Hillary Clintonová - životopis

New York - S blížícími se prezidentskými volbami v Americe vám chceme přiblížit jednotlivé prezidentské kandidáty jak z řad demokratů, tak i republikánů. V tomto medailonku se dočtete o bývalé ministryni zahraničních věcí, demokratce Hillary Clintonové.

Ovlivněná Martinem Lutherem Kingem

Manželka 42. prezidenta Spojených států amerických se narodila 26. října 1947 Hughovi a Dorothy Rodhamovým jako jejich nejstarší dcera. Jejím domovem se stalo předměstí Chicaga (stát Illinois). Otec Hugh Rodham vlastnil prosperující obchod se závěsy, kde Hillary odmalička pomáhala.

Matka Dororhy Rodhamová měla těžké dětství, kdy ji její rodiče opustili a kdy musela žít se svými příbuznými, jež ji odmítli vychovávat. Od čtrnácti let začala vydělávat jediným možným způsobem, který znala—služebná a opatrovatelka dětí.

Hillary měla úplně odlišné dětství. Její rodiče jí vytvořili stabilní život střední třídy. Jako mladá následovala politického příkladu svého otce, jenž byl zarytým republikánem. Poté, co slyšela řeč Martina Luthera Kinga, se v roce 1968 stala demokratkou.

Pomáhala usvědčit Nixona

Rodhamová vystudovala Wellesley College, kde byla zvolena prvním mluvčím z řad studentů při zahajovacím ceremoniálu školy. Její univerzitní kariéra pokračovala na právnické škole Yale, kde se potkala s Billem Clintonem a kterou vystudovala s vyznamenáním. Následně se ve svém ročním postgraduálu věnovala kurzům zaměřujícím se na děti a medicínu.

Na jaře roku 1974 se stala členkou výboru, který se zabýval skandálem kolem prezidenta Nixona a aféry Watergate. Následně se přestěhovala do Arkansasu, kde vyučovala právo. V říjnu 1975 si Hillary vzala svého dlouholetého přítele a kolegu, Billa Clintona. O pět let později se jim narodila dcera Chelsea Victorie.

V roce 1976 pracovala na úspěšné kampani prezidenta Jimmyho Cartera a o rok později se pracovala v právní firmě v Little Rock. Několik let pak byla první dámou Arkansasu (1979-81, 1983-1992, první dáma Arkansasu je titul manželky guvernéra státu, pozn. red.) a členkou mnoha výborů.

Bojovnice za práva žen

V letech 1988 a 1991 ji deník The National Law Journal zařadil na seznam sta nejmocnějších právníků v Americe.

Hillary se během prezidentské kampaně svého manžela v roce 1992 (a při znovuzvolení v roce 1996) ukázala jako silný spojenec. Clintonová také vedla delegaci Spojených států v roce 1995 na čtvrtou Světovou konferenci žen (World Conference on Women) do Pekingu, kde prohlásila, že: „lidská práva jsou práva žen a práva žen jsou jednou pro vždy lidský práva," což bylo jedno z revolučních prohlášení.

V roce 1998 byl její manžel obviněn z poměru s Monikou Lewinskou. Ačkoliv svého manžela veřejně podporoval, Clintonová prý opakovaně zvažovala rozvod. Senát však prezidenta neusvědčil a nadále setrval ve své funkci.

Senátorka a ministryně zahraničních věcí

V roce 2000 se stala členkou amerického Senátu (a roku 2006 byla do funkce zvolena znovu). Na začátku roku 2007 měla ambice se stát první prezidentkou, nicméně o rok později svoji nominaci stáhla. Prezident Obama ji však nominoval na post ministryně zahraničních věcí. Clintonová tuto možnost přijala a 21. ledna 2009 se stala v pořadí 67. ministryní zahraničních věcí.

Během vykonávání svého úřadu se zaměřila na práva žen a lidský práva obecně. Vedla také diplomatická jednání Spojených států během tzv. arabského jara a vojenské intervence v Libyi. Po útoku na Benghází 11. září 2012, kdy zahynuli čtyři Američané včetně vyslance Christophera Stevense, bylo její oddělení ostře kritizováno.

Nezávislá zpráva tvrdila, že v oddělení byla nalezena „systematická selhání a nedostatky ve vedení a managementu." Podle svých slov Clintonová převzala za stav bezpečnosti budovy při útoku na Benghází odpovědnost. Kvůli zdravotním obtížím však nemohla v Kongresu svědčit.

První prezidentka?

Na začátku roku 2013 se k útoku vyjádřila ve snaze obhájit své činy: „Od 11. září jsem toto řekla mnohokrát a řeknu to znovu, přebírám plnou zodpovědnost a nikdo se nesnaží vše napravit více než já. Jsem odhodlaná zanechat ministerstvo zahraničních věcí a naši zemi bezpečnější, silnější a zabezpečenější." Svoji pozici oficiálně opustila 1. února 2013.

Na jaře 2015 se potvrdila kandidatura Hillary Clintonové na post americké hlavy státu. Pokud by se jí podařilo uspět, stala by se první prezidentkou Spojených států amerických.

Související

Více souvisejících

Hillary Clintonová Volby USA

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice

Podzimní část fotbalové Chance ligy sice skončila poslední víkend před Vánocemi, ale už během nich první kluby hlásí své první zimní posily. Jako první tak učinila Viktoria Plzeň, která oznámila příchod slovenského obránce Dávida Krčíka. Západočechy v tomto směru následovala Olomouc, která pro změnu do svých řad přivítala zahraniční posilu ze slovinského Celje, tedy z týmu jejího soupeře v Konferenční lize, křídelníka Danijela Šturma. Přímo na Štědrý den pak do Pardubic z Liberce přišel jejich bývalý hráč Michal Hlavatý.

včera

včera

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

včera

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

včera

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil

Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou

Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem

Američané i o Vánocích pokračují v diplomatických jednáních o míru na Ukrajině. Potvrzují to slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek mluvil s americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. Zelenskyj oznámil, že by se měl brzy opět setkat s Donaldem Trumpem. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Dívka z Olomoucka zastřelila matku. Hrozí jí až výjimečný trest

Z případu vraždy v Bohuňovicích v Olomouckém kraji je nevídaná rodinná tragédie. Teenagerka podle závěrů vyšetřování zastřelila matku a postřelila otce, přičemž čin kvůli majetkovému prospěchu naplánovala se svým partnerem. Oběma hrozí až výjimečný trest. 

včera

25. prosince 2025 21:05

Volodymyr Zelenskyj

Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém vánočním projevu vyslal světu i Kremlu velmi silný vzkaz, ve kterém se zdánlivě vyjádřil k osudu Vladimira Putina. V emotivním videu Zelenskyj prohlásil, že i když Rusko přineslo Ukrajině nesmírné utrpení, nedokázalo zlomit jednotu ani víru ukrajinského národa. V narážce na ruského vůdce uvedl, že v myslích mnoha lidí dnes rezonuje jediné přání, aby onen původce zla zahynul, ačkoliv v modlitbách k Bohu Ukrajinci žádají o něco vyššího – o mír, za který bojují a který si zaslouží.

25. prosince 2025 19:48

Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček

Prestižní magazín Politico zveřejnil novou edici svého tradičního seznamu POLITICO 28, který predikuje, kdo bude mít v roce 2026 největší slovo v evropském politickém prostoru. Žebříčku letos dominuje postava, která nepůsobí přímo v Evropě, ale její kroky mají na kontinent zásadní dopad. První místo obsadil americký prezident Donald Trump, jehož vliv autoři přirovnávají k „transatlantické rázové vlně“, schopné okamžitě změnit politický kurz celého regionu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy