New York - S blížícími se prezidentskými volbami v Americe vám chceme přiblížit jednotlivé prezidentské kandidáty jak z řad demokratů, tak i republikánů. V tomto medailonku se dočtete o bývalé ministryni zahraničních věcí, demokratce Hillary Clintonové.
Ovlivněná Martinem Lutherem Kingem
Manželka 42. prezidenta Spojených států amerických se narodila 26. října 1947 Hughovi a Dorothy Rodhamovým jako jejich nejstarší dcera. Jejím domovem se stalo předměstí Chicaga (stát Illinois). Otec Hugh Rodham vlastnil prosperující obchod se závěsy, kde Hillary odmalička pomáhala.
Matka Dororhy Rodhamová měla těžké dětství, kdy ji její rodiče opustili a kdy musela žít se svými příbuznými, jež ji odmítli vychovávat. Od čtrnácti let začala vydělávat jediným možným způsobem, který znala—služebná a opatrovatelka dětí.
Hillary měla úplně odlišné dětství. Její rodiče jí vytvořili stabilní život střední třídy. Jako mladá následovala politického příkladu svého otce, jenž byl zarytým republikánem. Poté, co slyšela řeč Martina Luthera Kinga, se v roce 1968 stala demokratkou.
Pomáhala usvědčit Nixona
Rodhamová vystudovala Wellesley College, kde byla zvolena prvním mluvčím z řad studentů při zahajovacím ceremoniálu školy. Její univerzitní kariéra pokračovala na právnické škole Yale, kde se potkala s Billem Clintonem a kterou vystudovala s vyznamenáním. Následně se ve svém ročním postgraduálu věnovala kurzům zaměřujícím se na děti a medicínu.
Na jaře roku 1974 se stala členkou výboru, který se zabýval skandálem kolem prezidenta Nixona a aféry Watergate. Následně se přestěhovala do Arkansasu, kde vyučovala právo. V říjnu 1975 si Hillary vzala svého dlouholetého přítele a kolegu, Billa Clintona. O pět let později se jim narodila dcera Chelsea Victorie.
V roce 1976 pracovala na úspěšné kampani prezidenta Jimmyho Cartera a o rok později se pracovala v právní firmě v Little Rock. Několik let pak byla první dámou Arkansasu (1979-81, 1983-1992, první dáma Arkansasu je titul manželky guvernéra státu, pozn. red.) a členkou mnoha výborů.
Bojovnice za práva žen
V letech 1988 a 1991 ji deník The National Law Journal zařadil na seznam sta nejmocnějších právníků v Americe.
Hillary se během prezidentské kampaně svého manžela v roce 1992 (a při znovuzvolení v roce 1996) ukázala jako silný spojenec. Clintonová také vedla delegaci Spojených států v roce 1995 na čtvrtou Světovou konferenci žen (World Conference on Women) do Pekingu, kde prohlásila, že: „lidská práva jsou práva žen a práva žen jsou jednou pro vždy lidský práva," což bylo jedno z revolučních prohlášení.
V roce 1998 byl její manžel obviněn z poměru s Monikou Lewinskou. Ačkoliv svého manžela veřejně podporoval, Clintonová prý opakovaně zvažovala rozvod. Senát však prezidenta neusvědčil a nadále setrval ve své funkci.
Senátorka a ministryně zahraničních věcí
V roce 2000 se stala členkou amerického Senátu (a roku 2006 byla do funkce zvolena znovu). Na začátku roku 2007 měla ambice se stát první prezidentkou, nicméně o rok později svoji nominaci stáhla. Prezident Obama ji však nominoval na post ministryně zahraničních věcí. Clintonová tuto možnost přijala a 21. ledna 2009 se stala v pořadí 67. ministryní zahraničních věcí.
Během vykonávání svého úřadu se zaměřila na práva žen a lidský práva obecně. Vedla také diplomatická jednání Spojených států během tzv. arabského jara a vojenské intervence v Libyi. Po útoku na Benghází 11. září 2012, kdy zahynuli čtyři Američané včetně vyslance Christophera Stevense, bylo její oddělení ostře kritizováno.
Nezávislá zpráva tvrdila, že v oddělení byla nalezena „systematická selhání a nedostatky ve vedení a managementu." Podle svých slov Clintonová převzala za stav bezpečnosti budovy při útoku na Benghází odpovědnost. Kvůli zdravotním obtížím však nemohla v Kongresu svědčit.
První prezidentka?
Na začátku roku 2013 se k útoku vyjádřila ve snaze obhájit své činy: „Od 11. září jsem toto řekla mnohokrát a řeknu to znovu, přebírám plnou zodpovědnost a nikdo se nesnaží vše napravit více než já. Jsem odhodlaná zanechat ministerstvo zahraničních věcí a naši zemi bezpečnější, silnější a zabezpečenější." Svoji pozici oficiálně opustila 1. února 2013.
Na jaře 2015 se potvrdila kandidatura Hillary Clintonové na post americké hlavy státu. Pokud by se jí podařilo uspět, stala by se první prezidentkou Spojených států amerických.
Související
Clintonovi uvítali rozhodnutí Bidena, podpořili Harrisovou
Bill Clinton s manželkou Hillary vyzvali k dalšímu financování Bidenovy kampaně
Hillary Clintonová , Volby USA
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Počasí na Silvestra a Nový rok. Na hory může dorazit sněhová nadílka
včera
Obchody už budou otevřené až do Silvestra. Zákon je ovlivní zase za několik dní
včera
Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice
včera
Zelenského a Trumpa čeká další jednání. Nejspíš ho stihnou do konce týdne
včera
Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy
včera
Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump
včera
Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině
včera
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
včera
Vražda na Štědrý den. Muž ve Vratimově připravil o život známého
včera
Pohonné hmoty jsou nejlevnější za čtyři roky. A může být ještě lépe
včera
Odveta za vraždění křesťanů. Trump nařídil útok proti teroristům v Nigérii
včera
Praha hlásí velké problémy v železniční dopravě. Vlaky nabírají zpoždění
včera
Rusové při útoku na Oděsu poškodili loď pod vlajkou Slovenska
včera
Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem
včera
Dívka z Olomoucka zastřelila matku. Hrozí jí až výjimečný trest
včera
Počasí přinese o víkendu silné noční mrazy, během dne se oteplí
25. prosince 2025 21:05
Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi
25. prosince 2025 19:48
Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček
Prestižní magazín Politico zveřejnil novou edici svého tradičního seznamu POLITICO 28, který predikuje, kdo bude mít v roce 2026 největší slovo v evropském politickém prostoru. Žebříčku letos dominuje postava, která nepůsobí přímo v Evropě, ale její kroky mají na kontinent zásadní dopad. První místo obsadil americký prezident Donald Trump, jehož vliv autoři přirovnávají k „transatlantické rázové vlně“, schopné okamžitě změnit politický kurz celého regionu.
Zdroj: Libor Novák