nigérii pomoci.

Radikalizace Boko Haram stupňuje od roku 2009, po mírně kuriózním incidentu, kdy členové této sekty odmítli zákon o nošení helmy na motorce, což následně vedlo ozbrojenému povstání ve státě Bauchi a rozšířilo se do státu Borno, Yobe a Kano. Povstání bylo potlačeno armádou a tento incident si vyžádal více jak 800 mrtvých. Taktéž přímý přenos popravy zakladatele sekty Mohammeda Yusufa,byl spouštěčem začátek série sebevražedných bombových útoků i atentátů, píše cbap.cz.

Po smrti zakladatele Mohammeda Yusufa se sekta rozvětvila do několika frakcí a dnes operují v mnoha oblastech Nigérie, dokonce v jiných afrických státech, jako je Kamerun, Niger či Mali. Zvěrstva, jako popravy řidičů nákladních automobilů řetězovou pilou, nebo několik desítek ve spánku usmrcených studentů zemědělské vysoké školy v roce 2013, ukazují na zvyšující se radikalizaci Boko Haram a značně pravděpodobný vliv Al-Káidy.

„Kdyby všichni následovali učení islámu, neexistovaly by žádné problémy. V Nigérii přitom vedle sebe, resp. společně žili křesťané, muslimové, animisté a další. Boko Haram má ale jiné cíle," řekl pro Rozhlas.cz imám Suleman Adam Yusuf.

Nigérie vždy bývala místem, kde se její obyvatelé rozličného vyznání respektovali, na vině jsou proto i vládní úřady, které proti Boko Haram rázně nezakročí. „Kdyby existovala politická vůle, tenhle problém by byl brzy vyřešen. V Nigérii žije na 170 milionů lidí, jak tedy může řekněme milion členů Boko Haram, kdyby jich bylo tolik, což ale nikdo přesně neví, přinutit drtivou většinu národa, aby přistoupila na jejich názory a požadavky?," ptá se Suleman Adam Yusuf.