Washington – Datum 11. září 2001 znamenalo zásadní zlom. Nešlo jen o to, že se zásadně zpřísnila některá bezpečnostní pravidla, svět začal více než kdy dříve mluvit o teroristických hrozbách. Všechno přitom mohlo být jinak. Bývalý agent CIA Mike Morell potvrdil to, o čem se mluví už dlouho. Bílý dům o hrozbě věděl, považoval to však za bluf ze strany Al-Kaidy.
„Dick Cheney by rád věřil, že ví o ochraně národa před terorismem více než kdokoliv jiný. Ale vlastně ví méně. Když byla prezentována skutečná teroristická hrozba – ta, která se stala 11. září – Cheney si myslel, že Al-Kaida blufuje. Bez legrace. Tak to stojí v knize The Great War Of Our Time: The CIA´s Fight Against Terrorism od bývalého ředitele CIA Mike Morella," upozorňuje americký server The Intercept.
Název knihy by se dal do češtiny přeložit jako „Největší válka naší doby: CIA bojuje proti terorismu" a píše se v ní třeba toto:
Zprávy o hrozbě pokračovaly (na jaře a v létě 2001) – další zprávy byly nazvány třeba „Bin Ládinova hrozba útoku je bezprostřední" nebo „Bin Ládin plánuje útoky přitahující pozornost". Ale byl jsem vůči nim trochu skeptický. Viceprezident se mě jedno ráno zeptal, jestli všechny tyhle hrozby nejsou jen podvodem ze strany Al-Kaidy, které jsou záměrně navržené tak, aby upoutaly naši pozornost, a donutily nás zbytečně vynakládat prostředky ve snaze po odezvě.
Podle Morella, který měl na starosti denní prezidentské zpravodajské brífinky, cítila CIA potřebu vypracovat zprávu s názvem „Hrozby UBL (Usama bin Ládina) jsou skutečné".
„Jsou reálné. Zamyslete se nad tím na minutku. Přemýšlejte, co by se stalo v odpoledních hodinách 11. září 2001, pokud by Američané věděli, jaký byl Cheneyho postoj jen několik měsíců předtím. Přemýšlejte o tom, co by dělal, kdyby byl demokrat, který by byl liberály označován jako slabý a dětinsky zbabělý," vyzývá americký server.
„Nejde jen o to, že je Cheney zobrazován jako samo zlo, je obludně nekompetentní. Ve skutečnosti je monstrózně neschopný. Byl ohromě silný, ale absolutně nerozuměl realitě, proto chyboval, a kamkoliv po celém světě šlápne, tam sto let tráva neroste," tvrdě kritizuje bývalého viceprezidenta médium.
Při útocích z 11. září zabilo 19 únosců čtyřmi letadly 2977 lidí
Údaje o teroristických útocích na USA, při nichž před 14 lety, 11. září 2001, zahynulo téměř 3000 lidí:
MÍSTO: Manhattan (New York), Pentagon (Washington), Pensylvánie
OBĚTI: 2977 obětí a 19 únosců; z toho v letadlech zahynulo 265 osob včetně únosců
LETADLA, jimiž byly útoky provedeny:
- Boeing 767 společnosti American Airlines (92 lidí, včetně pěti únosců) - linka č. 11 z Bostonu do Los Angeles; do severní věže Světového obchodního střediska (WTC) narazil v 8:46 (14:46 SELČ); při nárazu pilotoval Egypťan Muhammad Atta.
- Boeing 767 společnosti United Airlines (65 osob, včetně pěti únosců) - linka č. 175 z Bostonu do Los Angeles; do jižní věže WTC narazil v 9:03 (15:03 SELČ); při nárazu pilotoval zřejmě Marván Šihhí.
- Boeing 757 společnosti American Airlines (64 osob, včetně pěti únosců) - linka č. 77 z Washingtonu do Los Angeles; v 9:43 (15:43 SELČ) narazil do budovy Pentagonu ve Washingtonu; v době nárazu pilotoval zřejmě Haní Handžúr.
- Boeing 757 společnosti United Airlines - (44 osob, včetně čtyř únosců) - linka č. 93 z Newarku do San Franciska; v 10:10 (16:10 SELČ) se po potyčce cestujících a posádky s únosci zřítil v Pensylvánii u Shanksville; pilotoval Zijád Džarráh.
VYŠETŘOVÁNÍ:
- Atentáty provedlo 19 teroristů arabského původu (15 z nich bylo občany Saúdské Arábie), kteří zahynuli spolu s oběťmi. K útokům se posléze přihlásil saúdskoarabský miliardář Usáma bin Ládin a jeho teroristická organizace Al-Káida. Nejhledanější terorista světa byl dopaden a zabit v květnu 2011 v Pákistánu.
- V listopadu 2002 vznikla Národní komise pro vyšetřování teroristických útoků na USA, která za dva roky vyslechla 1200 lidí a prošla přes 2,5 milionu stran dokumentů. V červenci 2004 došla mj. k závěru, že útoky provedli členové Al-Káidy a že před útoky systémově (v koordinaci) selhaly zpravodajské služby USA.
FAKTA O OBŽALOVANÝCH A ODSOUZENÝCH:
V červnu 2013 vojenský soud ve věznici Guantánamo na Kubě zahájil další z předběžných líčení s pěticí obviněných. Před soudem stanuli Pákistánci Chálid Šajch Muhammad (údajný strůjce útoků) a jeho synovec Alí Abdal Azíz, Jemenci Ramzí bin Šibh a Valíd Attaš a Mustafá Ahmad Havsáví ze Saúdské Arábie. Pokud soud dospěje k rozhodnutí o jejich vině, hrozí jim trest smrti.
Za útoky z 11. září byli zatím odsouzeni jen dva lidé - Francouz marockého původu Zacarias Moussaoui a Maročan Munír Mutasádik. Moussaoui za přípravu útoků dostal v roce 2006 doživotní trest bez možnosti propuštění. Mutasádikovi potvrdil v roce 2007 hamburský soud 15 let vězení za podporu útoků (odsouzen byl poprvé v roce 2003, proces se poté opakoval). Odvolání obou byla zamítnuta.
EKONOMICKÉ ZTRÁTY:
- Podle zprávy analytického ústavu Rand Institute for Social Justice z listopadu 2004 obdrželi poškození útoky z 11. září odškodnění 38,1 miliardy dolarů. Z toho pojišťovací společnosti zaplatily 51 procent, vláda rozdělila 15,8 miliardy dolarů (tedy 42 procent) a charitativní organizace přispěly 2,7 miliardy.
- V New Yorku bylo kromě WTC vážně poškozeno či zničeno 50 dalších budov v jižní části Manhattanu (2,25 milionu metrů čtverečních kancelářských ploch); odklízecí práce trvaly do května 2002 a přišly na 750 milionů dolarů. Z Ground Zero bylo odvezeno 1,8 milionu tun trosek, záchranářské a úklidové týmy tam strávily 261 dní.
OSTATNÍ:
- Administrativa tehdejšího prezidenta George Bushe na čin Al-Káidy reagovala vyhlášením války terorismu, během které USA zostřily bezpečnostní opatření v zemi a posílily moc tajných služeb. Zároveň ani ne měsíc od útoků zahájily válku proti Afghánistánu, kde tehdy vládnoucí islamistické hnutí Taliban ukrývalo bin Ládina (bojová mise USA a NATO skončila ke konci roku 2014). O několik let později USA dobyly Irák, který rovněž vinily ze spolupráce s teroristy.
- Loni v květnu bylo v New Yorku na místě WTC otevřeno muzeum věnované obětem útoků z 11. září, které doplňuje památník otevřený již v roce 2011. Výstavba celého komplexu stála 700 milionů dolarů (14 miliard korun) a byla částečně uhrazena z darů.
Související
Zemřel Dick Cheney, Bushův viceprezident a republikánský jestřáb
10 exministrů obrany USA varuje: Armáda musí být ve volebním sporu neutrální
Dick Cheney , 11. září 2001 , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 33 minutami
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
před 37 minutami
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
před 1 hodinou
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
před 1 hodinou
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
před 2 hodinami
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
před 3 hodinami
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
před 3 hodinami
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
před 4 hodinami
Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu
před 5 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 6 hodinami
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
včera
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Zdroj: Libor Novák