Washington - Organizace WikiLeaks zveřejnila 92 tisíc tajných vojenských dokumentů, které popisují šest let války v Afghánistánu a obsahují mimo jiné informace o dosud nezveřejněných civilních obětech a podpoře afghánských povstalců pákistánskými tajnými službami. V pondělí o tom informuje agentura Reuters.
Materiály obsahují informace o válce v Afghánistánu z let 2004 až 2010, které byly doposud utajovány.Podle deníku New York Times, který získal k dokumentům přístup jako jeden z prvních, materiály „naznačují, že Pákistán, předstíraný spojenec Spojených států, dovoluje představitelům svých tajných služeb, aby se přímo scházeli s Talibanci“. Na těchto schůzkách se organizovaly skupiny povstalců, kteří měli bojovat proti americkým vojákům a páchat atentáty na představitele afghánské vlády.Z materiálů dále vyplývá, že o řadě úmrtí civilistů v Afghánistánu, které zabili povstalci nebo vojáci NATO, nebyla veřejnost informována.Dokumenty také ukazují, že speciální jednotky americké armády se zapojovaly do operací, při kterých měli být zadrženi a bez soudu popraveni vůdci povstalců. Americká armáda také měla tajit informace o tom, že Taliban disponuje raketami typu země-vzduch používané k sestřelení letadel.Bílý dům únik informací odsoudil jako velmi nezodpovědný čin, který může ohrozit americkou národní bezpečnost. „Spojené státy odsuzují zveřejnění tajných informací jednotlivci a organizacemi, které mohou ohrozit životy Američanů a našich spojenců a ohrozit naši národní bezpečnost,“ prohlásil poradce amerického prezidenta Baracka Obamy pro národní bezpečnost Jim Jones.„Tento nezodpovědný únik neovlivní náš závazek prohloubit naše partnerství s Afghánistánem a Pákistánem,“ dodal Jones.Podobně se vyjádřil i pákistánský velvyslanec ve Washingtonu Husajn Hakkání. „Spojené státy, Afghánistán a Pákistán jsou strategičtí partneři a společně usilují o porážku Al-Káidy a jejich spojenců z Talibanu,“ prohlásil.WikiLeaks, která únik informací podporuje v rámci boje proti vládní a podnikové korupci, dala před několika týdny dokumenty k dispozici deníkům New York Times a Guardian a týdeníku Der Spiegel. V pondělí pak dokumenty zveřejnila na svých internetových stránkách http://www.wikileaks.org .
Související
Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 2 hodinami
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 3 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 4 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 5 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 6 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 7 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková