V Afghánistánu bylo za tři měsíce zabito nebo zraněno téměř 1800 civilistů

Téměř 1800 civilistů bylo v Afghánistánu zabito nebo zraněno v prvních třech měsících letošního roku při střetech mezi vládními silami a protivládními skupinami, tedy především hnutím Tálibán.

Boje zintenzivnily v posledních týdnech v několika oblastech země navzdory mezinárodnímu volání po snížení míry násilí a snahám o mírové řešení situace v zemi, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na Asistenční misi OSN v Afghánistánu (UNAMA). Zpráva přichází v klíčový okamžik pro Afghánistán, jelikož americký prezident Joe Biden se chystá oficiálně oznámit nový termín odchodu zbývajících amerických vojáků ze země.

Od ledna do konce března bylo zabito 573 civilistů a dalších 1210 jich utrpělo různá zranění. To je o 29 procent více, než ve stejném období loňského roku, uvádí UNAMA ve své zprávě, podle níž se rovněž zvýšil o 37 procent počet obětí z řad žen a o 23 procent v případě dětí. "Je třeba využít každou možnou příležitost k míru," prohlásila zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán Deborah Lyonsová a dodala, že pokud se míra násilí okamžitě nesníží, tisíce dalších Afghánců letos ještě budou zabity nebo zraněny.

Ozbrojenci radikálního hnutí Tálibán byli podle mise zodpovědní za 43,5 procent civilních obětí, zatímco vládní vojáci jich mají na svědomí 25 procent. Ostatním způsobili zranění nebo smrt radikálové z Islámského státu nebo různé další protivládní či provládní skupiny, podotkla agentura Reuters.

Podle nezávislé afghánské komise pro lidská práva (AIHRC) v loňském roce způsobily boje mezi znesvářenými stranami v Afghánistánu, kde žije kolem 38 milionů lidí, smrt nebo zranění 8500 civilistům, z nichž skoro tři tisíce zemřely. To je více než v roce 2019, kdy při útocích zemřelo zhruba 2800 civilistů.

Zatímco násilí v neklidné zemi v poslední době roste, mírová jednání mezi afghánskou vládou a Tálibánem váznou. Prezident Spojených států Joe Biden se dnes chystá oficiálně oznámit stažení 2500 zbývajících amerických vojáků ze země do 11. září 2021 - k výročí dvaceti let od teroristických útoků Al-Káidy na USA, které byly podnětem ke vstupu USA a jejich spojenců do Afghánistánu. Washington odchod původně plánoval na jaro, na květnovém termínu se s Tálibánem dohodla minulá administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Jednotky dalších zemí NATO budou Afghánistán opouštět v koordinaci s vojáky Spojených států, uvedl dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Z ruského ministerstva zahraničí dnes podle agentury Reuters zaznělo, že americký plán stáhnout vojáky z Afghánistánu až v září porušuje existující dohodu USA s Tálibánem a mohl by zkomplikovat mírový proces v zemi a vést k eskalaci násilí. Tálibán se v reakci na záměr Washingtonu nechal slyšet, že se nezúčastní žádných jednání o budoucnosti Afghánistánu, dokud ze země neodejdou všichni zahraniční vojáci.

Související

Afghanistán, ilustrační fotografie.

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Afghanistán, ilustrační foto

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.

Více souvisejících

Afghanistán

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump má nový návrh, jak ukončit válku na Ukrajině. Zatím jej tají i před Kyjevem

Americká administrativa Donalda Trumpa přichází s novou snahou o ukončení konfliktu na Ukrajině, kterou doprovází termín takzvaného formátu Shell Bay. Tento název odkazuje na golfové hřiště a luxusní rezidenční komplex, který vlastní Steve Witkoff. Celá iniciativa se objevila v době, kdy se Washington snaží oživit diplomatická jednání mezi Moskvou a Kyjevem.

před 2 hodinami

Gavin Newsom

Shapiro, DeSantis nebo Newsom. Výsledky voleb v USA vyprofilovaly možné kandidáty na Trumpova nástupce

Výsledky nedávných amerických voleb přinesly výrazný posun politické moci ve Washingtonu, který zásadně ovlivní také mapu potenciálních kandidátů na úřad prezidenta pro rok 2028. Úspěch demokratů v řadě tradičně republikánských států otevřel nové cesty k zisku potřebných volitelských hlasů a přiměl obě politické strany k přehodnocení dosavadních strategií pro nadcházející prezidentskou kampaň.

před 3 hodinami

Santiago Peña

Impeachment v Paraguayi: Polovina populace se nedostane k penězům, prezidenta odvolali a poslali do vazby

Paraguay se ocitla v hluboké politické a finanční krizi poté, co byl prezident Santiago Peña odvolán z funkce a poslán do domácí vazby. Tento prudký vývoj následoval po kolapsu digitální banky Ueno Bank, která spravovala úspory a penze milionů občanů. Prezident byl zatčen v pátek pouhé minuty poté, co zákonodárci jednomyslně hlasovali pro jeho odvolání kvůli vazbám na jeho dřívější soukromé podnikání.

před 4 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Hrozba bombovými útoky se šíří Evropou. Kromě letadel zasáhla i mediální domy

V Evropě v posledních dnech probíhá nová vlna anonymních bombových hrozeb, která po desítkách zasažených letů a leteckých spojů nově zasáhla také přední mediální organizace včetně irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Hrozby, které se dosud vždy ukázaly jako falešné, způsobily značné narušení dopravy, evakuace budov a zmobilizovaly bezpečnostní složky v několika evropských zemích.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem

Estonský premiér Kristen Michal varoval evropské představitele před pokusy o diplomatické vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle jeho slov by se Evropa neměla stavět do role zprostředkovatele ani se pokoušet diktátora jakkoliv uchlácholit. V rozhovoru pro server Politico šéf estonské vlády zdůraznil, že namísto dialogu s Kremlem je nutné Moskvu nadále ekonomicky dusit pomocí sankcí.

před 7 hodinami

včera

Ministerstvo financí

Česko zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky v příštím roce

Růst české ekonomiky v průběhu letošního roku podle listopadové makroekonomické predikce zrychloval. Mezičtvrtletní růst reálného HDP se zvýšil z 0,1 % v prvním čtvrtletí na 0,3 % ve druhém a na 0,5 % ve třetím. Za celý rok ministerstvo očekává růst o 1,7 % a v roce 2027 o 2,5 %. V obou letech jej potáhne výhradně domácí poptávka, zejména spotřeba domácností a investice. Průměrná inflace by měla letos dosáhnout 2,1 %.

včera

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček

Havlíček spojuje šest ústavů do jednoho. Kvůli českým firmám

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje spojení šesti státních zkušebních ústavů do Českého národního zkušebního institutu. Firmy i státní instituce u něj budou moci objednat zkoušky z několika oborů na základě jedné smlouvy. Společné nákupy, správa a plánování investic mají snížit provozní náklady a uvolnit prostředky na modernizaci laboratoří.

včera

Ilustrační fotografie.

Kratom v Česku je problém. Za tři měsíce napočítali přes 500 pacientů

V souvislosti s akutní intoxikací kratomem nebo podezřením na ni byla od dubna do června 2026 vykázána zdravotní péče u 515 pacientů. Nejpočetnější skupinu tvořili pacienti ve věku 15 až 19 let. Více než třetina všech evidovaných osob byla mladší dvaceti let. Vyplývá to z prvních souhrnných údajů za pojištěnce všech sedmi zdravotních pojišťoven, které pro Ministerstvo zdravotnictví zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

včera

Ilustrační fotografie.

Ministerstvo hájí zdražení podzemních vod. Odhalilo, co chce s penězi udělat

Plánovaná úprava poplatku za podzemí vodu přinese více peněz, které bude moci Ministerstvo zemědělství (MZe) použít na vylepšení vodního hospodářství České republiky. Prostředky půjdou bezezbytku na strategické projekty vodního hospodářství, které úřad financuje, např. propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren odpadních vod, přípravu nových vodních zdrojů nezbytných pro adaptaci ČR na dopady klimatické změny.

včera

FBI, ilustrační fotografie.

FBI zatkla otce vévodkyně Meghan. Ještě v pátek má stanout před soudem

Federální agenti v pátek ráno místního času na americké Floridě zatkli Thomase Markla, otce vévodkyně Meghan, která je manželkou britského prince Harryho. Informovala o tom americká stanice CNN, která se odkazuje na americké ministerstvo spravedlnosti. Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. 

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Globální akciové trhy zasáhl hluboký propad. Světem se šíří obavy z vlivu Kongresu na AI

Globální akciové trhy zaznamenaly v pátek hluboký propad, když se obavy z vlivu demokratického Kongresu na investice do umělé inteligence přelily z Wall Street do Asie i Evropy. Výprodeje v technologickém sektoru smazaly přibližně 2,5 bilionu dolarů z tržní hodnoty amerických firem a vyvolaly nervozitu na mezinárodních burzách. Investoři hromadně přehodnocují svá portfolia v reakci na politické změny po nedávných amerických volbách.

včera

Letiště Václava Havla Praha

Bombové výhružky napříč evropskými lety se opakují i dnes. Terčem je i pražské letiště

Série poplašných zpráv o uložení výbušnin dnes opět zasáhla civilní letectví a vyvolala bezpečnostní opatření na řadě evropských letišť. V Praze se terčem hrozeb stalo už devět letů směřujících do metropole nebo z ní odlétajících. Letiště Václava Havla webu The Guardian potvrdilo, že policie přijala potřebná bezpečnostní opatření, přičemž běžný provoz letiště zůstává bez přímého omezení.

včera

Jicchak Herzog

Izraelský prezident oznámil, kdy pověří jednoho z vítězů voleb sestavením vlády

Izraelský prezident Isaac Herzog oznámil, že v neděli rozhodne, který z politiků dostane pověření k sestavení nové vlády. Hlavní rival premiéra Benjamina Netanjahua, Gadi Eisenkot, přitom během konzultací získal podporu šedesáti sedmi poslanců nově zvoleného Knesetu. Netanjahuův dosavadní koaliční blok naproti tomu obdržel podporu pouhých čtyřiceti šesti zákonodárců.

včera

Letadla, ilustrační foto

Falešná hlášení o bombách v letadle pokračují, ve čtvrtek se dotkla desítek letů. Kdo za nimi stojí?

Nejméně 21 letů a několik letišť po celé Evropě se ve čtvrtek stalo terčem poplašných zpráv o uložení bomby. Bezpečnostní složky musely v drtivé většině případů odklánět letadla nebo v Itálii dokonce vyslat stíhačky k eskortě ohroženého stroje. Přestože se všechny hrozby nakonec ukázaly jako falešné, úřady upozorňují, že situace vyžaduje maximální ostražitost pro případné budoucí incidenty.

včera

Marco Rubio

Skončí za prohrané volby Hegseth a Rubio ve funkcích? Bílý dům se vyjádřil ke spekulacím

Bílý dům oficiálně popřel nedávné spekulace o tom, že by ministr obrany Pete Hegseth a ministr zahraničí Marco Rubio mohli opustit své funkce v rámci personálních změn po volbách. Zprávy o možném odchodu obou čelných představitelů administrativy se objevily v amerických médiích v souvislosti s porážkou republikánů v kongresových volbách. Vedení státu však jakékoliv úvahy o jejich nahrazení odmítlo a označilo je za nepravdivé.

včera

Trump si předělal Bílý dům k obrazu svému. Teď to budoucím prezidentům zakázal

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy