Při střetech v Libanonu bylo zraněno na 400 lidí

Informovali o tom místní záchranáři. Podle agentury AFP byla sobota nejnásilnějším dnem od začátku protestů loni v říjnu. Přímo na místě srážek nebo v nemocnici bylo ošetřeno na 377 lidí. Policie rozháněla tisíce lidí pomocí vodních děl, slzného plynu a gumových projektilů.

Prezident Michel Aún vyzval bezpečnostní složky, aby obnovily v metropoli klid. Ministr vnitra odsoudil demonstranty za to, že na policii zaútočili.

Podle agentury AP protestující házeli po policistech kameny, květináče, větve a dopravní značky, když se pokoušeli prolomit bezpečnostní bariéry kolem střežených vládních budov. Bezpečnostní složky uvedly, že vodní děla a slzný plyn použily kvůli "přímé a násilné" konfrontaci poblíž parlamentu. "Ti, kdo se uchýlili k výtržnostem, budou stíháni, zatčeni a pohnáni ke spravedlnosti," uvedla na twitteru policie. Pokojné demonstranty policisté žádali, aby se kvůli vlastní bezpečnosti drželi dál od míst, kde se odehrávaly střety.

Agentura Reuters rovněž napsala, že stanový tábor demonstrantů zachvátil požár, zatím se ale neví, co ho způsobilo. Policie odmítla tvrzení, že stany úmyslně podpálili její příslušníci.

Převážně nenásilné demonstrace se v Libanonu odehrávají od loňského října, kdy lidé vyšli do ulic na protest proti vládnoucí elitě, která přivedla zemi do nejhorší ekonomické krize za poslední desítky let. Koncem prosince se situace zklidnila po jmenování nového premiéra Hasana Dijába, tento týden ale lidé kvůli hospodářské krizi znovu demonstrovali nejen v Bejrútu, ale také v dalších městech. Aktivisté požadují, aby politické strany, které jsou teď u moci, okamžitě jmenovaly vládu odborníků.

Jedna z protestujících agentuře AFP řekla, že se demonstrací účastní kvůli tomu, že politici ignorují jejich požadavky. "Jsem tady, protože po více než 90 dnech v ulicích se stále nedokážou dohodnout na složení vlády... Dělají, jakoby vůbec neviděli naše hnutí," řekla.

Libanon čelí hluboké politické krizí, která citelně zhoršila i hospodářskou situaci. Měna ztratila 40 procent hodnoty a země se potýká i se státním dluhem, který dosahuje až 150 procent hrubého domácího produktu (HDP). Polovině obyvatel hrozí podle Světové banky chudoba.