Odposlechy nevadí. Američané špiclování tajných služeb už neřeší

Washington - V čem spočívá největší zákeřnost hromadných odposlechů a dalších programů americké Národní bezpečnostní agentury (NSA)? Podle odborníků na zpravodajství v tom, že Američané o odhalení, se kterými přišel bývalý pracovník NSA Edward Snowden, ztrácí zájem. Polovině přitom počínání NSA nevadí.

Odvolací soud v New Yorku rozhodl 7. května, že program NSA, který skladoval informace o hovorech všech Američanů, je nelegální. Zákonodárce teď čeká hlasování o tom, zda změnit zákon a počínání NSA legalizovat nebo žádat, aby jej NSA přestala používat.

S velkým odhalením přišel v roce 2013 Edward Snowden. Už před ním se ale objevila podobná odhalení odposlouchávání Američanů ze strany zpravodajských služeb. Přesto podle výzkumu think tanku Pew Research Center před Snowdenovým odhalením 51 % Američanů považovalo činnost NSA za akceptovatelnou, 47 % s ní nesouhlasilo.

Snowden tato čísla změnil, ale kdo by čekal dramatický zvrat v názorech americké veřejnosti, ten by se mýlil. Březnový průzkum Pew totiž ukázal, že za hrozbu považuje sledování NSA 52 % Američanů, 46 % s ním nemá problém.

Odborníci se ptají, co stojí za tím, že ani odhalení masivních odposlechů nezmění názor veřejnosti. Považují snad Američané pocit bezpečí za tolik nadřazený vlastnímu soukromí? Pohnou s jejich názorem další plány NSA na sledování uživatelů internetu, které už vyplouvají na povrch? Novinář věnující se zpravodajským službám James Bamford se se Snowdenem na toto téma bavil při setkání v Moskvě.

Podle Snowdena je na vině rozsah, s jakým NSA Američany sledovala. Zatímco narušení soukromí jedince vnímáme jako pobuřující, u milionů je to jen statistika. A navíc, jak se objevují další a další případy, klesá zájem veřejnosti o celou kauzu.

Krom toho programy NSA jsou tak složité a plné technických termínů, že jsou pro obyčejného člověka náročné na pochopení. Vyjmenovává Bamford důvody ve svém blogu na webu agentury Reuters.

Ačkoliv mnohé programy už musela NSA ukončit, podle Snowdena spočívají nebezpečí ještě jinde. I když NSA operaci ukončí, data zůstanou uložena a přístupná v jejím ústředí. Jako příklad uvádí program sledování a čtení emailů, které NSA prováděla. Jejich obsah prý navíc zprostředkovávala svému izraelskému protějšku, Jednotce 8200.

Související

Osobou, která deníku Guardian prozradila, že americké výzvědné úřady špehují ve velkém občany po celém světě, je Edward Snowden, devětadvacetiletý bývalý technický asistent v CIA a současný zaměstnanec zbrojovky Booz Allen Hamilton. Jeho poslední stopy vedou do čínského hotelu The Miro, odkud však zmizel. Některé aspekty nasvědčují tomu, že by mohl být čínským špiónem.

Američan Snowden chce získat ruské občanství

Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, který zveřejnil utajované informace o americké elektronické špionáži a nyní žije v ruském exilu, požádal o ruské občanství. Oznámil to dnes sám na twitteru.

Více souvisejících

NSA (The National Security Agency) USA (Spojené státy americké) Edward Snowden

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 9 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy