Radikálem naoko: Kdo stojí za Islámským státem?

Washington - V současnosti roste počet spekulací, podle kterých jsou lidé ve vedení Islámského státu ve skutečnosti příslušníky strany Baas. Na tento problém a na možné spojitosti mezi stranou Baas a ISIS se blíže podíval Scott Stewart, bývalý americký tajný agent a člen soukromé zpravodajské organizace Stratfor (Strategic Forecast), ve které dohlíží na analýzu terorismu a bezpečnostních problémů.

Kult osobnosti Saddáma Husssaina

Strana Bass byla socialistická strana, která si kladla za cíl pod sebou sjednotit celý arabský svět. V Iráku se dostala k moci v roce 1968 a udržela si ji až do roku 2003, kdy byla její vláda ukončena invazí zejména amerických jednotek. Podle Stewarta se jednalo o stranu se silnými totalitními tendencemi. Zároveň podporovala myšlenku ozbrojeného konfliktu – ostatně, jak Stewart podotýká, v Iráku i v Sýrii se dostala k moci právě pomocí ozbrojeného převratu.

Po roce 1979 se ovšem v Iráku k původní ideologii přidal kult osobnosti Saddáma Hussaina, tzv. saddámismus. „Vytvoření Fedayeen Saddam, doslova ‚ti, kteří jsou ochotni za Saddáma položit život,' armády čítající asi 30 000 mužů, kteří přísahali, že za svého vůdce položí život, dobře odráželo charakter tohoto kultu osobnosti," píše Stewart.

Od nastoupení Saddáma k moci se zároveň začíná charakter strany Baas v Iráku výrazně odlišovat od strany Baas v Sýrii. Jak Stewart dále upozorňuje, Saddámova politika byla silně zaměřená na expansi. Vtrhnout do jiného státu bylo tedy preferováno před spojením se s ostatními arabskými státy, což se dostávalo do rozporu s původní myšlenkou pan-arabského světa.

Strana nebo nic

Problém představoval i fakt, že strana byla Iráčanům nucena. „Být členem strany Baas bylo v Iráku důležité pro kohokoliv, kdo chtěl usilovat o státní post, mít vlastní podnik a podobně – podobně jako tomu bylo u členství v komunistické straně v totalitním Východním Německu nebo Maoistické Číně," uvádí dále Stewart. Mnoho lidí se tak ve straně angažovalo jen z nutnosti.

Když tedy lidé spekulují, zda v čele Islámského státu nestojí ve skutečnosti baasisté, měli by se podle Stewarta zamyslet, zda ale baasisté ve skutečnosti nebyli islamisty, kteří svou věrnost straně a její ideologii jen předstírali, aby se zcela nevyřadili z veřejného života.

Je pravda, že po sesazení režimu v roce 2003 se mnoho původních členů strany Baas přidalo k různým islamistickým organizacím. „Velké množství iráckých ozbrojenců, kteří se přidali k džihádistům, původně bylo členy Fedayeen Saddam," říká Stewart a dále upozorňuje, že určité praktiky islámského státu, jako jsou například sebevražedná vozidla používaná při prorážení nepřátelských linií, obsahují prvky terorismu a pravděpodobně pocházejí z hlav bývalých iráckých armádních důstojníků.

Fanatismus vítězí nad rozumem

Na druhou stranu lze v chování a činech vrchních představitelů ISIS rozeznat náboženskou oddanost, která při rozhodování často zastiňuje pragmatický přístup. Jako první příklad, který toto potvrzuje, uvádí Stewart vytrvalé následování jednoho cíle bez ohledu na ztráty – například snahy o dobytí města Kobani. „To může naznačovat, že vůdci organizace opravdu věří, že jsou nezastavitelní a že jsou jejich činy požehnané," vysvětluje.

Jako další pak uvádí rozhodnutí vůdců ISIS pustit se do boje s každou další etnickou a náboženskou skupinou, kvůli kterému jsou nuceni bojovat najednou hned na několika frontách. Ale nejsou zdrženliví ani při vytváření zahraničních nepřátel. „Islámský stát úmyslně vyprovokoval Spojené státy, ačkoliv už byl zapojen do brutální války na několika frontách v Iráku a Sýrii," připomíná Stewart. Ani jedno z těchto rozhodnutí přitom není z vojenského hlediska rozumné.

To vše podle Stewarta potvrzuje, že vůdci Islámského státu opravdu věří v ideologii, kterou sami prosazují. „Nedá se samozřejmě říct, že ve vedení ISIS nejsou žádní oportunisté. Nicméně, vůdci organizace se nechovají jako cyničtí manipulátoři, ale jako opravdoví věřící," uzavírá.

Související

FBI

Afghánci chtěli narušit americký svátek demokracie. FBI zakročila

Napětí před listopadovými prezidentskými volbami v USA roste a práce přibývá i tajným službám. Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI) se podařilo odhalit plán dvojice mužů, kteří chtěli zaútočit v den, kdy američtí občanů budou vybírat mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a exprezidentem Donaldem Trumpem. 

Více souvisejících

Islámský stát (IS) Stratfor

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy