Hillary Clintonová - životopis

New York - S blížícími se prezidentskými volbami v Americe vám chceme přiblížit jednotlivé prezidentské kandidáty jak z řad demokratů, tak i republikánů. V tomto medailonku se dočtete o bývalé ministryni zahraničních věcí, demokratce Hillary Clintonové.

Ovlivněná Martinem Lutherem Kingem

Manželka 42. prezidenta Spojených států amerických se narodila 26. října 1947 Hughovi a Dorothy Rodhamovým jako jejich nejstarší dcera. Jejím domovem se stalo předměstí Chicaga (stát Illinois). Otec Hugh Rodham vlastnil prosperující obchod se závěsy, kde Hillary odmalička pomáhala.

Matka Dororhy Rodhamová měla těžké dětství, kdy ji její rodiče opustili a kdy musela žít se svými příbuznými, jež ji odmítli vychovávat. Od čtrnácti let začala vydělávat jediným možným způsobem, který znala—služebná a opatrovatelka dětí.

Hillary měla úplně odlišné dětství. Její rodiče jí vytvořili stabilní život střední třídy. Jako mladá následovala politického příkladu svého otce, jenž byl zarytým republikánem. Poté, co slyšela řeč Martina Luthera Kinga, se v roce 1968 stala demokratkou.

Pomáhala usvědčit Nixona

Rodhamová vystudovala Wellesley College, kde byla zvolena prvním mluvčím z řad studentů při zahajovacím ceremoniálu školy. Její univerzitní kariéra pokračovala na právnické škole Yale, kde se potkala s Billem Clintonem a kterou vystudovala s vyznamenáním. Následně se ve svém ročním postgraduálu věnovala kurzům zaměřujícím se na děti a medicínu.

Na jaře roku 1974 se stala členkou výboru, který se zabýval skandálem kolem prezidenta Nixona a aféry Watergate. Následně se přestěhovala do Arkansasu, kde vyučovala právo. V říjnu 1975 si Hillary vzala svého dlouholetého přítele a kolegu, Billa Clintona. O pět let později se jim narodila dcera Chelsea Victorie.

V roce 1976 pracovala na úspěšné kampani prezidenta Jimmyho Cartera a o rok později se pracovala v právní firmě v Little Rock. Několik let pak byla první dámou Arkansasu (1979-81, 1983-1992, první dáma Arkansasu je titul manželky guvernéra státu, pozn. red.) a členkou mnoha výborů.

Bojovnice za práva žen

V letech 1988 a 1991 ji deník The National Law Journal zařadil na seznam sta nejmocnějších právníků v Americe.

Hillary se během prezidentské kampaně svého manžela v roce 1992 (a při znovuzvolení v roce 1996) ukázala jako silný spojenec. Clintonová také vedla delegaci Spojených států v roce 1995 na čtvrtou Světovou konferenci žen (World Conference on Women) do Pekingu, kde prohlásila, že: „lidská práva jsou práva žen a práva žen jsou jednou pro vždy lidský práva," což bylo jedno z revolučních prohlášení.

V roce 1998 byl její manžel obviněn z poměru s Monikou Lewinskou. Ačkoliv svého manžela veřejně podporoval, Clintonová prý opakovaně zvažovala rozvod. Senát však prezidenta neusvědčil a nadále setrval ve své funkci.

Senátorka a ministryně zahraničních věcí

V roce 2000 se stala členkou amerického Senátu (a roku 2006 byla do funkce zvolena znovu). Na začátku roku 2007 měla ambice se stát první prezidentkou, nicméně o rok později svoji nominaci stáhla. Prezident Obama ji však nominoval na post ministryně zahraničních věcí. Clintonová tuto možnost přijala a 21. ledna 2009 se stala v pořadí 67. ministryní zahraničních věcí.

Během vykonávání svého úřadu se zaměřila na práva žen a lidský práva obecně. Vedla také diplomatická jednání Spojených států během tzv. arabského jara a vojenské intervence v Libyi. Po útoku na Benghází 11. září 2012, kdy zahynuli čtyři Američané včetně vyslance Christophera Stevense, bylo její oddělení ostře kritizováno.

Nezávislá zpráva tvrdila, že v oddělení byla nalezena „systematická selhání a nedostatky ve vedení a managementu." Podle svých slov Clintonová převzala za stav bezpečnosti budovy při útoku na Benghází odpovědnost. Kvůli zdravotním obtížím však nemohla v Kongresu svědčit.

První prezidentka?

Na začátku roku 2013 se k útoku vyjádřila ve snaze obhájit své činy: „Od 11. září jsem toto řekla mnohokrát a řeknu to znovu, přebírám plnou zodpovědnost a nikdo se nesnaží vše napravit více než já. Jsem odhodlaná zanechat ministerstvo zahraničních věcí a naši zemi bezpečnější, silnější a zabezpečenější." Svoji pozici oficiálně opustila 1. února 2013.

Na jaře 2015 se potvrdila kandidatura Hillary Clintonové na post americké hlavy státu. Pokud by se jí podařilo uspět, stala by se první prezidentkou Spojených států amerických.

Související

Hillary Clintonová

Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa

Šest hodin ve čtvrtek vypovídala bývalá americká ministryně zahraničí a neúspěšná prezidentská kandidátka Hillary Clintonová před kongresovou komisí, která vyšetřuje zločiny sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Někdejší politička řekla, o zločinech nevěděla. Zákonodárce vyzvala, aby vyslechli také současného prezidenta Donalda Trumpa. 
Hillary Clintonová

Hillary Clintonová před sněmovním výborem vypovídá o aktivitách Epsteina

Hillary Clintonová dnes předstoupila před sněmovní výbor pro dohled, aby vypovídala v souvislosti s vyšetřováním kriminálních aktivit Jeffreyho Epsteina a Ghislaine Maxwellové. Ve svém úvodním prohlášení, které zveřejnila také na síti X, kategoricky popřela jakoukoli spojitost s touto dvojicí. Uvedla, že nikdy neletěla Epsteinovým letadlem, ani nenavštívila jeho ostrov, domovy nebo kanceláře.

Více souvisejících

Hillary Clintonová Volby USA

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Ilustrační fotografie

Historie legendární značky Mercedes. První vůz vyjel před 125 lety

Psal se 25. březen roku 1901, když byl v německé továrně Daimler Motoren Gesellschaft vyroben první osobní automobil značky Mercedes. Pod tímto označením se automobily proslavily po celém světě a jsou oblíbené dodnes. Jaká je historie těchto vozů? A po kom byly pojmenovány?

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

ODS

Zemřel Petr Pleva, bývalý poslanec za ODS

Českou politickou scénu na přelomu března a dubna zasáhla smutná zpráva. Ve věku 66 let v úterý zemřel Petr Pleva, někdejší politik ODS a bývalý poslanec. Věcem veřejným se věnoval i na komunální úrovni v Brně. 

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor

Rakousko se rozhodlo zaujmout nekompromisní postoj vůči vojenským aktivitám Spojených států na Blízkém východě. Vídeň oficiálně oznámila, že americkým vojenským letounům zapojeným do konfliktu s Íránem zakazuje využívat svůj vzdušný prostor. Tento krok odůvodňuje zákonem o trvalé neutralitě a jasným politickým vymezením vůči administrativě prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Pam Bondi

Trump nečekaně odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou

Prezident USA Donald Trump se rozhodl odvolat Pam Bondiovou z funkce ministryně spravedlnosti, což potvrdily webu CNN zdroje blízké Bílému domu. Na její místo dočasně nastoupí Todd Blanche, dosavadní náměstek ministryně, který povede resort jako úřadující generální prokurátor. Trump toto rozhodnutí oznámil na své sociální síti Truth Social s tím, že Bondiová přechází do soukromého sektoru.

včera

Prezident Trump

Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu

Politická a ekonomická stabilita Evropy prochází v posledních týdnech zatěžkávací zkouškou, kterou vyvolala jednostranná rozhodnutí Washingtonu. Americký prezident Donald Trump koncem února oznámil začátek války s Íránem a vzkázal tamnímu lidu, aby po skončení bojů převzal vládu do svých rukou. Podobně asertivní tón nyní volí i směrem ke svým evropským spojencům, kteří se potýkají s drtivými následky tohoto konfliktu.

včera

Benzinky

USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste

Současné prudké zdražování pohonných hmot se zdaleka netýká pouze tradičně nákladnějších demokratických států, jako je například Kalifornie. Aktuální data asociace AAA, která analyzovala stanice CNN, ukazují překvapivý trend u republikánských regionů. Sedm amerických států s nejvýraznějším nárůstem cen za poslední měsíc tvoří výhradně oblasti, kde v roce 2024 zvítězil Donald Trump.

včera

včera

včera

včera

Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu

Írán reagoval na nejnovější výhrůžky, které americký prezident Donald Trump pronesl ve svém projevu k národu. Opět pohrozil útoky na íránské elektrárny a ropná zařízení. Teherán mu vzkázal, ať se připraví na odvetu, protože Američané musí zaplatit za vyvolanou agresi. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy