Obama: Jdeme po vás... oznámil přechod do útoku proti Islámskému státu

Washington - Rozhodnutí Spojených států vyslat dalších 1500 vojenských poradců do Iráku představuje začátek nové fáze v boji proti radikálům z Islámskému státu. Uvedl to dnes americký prezident Barack Obama. Zároveň zdůraznil, že tento krok není známkou selhání jeho strategie v regionu.

Zvýšení počtu poradců podle prezidenta signalizuje přechod od obranné strategie k útočné. "Namísto pouhé snahy o zastavení postupu IS se nyní nacházíme v pozici, ze které můžeme zahájit útok," řekl Obama v rozhovoru, který dnes odvysílala televize CBS. "Vzdušné údery byly velmi účinné při snižování bojeschopnosti a zpomalování postupu IS. Nyní potřebujeme pozemní jednotky, a to irácké pozemní jednotky, které je (IS) mohou začít tlačit zpátky," dodal.Bílý dům oznámil rozhodnutí vyslat do Iráku dalších 1500 vojáků v pátek. Doposud v zemi působilo zhruba 1400 amerických vojenských poradců. Podle Obamy se poradci budou i nadále vyhýbat bojovým akcím. Jejich úkolem je trénovat irácké vojáky a pomáhat jim se strategií a logistikou při pozemním boji s IS. Spojené státy irácké armádě při tomto boji poskytnou rovněž leteckou podporu.Obama nevyloučil, že do oblasti pošle ještě další jednotky. Dodal však, že jeho vojenští velitelé věří, že časem bude naopak zapotřebí méně amerických vojáků, protože se do výcviku a podpory irácké armády zapojí rovněž spojenci USA.Obama se stal terčem kritiky ze strany některých republikánů, protože v roce 2012 stáhl bojové jednotky z Iráku a ponechal zemi na pospas chaosu a sektářského násilí, připomněla agentura Reuters. Toho využil Islámský stát, kterému se pak podařilo získat kontrolu nad značnou částí severu země.Zákonodárci z řad republikánů i demokratů podle Reuters v dnešním televizním zpravodajství uvedli, že v podobných rozhodnutích, jako bylo zvýšení počtu vojenských poradců v Iráku, by měl mít slovo Kongres. "Domnívám se, že se dostaneme do bodu, kdy budeme debatovat o zplnomocnění k použití vojenské síly," uvedl republikánský senátor John Thune.Podle demokratického senátora Chrise Murphyho budou zákonodárci požadovat záruky, že irácká vláda tentokrát dokáže dosažený vojenský postup udržet. "Během desetiletí jsme v Iráku měli statisíce vojáků, kteří se snažili vycvičit irácké ozbrojené složky. Ty však v období týdnů převálcovala relativně neorganizovaná síla," uvedl Murphy v pořadu televize CNN. "Chci zajistit, aby to byla realistická mise," dodal.Islámský stát raněn?

Jak dnes dopoledne server EuroZprávy.cz jako první v České republice informoval, americké stíhačky včera večer bombardovaly město al-Qa'im, které se nalézá 286 km od Mosulu u syrsko-iráckých hranic. V tu dobu tam měli namířeno velitelé radikální skupiny Islámský stát, jejichž konvoj byl několikrát zasažen střelami spojenců. Mezi zraněnými je údajně i chalífa Abú Bakr al-Baghdádí. Informace zatím není potvrzena z oficiálních míst. Dokonce se objevila zpráva, že byl šéf IS zabit.Podle svědků a vládních zdrojů byl chalífa zraněn a je v kritickém stavu. Spojené státy informaci nepotvrdily, ale ani nevyvrátily, uvedl britský list Daily Mail. Pentagon nemohl potvrdit, zda byl chalífa v některém z vozidel konvoje.Situaci sledujeme a budeme vás informovat

Související

Islámský stát (ISIS) Analýza

Překvapivý obrat: Islámský stát žije, Sýrie se chce stát spojencem USA

Syrský obrat k USA a snaha o mír s Izraelem mohou na první pohled působit jako začátek stabilizace po pádu Asadova režimu. Ve skutečnosti ale otevírají nové mocenské vakuum. Írán formálně ustupuje, jeho sítě v Sýrii však zcela nezmizely a mírová jednání probíhají z hluboce nerovné pozice. Do toho přetrvává hrozba Islámského státu, který z chaosu doslova žije. Bez důsledné kontroly táborů, repatriace zahraničních bojovníků a ochrany menšin hrozí, že koalice dosáhne jen dočasných vítězství a ISIS se vrátí silnější a méně předvídatelný.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) Barack Obama

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

před 7 hodinami

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

před 9 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

před 9 hodinami

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

před 10 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

před 11 hodinami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

před 12 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy