Washington – Datum 11. září 2001 znamenalo zásadní zlom. Nešlo jen o to, že se zásadně zpřísnila některá bezpečnostní pravidla, svět začal více než kdy dříve mluvit o teroristických hrozbách. Všechno přitom mohlo být jinak. Bývalý agent CIA Mike Morell potvrdil to, o čem se mluví už dlouho. Bílý dům o hrozbě věděl, považoval to však za bluf ze strany Al-Kaidy.
„Dick Cheney by rád věřil, že ví o ochraně národa před terorismem více než kdokoliv jiný. Ale vlastně ví méně. Když byla prezentována skutečná teroristická hrozba – ta, která se stala 11. září – Cheney si myslel, že Al-Kaida blufuje. Bez legrace. Tak to stojí v knize The Great War Of Our Time: The CIA´s Fight Against Terrorism od bývalého ředitele CIA Mike Morella," upozorňuje americký server The Intercept.
Název knihy by se dal do češtiny přeložit jako „Největší válka naší doby: CIA bojuje proti terorismu" a píše se v ní třeba toto:
Zprávy o hrozbě pokračovaly (na jaře a v létě 2001) – další zprávy byly nazvány třeba „Bin Ládinova hrozba útoku je bezprostřední" nebo „Bin Ládin plánuje útoky přitahující pozornost". Ale byl jsem vůči nim trochu skeptický. Viceprezident se mě jedno ráno zeptal, jestli všechny tyhle hrozby nejsou jen podvodem ze strany Al-Kaidy, které jsou záměrně navržené tak, aby upoutaly naši pozornost, a donutily nás zbytečně vynakládat prostředky ve snaze po odezvě.
Podle Morella, který měl na starosti denní prezidentské zpravodajské brífinky, cítila CIA potřebu vypracovat zprávu s názvem „Hrozby UBL (Usama bin Ládina) jsou skutečné".
„Jsou reálné. Zamyslete se nad tím na minutku. Přemýšlejte, co by se stalo v odpoledních hodinách 11. září 2001, pokud by Američané věděli, jaký byl Cheneyho postoj jen několik měsíců předtím. Přemýšlejte o tom, co by dělal, kdyby byl demokrat, který by byl liberály označován jako slabý a dětinsky zbabělý," vyzývá americký server.
„Nejde jen o to, že je Cheney zobrazován jako samo zlo, je obludně nekompetentní. Ve skutečnosti je monstrózně neschopný. Byl ohromě silný, ale absolutně nerozuměl realitě, proto chyboval, a kamkoliv po celém světě šlápne, tam sto let tráva neroste," tvrdě kritizuje bývalého viceprezidenta médium.
Při útocích z 11. září zabilo 19 únosců čtyřmi letadly 2977 lidí
Údaje o teroristických útocích na USA, při nichž před 14 lety, 11. září 2001, zahynulo téměř 3000 lidí:
MÍSTO: Manhattan (New York), Pentagon (Washington), Pensylvánie
OBĚTI: 2977 obětí a 19 únosců; z toho v letadlech zahynulo 265 osob včetně únosců
LETADLA, jimiž byly útoky provedeny:
- Boeing 767 společnosti American Airlines (92 lidí, včetně pěti únosců) - linka č. 11 z Bostonu do Los Angeles; do severní věže Světového obchodního střediska (WTC) narazil v 8:46 (14:46 SELČ); při nárazu pilotoval Egypťan Muhammad Atta.
- Boeing 767 společnosti United Airlines (65 osob, včetně pěti únosců) - linka č. 175 z Bostonu do Los Angeles; do jižní věže WTC narazil v 9:03 (15:03 SELČ); při nárazu pilotoval zřejmě Marván Šihhí.
- Boeing 757 společnosti American Airlines (64 osob, včetně pěti únosců) - linka č. 77 z Washingtonu do Los Angeles; v 9:43 (15:43 SELČ) narazil do budovy Pentagonu ve Washingtonu; v době nárazu pilotoval zřejmě Haní Handžúr.
- Boeing 757 společnosti United Airlines - (44 osob, včetně čtyř únosců) - linka č. 93 z Newarku do San Franciska; v 10:10 (16:10 SELČ) se po potyčce cestujících a posádky s únosci zřítil v Pensylvánii u Shanksville; pilotoval Zijád Džarráh.
VYŠETŘOVÁNÍ:
- Atentáty provedlo 19 teroristů arabského původu (15 z nich bylo občany Saúdské Arábie), kteří zahynuli spolu s oběťmi. K útokům se posléze přihlásil saúdskoarabský miliardář Usáma bin Ládin a jeho teroristická organizace Al-Káida. Nejhledanější terorista světa byl dopaden a zabit v květnu 2011 v Pákistánu.
- V listopadu 2002 vznikla Národní komise pro vyšetřování teroristických útoků na USA, která za dva roky vyslechla 1200 lidí a prošla přes 2,5 milionu stran dokumentů. V červenci 2004 došla mj. k závěru, že útoky provedli členové Al-Káidy a že před útoky systémově (v koordinaci) selhaly zpravodajské služby USA.
FAKTA O OBŽALOVANÝCH A ODSOUZENÝCH:
V červnu 2013 vojenský soud ve věznici Guantánamo na Kubě zahájil další z předběžných líčení s pěticí obviněných. Před soudem stanuli Pákistánci Chálid Šajch Muhammad (údajný strůjce útoků) a jeho synovec Alí Abdal Azíz, Jemenci Ramzí bin Šibh a Valíd Attaš a Mustafá Ahmad Havsáví ze Saúdské Arábie. Pokud soud dospěje k rozhodnutí o jejich vině, hrozí jim trest smrti.
Za útoky z 11. září byli zatím odsouzeni jen dva lidé - Francouz marockého původu Zacarias Moussaoui a Maročan Munír Mutasádik. Moussaoui za přípravu útoků dostal v roce 2006 doživotní trest bez možnosti propuštění. Mutasádikovi potvrdil v roce 2007 hamburský soud 15 let vězení za podporu útoků (odsouzen byl poprvé v roce 2003, proces se poté opakoval). Odvolání obou byla zamítnuta.
EKONOMICKÉ ZTRÁTY:
- Podle zprávy analytického ústavu Rand Institute for Social Justice z listopadu 2004 obdrželi poškození útoky z 11. září odškodnění 38,1 miliardy dolarů. Z toho pojišťovací společnosti zaplatily 51 procent, vláda rozdělila 15,8 miliardy dolarů (tedy 42 procent) a charitativní organizace přispěly 2,7 miliardy.
- V New Yorku bylo kromě WTC vážně poškozeno či zničeno 50 dalších budov v jižní části Manhattanu (2,25 milionu metrů čtverečních kancelářských ploch); odklízecí práce trvaly do května 2002 a přišly na 750 milionů dolarů. Z Ground Zero bylo odvezeno 1,8 milionu tun trosek, záchranářské a úklidové týmy tam strávily 261 dní.
OSTATNÍ:
- Administrativa tehdejšího prezidenta George Bushe na čin Al-Káidy reagovala vyhlášením války terorismu, během které USA zostřily bezpečnostní opatření v zemi a posílily moc tajných služeb. Zároveň ani ne měsíc od útoků zahájily válku proti Afghánistánu, kde tehdy vládnoucí islamistické hnutí Taliban ukrývalo bin Ládina (bojová mise USA a NATO skončila ke konci roku 2014). O několik let později USA dobyly Irák, který rovněž vinily ze spolupráce s teroristy.
- Loni v květnu bylo v New Yorku na místě WTC otevřeno muzeum věnované obětem útoků z 11. září, které doplňuje památník otevřený již v roce 2011. Výstavba celého komplexu stála 700 milionů dolarů (14 miliard korun) a byla částečně uhrazena z darů.
Související
Zemřel Dick Cheney, Bushův viceprezident a republikánský jestřáb
10 exministrů obrany USA varuje: Armáda musí být ve volebním sporu neutrální
Dick Cheney , 11. září 2001 , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Obchody už budou otevřené až do Silvestra. Zákon je ovlivní zase za několik dní
včera
Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice
včera
Zelenského a Trumpa čeká další jednání. Nejspíš ho stihnou do konce týdne
včera
Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy
včera
Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump
včera
Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině
včera
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
včera
Vražda na Štědrý den. Muž ve Vratimově připravil o život známého
včera
Pohonné hmoty jsou nejlevnější za čtyři roky. A může být ještě lépe
včera
Odveta za vraždění křesťanů. Trump nařídil útok proti teroristům v Nigérii
včera
Praha hlásí velké problémy v železniční dopravě. Vlaky nabírají zpoždění
včera
Rusové při útoku na Oděsu poškodili loď pod vlajkou Slovenska
včera
Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem
včera
Dívka z Olomoucka zastřelila matku. Hrozí jí až výjimečný trest
včera
Počasí přinese o víkendu silné noční mrazy, během dne se oteplí
25. prosince 2025 21:05
Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi
25. prosince 2025 19:48
Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček
25. prosince 2025 18:35
Ukrajinská armáda provedla raketami Storm Shadow masivní úder na ruskou energetickou infrastrukturu
Ukrajinská armáda během čtvrtka podnikla masivní úder na energetickou infrastrukturu hluboko v ruském vnitrozemí. Podle oficiálních informací ukrajinského generálního štábu zasáhly britské střely Storm Shadow ropnou rafinerii v Novošahtinsku v Rostovské oblasti.
Zdroj: Libor Novák