Washington – S blížícími prezidentskými volbami a probíhajícími primárkami se ve Spojených státech jednotliví kandidáti předbíhají v silných vyjádřeních a předvolebních slibech. Novinář a spisovatel Nat Parry varuje, že někteří z nich už zacházejí příliš daleko, když vyzývají k obnovení používání mučení při vyšetřování teroristů.
Hlasy za každou cenu
Parry upozorňuje na značně se vyostřující rétoriku prezidentských kandidátů republikánské strany, kteří se opakovaně vyjádřili pro využití mučení při vyslýchání lidí podezřelých z teroristických činů či napojení na teroristické skupiny.
Podle Parryho jde z jejich strany o politický krok, kterým se snaží získat hlasy i za cenu toho, že mystifikují veřejnost ohledně této problematiky
Konkrétně se jedná například o kandidáta Teda Cruze, který se v rámci předvolební debaty vyjádřil, že by v omezené míře podpořil použití techniky zvané waterboarding. Ta přitom podle Raha Waly z organizace Human Rights First splňuje kritéria pro to, aby byla klasifikována jako mučení.
Další prezidentský kandidát, Donald Trump, ovšem ve svých vyjádřeních zašel ještě dále a opakovaně prohlásil, že by schvaloval ještě drsnější techniky než waterboarding. Ačkoliv se podle Parryho později snažil tato prohlášení mírnit, později je opět potvrdil. Trump také uvedl, že pro boj s Islámským státem by Spojené státy měly používat stejné techniky, jako používají teroristé
Informace získané mučením jsou neprůkazné
Podobný názor zastává i republikánský kandidát Marco Rubio, který také waterboarding podpořil a podle kterého nelze při vyšetřování teroristů dodržovat stejná pravidla jako při běžném vyšetřování.
Nepřímo tak podle Parryho podporuje zadržení podezřelých z terorismu a jejich mučení za účelem získání informací, které nemusí být pravdivé a nelze je použít jako důkazy u soudu, ani na jejich základě nelze podnikat další kroky.
Problém Parry vidí i ve snaze Rubia a dalších kandidátů o znovuotevření kontroverzní věznice v Guantanamu, které podle Parryho „14 let sloužila jako černá díra práva, kde byla vězněným upírána práva a ochrana jinak zajišťovaná Ženevskými konvencemi a Listinou práv Spojených států amerických."
Padne trest za mučení?
Parry se domnívá, že tato vyostřená předvolební rétorika vznikla kvůli nedostatečnému vyšetření kontroverzních praktik CIA a americké vlády po teroristických útocích z 11. září 2001 během prezidentství George W. Bushe.
Parry odkazuje například na zprávu amerického senátu, která byla uveřejněna ke konci roku 2014. Podle ní bylo v souvislosti s teroristickými útoky 11. září zadrženo a mučeno 119 lidí, z čehož minimálně 26 nemělo s útoky nic společného.
Ačkoliv tak došlo k porušení mezinárodního práva, na což opakovaně upozorňují zástupci organizací dohlížejících na dodržování základních lidských práv a svobod, prezident Obama nenařídil další vyšetřování a nikdo ze zodpovědných představitelů CIA nebyl potrestán. Podle Parryho to otevřelo dveře současným kandidátům k dalšímu prosazování využívání mučení.
Poukázal také na vyjádření Bena Emmersona, Speciálního zpravodaje OSN pro lidská práva a boj s terorismem, podle kterého mají Spojené státy povinnost vyšetřit a potrestat lidi zodpovědné za mučení.
Související
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
Evropská unie pozastavila schvalování klíčové obchodní dohody s USA. Británie hrozí Trumpovi odvetnými cly
USA (Spojené státy americké) , Volby USA , mučení vězňů
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
před 1 hodinou
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
před 1 hodinou
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
před 2 hodinami
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
před 3 hodinami
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
před 3 hodinami
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
před 5 hodinami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 6 hodinami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 7 hodinami
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 8 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 9 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 9 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 10 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 11 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 12 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 13 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 14 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska naráží v americkém Kongresu na nečekaně tvrdý odpor, a to i v řadách jeho vlastní Republikánské strany. Zákonodárci napříč politickým spektrem vyjadřují vážné obavy, že prezidentovy ambice by mohly vést k rozpadu NATO a k bezprecedentnímu narušení vztahů se spojenci. Otázkou zůstává, zda má Kongres reálné páky, jak Trumpovo tažení zastavit.
Zdroj: Libor Novák