Virus mimo kontrolu: Ebola, ebola, panikaří vesničané a vyhánějí lékaře

"Nechceme tu žádné návštěvy," říká vůdce skupiny, sedmnáctiletý Faya Iroundouno, který je šéfem místní mládežnické ligy. "Nechceme být v kontaktu s nikým," dodává. Ostatní přikyvují a pohrávají si přitom se svými praky.

Zdravotnický personál tak musí bojovat hned se dvěma protivníky. Prvním je nevídaná epidemie eboly, která dosud ve čtyřech zemích Afriky zabila více než 660 lidí, druhým je pak strach místních lidí, který se odráží v nepřátelském postoji vůči vnější pomoci.

Panikařící obyvatelé tak zdravotnické pracovníky a úředníky viní ze šíření viru, vyhrožují jim noži, kameny a mačetami, jejich auta jsou často obstoupena rozezleným davem.

"Je hodně neobvyklé, že nemáme důvěru," říká Marc Poncin, koordinátor Lékařů bez hranici pro naléhavé události v Guineji. Právě oni jsou hlavní organizací, která v zemi s nemocí bojuje. "Epidemii, žel, nezastavujeme," dodává.

Možnosti nemoc sledovat jsou kvůli "zastrašování" velmi omezené, říká Poncin. Zdá se, že lidé mají větší důvěru v šamany.

Zdroj: YouTube

Jakmile zahlédnou nákladní vůz se znakem Červeného kříže, vesničané začnou utíkat. Když potkají člověka ze Západu, začnou vykřikovat "ebola, ebola" a dají se na úprk.

Podle zdravotníků je epidemie mimo kontrolu, nové případy nemoci se objevují jak v Guineji, tak v sousední Sieře Leone a Libérii. Kvůli propustným hranicím se nemoc šíří tam a zpět.

Malá důvěra místních může být způsobena i tím, že zdravotníci jsou od hlavy až k patě zahaleni v ochranných pláštích a maskách, které spálí poté, co pacienty ošetřili. Ostražitost vůči zásahům z vnějšku má ale hlubší kořeny. Tato část Guineje, známá jako "Lesní oblast", kde na nemoc zemřelo přes 200 lidí, je totiž charakteristická silnou vírou v tradiční náboženství.

Ebolou se mohou nakazit lidé i zvířata. Přenáší se při kontaktu s krví, sekrety a tělesnými tekutinami nemocného. Častými oběťmi eboly jsou proto také zdravotníci ošetřující nemocné, pokud nepoužívají rukavice, masky a ochranné brýle.

V Africe byly zdokumentovány případy nákazy při kontaktu s nalezenými uhynulými či nemocnými šimpanzi, gorilami, kalony, opicemi, lesními antilopami či dikobrazy. K přenosu nákazy může dojít rovněž během pohřbu obětí eboly, když se pozůstalí dotýkají těla zemřelého. Virus se rovněž nalézá v semeni, a to až 7 týdnů po klinickém vyléčení, informuje lekari-bez-hranic.cz.