New York - S blížícími se prezidentskými volbami v Americe vám chceme přiblížit jednotlivé prezidentské kandidáty jak z řad demokratů, tak i republikánů. V tomto medailonku se dočtete o bývalé ministryni zahraničních věcí, demokratce Hillary Clintonové.
Ovlivněná Martinem Lutherem Kingem
Manželka 42. prezidenta Spojených států amerických se narodila 26. října 1947 Hughovi a Dorothy Rodhamovým jako jejich nejstarší dcera. Jejím domovem se stalo předměstí Chicaga (stát Illinois). Otec Hugh Rodham vlastnil prosperující obchod se závěsy, kde Hillary odmalička pomáhala.
Matka Dororhy Rodhamová měla těžké dětství, kdy ji její rodiče opustili a kdy musela žít se svými příbuznými, jež ji odmítli vychovávat. Od čtrnácti let začala vydělávat jediným možným způsobem, který znala—služebná a opatrovatelka dětí.
Hillary měla úplně odlišné dětství. Její rodiče jí vytvořili stabilní život střední třídy. Jako mladá následovala politického příkladu svého otce, jenž byl zarytým republikánem. Poté, co slyšela řeč Martina Luthera Kinga, se v roce 1968 stala demokratkou.
Pomáhala usvědčit Nixona
Rodhamová vystudovala Wellesley College, kde byla zvolena prvním mluvčím z řad studentů při zahajovacím ceremoniálu školy. Její univerzitní kariéra pokračovala na právnické škole Yale, kde se potkala s Billem Clintonem a kterou vystudovala s vyznamenáním. Následně se ve svém ročním postgraduálu věnovala kurzům zaměřujícím se na děti a medicínu.
Na jaře roku 1974 se stala členkou výboru, který se zabýval skandálem kolem prezidenta Nixona a aféry Watergate. Následně se přestěhovala do Arkansasu, kde vyučovala právo. V říjnu 1975 si Hillary vzala svého dlouholetého přítele a kolegu, Billa Clintona. O pět let později se jim narodila dcera Chelsea Victorie.
V roce 1976 pracovala na úspěšné kampani prezidenta Jimmyho Cartera a o rok později se pracovala v právní firmě v Little Rock. Několik let pak byla první dámou Arkansasu (1979-81, 1983-1992, první dáma Arkansasu je titul manželky guvernéra státu, pozn. red.) a členkou mnoha výborů.
Bojovnice za práva žen
V letech 1988 a 1991 ji deník The National Law Journal zařadil na seznam sta nejmocnějších právníků v Americe.
Hillary se během prezidentské kampaně svého manžela v roce 1992 (a při znovuzvolení v roce 1996) ukázala jako silný spojenec. Clintonová také vedla delegaci Spojených států v roce 1995 na čtvrtou Světovou konferenci žen (World Conference on Women) do Pekingu, kde prohlásila, že: „lidská práva jsou práva žen a práva žen jsou jednou pro vždy lidský práva," což bylo jedno z revolučních prohlášení.
V roce 1998 byl její manžel obviněn z poměru s Monikou Lewinskou. Ačkoliv svého manžela veřejně podporoval, Clintonová prý opakovaně zvažovala rozvod. Senát však prezidenta neusvědčil a nadále setrval ve své funkci.
Senátorka a ministryně zahraničních věcí
V roce 2000 se stala členkou amerického Senátu (a roku 2006 byla do funkce zvolena znovu). Na začátku roku 2007 měla ambice se stát první prezidentkou, nicméně o rok později svoji nominaci stáhla. Prezident Obama ji však nominoval na post ministryně zahraničních věcí. Clintonová tuto možnost přijala a 21. ledna 2009 se stala v pořadí 67. ministryní zahraničních věcí.
Během vykonávání svého úřadu se zaměřila na práva žen a lidský práva obecně. Vedla také diplomatická jednání Spojených států během tzv. arabského jara a vojenské intervence v Libyi. Po útoku na Benghází 11. září 2012, kdy zahynuli čtyři Američané včetně vyslance Christophera Stevense, bylo její oddělení ostře kritizováno.
Nezávislá zpráva tvrdila, že v oddělení byla nalezena „systematická selhání a nedostatky ve vedení a managementu." Podle svých slov Clintonová převzala za stav bezpečnosti budovy při útoku na Benghází odpovědnost. Kvůli zdravotním obtížím však nemohla v Kongresu svědčit.
První prezidentka?
Na začátku roku 2013 se k útoku vyjádřila ve snaze obhájit své činy: „Od 11. září jsem toto řekla mnohokrát a řeknu to znovu, přebírám plnou zodpovědnost a nikdo se nesnaží vše napravit více než já. Jsem odhodlaná zanechat ministerstvo zahraničních věcí a naši zemi bezpečnější, silnější a zabezpečenější." Svoji pozici oficiálně opustila 1. února 2013.
Na jaře 2015 se potvrdila kandidatura Hillary Clintonové na post americké hlavy státu. Pokud by se jí podařilo uspět, stala by se první prezidentkou Spojených států amerických.
Související
Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa
Hillary Clintonová před sněmovním výborem vypovídá o aktivitách Epsteina
Hillary Clintonová , Volby USA
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 1 hodinou
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 2 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 3 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 4 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 4 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 5 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 6 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 6 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 7 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 8 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 9 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
včera
Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě
včera
Chaos v mírových jednáních nebere konce. Írán popřel podpis dohody, Trump označil její podmínky za hoax
včera
Facebook a Instagram po celém světě kolabují. Postihl je rozsáhlý globální výpadek
včera
Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty
včera
Islámábádská dohoda je na spadnutí? Írán popřel, že by ji měl o víkendu podepsat
včera
Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech
Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.
Zdroj: David Holub