Šokující odhalení agenta CIA: Jak to bylo s osudným 11. zářím?

Washington – Datum 11. září 2001 znamenalo zásadní zlom. Nešlo jen o to, že se zásadně zpřísnila některá bezpečnostní pravidla, svět začal více než kdy dříve mluvit o teroristických hrozbách. Všechno přitom mohlo být jinak. Bývalý agent CIA Mike Morell potvrdil to, o čem se mluví už dlouho. Bílý dům o hrozbě věděl, považoval to však za bluf ze strany Al-Kaidy.

„Dick Cheney by rád věřil, že ví o ochraně národa před terorismem více než kdokoliv jiný. Ale vlastně ví méně. Když byla prezentována skutečná teroristická hrozba – ta, která se stala 11. září – Cheney si myslel, že Al-Kaida blufuje. Bez legrace. Tak to stojí v knize The Great War Of Our Time: The CIA´s Fight Against Terrorism od bývalého ředitele CIA Mike Morella," upozorňuje americký server The Intercept.

Název knihy by se dal do češtiny přeložit jako „Největší válka naší doby: CIA bojuje proti terorismu" a píše se v ní třeba toto:

Zprávy o hrozbě pokračovaly (na jaře a v létě 2001) – další zprávy byly nazvány třeba „Bin Ládinova hrozba útoku je bezprostřední" nebo „Bin Ládin plánuje útoky přitahující pozornost". Ale byl jsem vůči nim trochu skeptický. Viceprezident se mě jedno ráno zeptal, jestli všechny tyhle hrozby nejsou jen podvodem ze strany Al-Kaidy, které jsou záměrně navržené tak, aby upoutaly naši pozornost, a donutily nás zbytečně vynakládat prostředky ve snaze po odezvě.

Podle Morella, který měl na starosti denní prezidentské zpravodajské brífinky, cítila CIA potřebu vypracovat zprávu s názvem „Hrozby UBL (Usama bin Ládina) jsou skutečné".

„Jsou reálné. Zamyslete se nad tím na minutku. Přemýšlejte, co by se stalo v odpoledních hodinách 11. září 2001, pokud by Američané věděli, jaký byl Cheneyho postoj jen několik měsíců předtím. Přemýšlejte o tom, co by dělal, kdyby byl demokrat, který by byl liberály označován jako slabý a dětinsky zbabělý," vyzývá americký server.

„Nejde jen o to, že je Cheney zobrazován jako samo zlo, je obludně nekompetentní. Ve skutečnosti je monstrózně neschopný. Byl ohromě silný, ale absolutně nerozuměl realitě, proto chyboval, a kamkoliv po celém světě šlápne, tam sto let tráva neroste," tvrdě kritizuje bývalého viceprezidenta médium.

Při útocích z 11. září zabilo 19 únosců čtyřmi letadly 2977 lidí

Údaje o teroristických útocích na USA, při nichž před 14 lety, 11. září 2001, zahynulo téměř 3000 lidí:

MÍSTO: Manhattan (New York), Pentagon (Washington), Pensylvánie

OBĚTI: 2977 obětí a 19 únosců; z toho v letadlech zahynulo 265 osob včetně únosců

LETADLA, jimiž byly útoky provedeny:

- Boeing 767 společnosti American Airlines (92 lidí, včetně pěti únosců) - linka č. 11 z Bostonu do Los Angeles; do severní věže Světového obchodního střediska (WTC) narazil v 8:46 (14:46 SELČ); při nárazu pilotoval Egypťan Muhammad Atta.

- Boeing 767 společnosti United Airlines (65 osob, včetně pěti únosců) - linka č. 175 z Bostonu do Los Angeles; do jižní věže WTC narazil v 9:03 (15:03 SELČ); při nárazu pilotoval zřejmě Marván Šihhí.

- Boeing 757 společnosti American Airlines (64 osob, včetně pěti únosců) - linka č. 77 z Washingtonu do Los Angeles; v 9:43 (15:43 SELČ) narazil do budovy Pentagonu ve Washingtonu; v době nárazu pilotoval zřejmě Haní Handžúr.

- Boeing 757 společnosti United Airlines - (44 osob, včetně čtyř únosců) - linka č. 93 z Newarku do San Franciska; v 10:10 (16:10 SELČ) se po potyčce cestujících a posádky s únosci zřítil v Pensylvánii u Shanksville; pilotoval Zijád Džarráh.

VYŠETŘOVÁNÍ:

- Atentáty provedlo 19 teroristů arabského původu (15 z nich bylo občany Saúdské Arábie), kteří zahynuli spolu s oběťmi. K útokům se posléze přihlásil saúdskoarabský miliardář Usáma bin Ládin a jeho teroristická organizace Al-Káida. Nejhledanější terorista světa byl dopaden a zabit v květnu 2011 v Pákistánu.

- V listopadu 2002 vznikla Národní komise pro vyšetřování teroristických útoků na USA, která za dva roky vyslechla 1200 lidí a prošla přes 2,5 milionu stran dokumentů. V červenci 2004 došla mj. k závěru, že útoky provedli členové Al-Káidy a že před útoky systémově (v koordinaci) selhaly zpravodajské služby USA.

FAKTA O OBŽALOVANÝCH A ODSOUZENÝCH:

V červnu 2013 vojenský soud ve věznici Guantánamo na Kubě zahájil další z předběžných líčení s pěticí obviněných. Před soudem stanuli Pákistánci Chálid Šajch Muhammad (údajný strůjce útoků) a jeho synovec Alí Abdal Azíz, Jemenci Ramzí bin Šibh a Valíd Attaš a Mustafá Ahmad Havsáví ze Saúdské Arábie. Pokud soud dospěje k rozhodnutí o jejich vině, hrozí jim trest smrti.

Za útoky z 11. září byli zatím odsouzeni jen dva lidé - Francouz marockého původu Zacarias Moussaoui a Maročan Munír Mutasádik. Moussaoui za přípravu útoků dostal v roce 2006 doživotní trest bez možnosti propuštění. Mutasádikovi potvrdil v roce 2007 hamburský soud 15 let vězení za podporu útoků (odsouzen byl poprvé v roce 2003, proces se poté opakoval). Odvolání obou byla zamítnuta.

EKONOMICKÉ ZTRÁTY:

- Podle zprávy analytického ústavu Rand Institute for Social Justice z listopadu 2004 obdrželi poškození útoky z 11. září odškodnění 38,1 miliardy dolarů. Z toho pojišťovací společnosti zaplatily 51 procent, vláda rozdělila 15,8 miliardy dolarů (tedy 42 procent) a charitativní organizace přispěly 2,7 miliardy.

- V New Yorku bylo kromě WTC vážně poškozeno či zničeno 50 dalších budov v jižní části Manhattanu (2,25 milionu metrů čtverečních kancelářských ploch); odklízecí práce trvaly do května 2002 a přišly na 750 milionů dolarů. Z Ground Zero bylo odvezeno 1,8 milionu tun trosek, záchranářské a úklidové týmy tam strávily 261 dní.

OSTATNÍ:

- Administrativa tehdejšího prezidenta George Bushe na čin Al-Káidy reagovala vyhlášením války terorismu, během které USA zostřily bezpečnostní opatření v zemi a posílily moc tajných služeb. Zároveň ani ne měsíc od útoků zahájily válku proti Afghánistánu, kde tehdy vládnoucí islamistické hnutí Taliban ukrývalo bin Ládina (bojová mise USA a NATO skončila ke konci roku 2014). O několik let později USA dobyly Irák, který rovněž vinily ze spolupráce s teroristy.

- Loni v květnu bylo v New Yorku na místě WTC otevřeno muzeum věnované obětem útoků z 11. září, které doplňuje památník otevřený již v roce 2011. Výstavba celého komplexu stála 700 milionů dolarů (14 miliard korun) a byla částečně uhrazena z darů.

Související

Dick Cheney

Zemřel Dick Cheney, Bushův viceprezident a republikánský jestřáb

Americkou politickou scénu zasáhla v úterý smutná zpráva. Ve věku 84 let zemřel známý republikánský politik Dick Cheney, který byl v letech 2001 až 2009 viceprezidentem za vlády George W. Bushe. Bylo mu 84 let. Cheney podlehl komplikacím spojeným se zápalem plic a kardiovaskulárními problémy. 

Více souvisejících

Dick Cheney 11. září 2001 USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

před 1 hodinou

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 3 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 6 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy