Primárky ve Wisconsinu vyhráli Sanders a Cruz, Trump nemá nic jisté

Madison - Jak se očekávalo, primárky v americkém státě Wisconsin vyhrál za tábor demokratů Bernie Sanders. Republikána a dosavadního favorita Donalda Trumpa pak porazil Ted Cruz.

Cruz získal ve Wisconsinu takřka 48,3 procenta hlasů, což o více než deset procentních bodů překonalo předvolební průzkumy veřejného mínění. Sondáže naznačovaly těsný souboj mezi Cruzem a Trumpem, miliardář ale za vítězem zaostal s 35,1 procentem hlasů. Třetí skončil ohijský guvernér s českými kořeny John Kasich, obdržel 14 procent hlasů. Voliči také odevzdali některé hlasy kandidátům, kteří se již z boje o prezidentské křeslo stáhli.

"Ať už to bude před Clevelandem nebo na sjezdu (republikánů) v Clevelandu, společně získáme většinu delegátů a společně v listopadu porazíme Hillary Clintonovou," řekl v projevu svým stoupencům po oznámení prvních odhadů výsledků primárek Ted Cruz. "Vítězíme, protože sjednocujeme Republikánskou stranu," dodal.

Zdroj: YouTube

Ve Wisconsinu se republikáni ucházeli o 42 delegátů. Cruz jich podle propočtu The Green Papers získal 36 a Trump šest, Kasich žádného. Pro získání prezidentské nominace Republikánské strany je třeba získat 1237 delegátů. Trump jich podle AP má prozatím 740, Cruz 514 a Kasich 143.

Když Trump zbývajících 497 delegátů nutných pro nominaci nezíská, tak z prvního kola formálního hlasování na sjezdu republikánský kandidát na prezidenta USA nevzejde. Následovat bude přinejmenším jedno další kolo volby. V něm bude moci více než polovina delegátů hlasovat podle vlastního uvážení, takže se nebude muset řídit volebními výsledky z jednotlivých států.

Zda by Trump v takové situaci nominaci získal, není vůbec jisté. Aby takovému vývoji předešel, musí při hlasováních ve zbývajících státech získat 57 procent všech delegátů, dosud jich přitom dostal jen 46 procent. Prohra ve Wisconsinu tak Trumpa staví pod značný tlak a další případné volební zaváhání bude znamenat ještě větší komplikace.

Porážku ve Wisconsinu urpěla také demokratická favoritka Clintonová, jejíž prohra se ale očekávala. Sanders získal přes 56,5 procenta hlasů, někdejší první dáma zhruba 43,1 procenta. Zbývající hlasy připadly jiným osobnostem, případně nikomu.

"S naším vítězstvím ve Wisconsinu nyní máme na kontě vítězství v sedmi z osmi posledních volebních shromáždění a primárek," řekl shromážděným podporovatelům Sanders, který i přes poslední úspěchy zůstává v počtu delegátů daleko za Clintonovou.

Demokraté se v tomto státě utkali o 86 delegátů a 10 superdelegátů, kteří se oproti delegátům nemusí řídit výsledkem hlasování. The Green Papers uvádí, že Sanders získal 45 delegátů a Clintonová 36, zbývajících pět delegátských hlasů ještě nebylo určeno. Svou podporu Clintonové již také vyslovili čtyři superdelegáti, postoj zbývajících šesti znám není.

Související

Bernie Sanders

Jak dokázali Sanders a Ocasio-Cortez zastavit financování vlády a uvrhnout USA do shutdownu?

Šest dní poté, co lídr senátních demokratů Chuck Schumer a devět jeho kolegů hlasovali s republikány pro udržení vlády v chodu, vyjádřili senátor za Vermont Bernie Sanders a kongresmanka za New York Alexandria Ocasio-Cortez své rozhořčení v Las Vegas před tisíci lidmi. „Nejde jen o republikány. Potřebujeme Demokratickou stranu, která za nás také bojuje tvrději,“ řekla tehdy Ocasio-Cortez. Dodala, že by si lidé měli volit takové demokraty a volené úředníky, kteří se umí postavit za pracující třídu. 

Více souvisejících

Bernie Sanders (kandidát na post prezidenta USA) Ted Cruz (kandidát na prezidenta USA) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Ben Hodges

Není to jen hybridní konflikt. Rusko je v otevřené válce s Evropou, varuje americký generál

Bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges varoval, že Rusko je v současnosti v otevřené válce s Evropou, i když si to mnozí odmítají připustit. Na konferenci v Oslu kritizoval používání termínu „hybridní válka“, který podle něj dostatečně nevystihuje vážnost ruských nepřátelských aktivit. Cílem Moskvy je podle generála donutit evropské státy, aby přestaly podporovat Ukrajinu.

před 1 hodinou

Aleš Juchelka na zasedání nové vlády

Vláda schválila odsunutí termínu pro vyplácení superdávky. Macinka začne komunikovat jinak, oznámil Babiš

Vláda podpořila plán ministra práce Aleše Juchelky na odsunutí termínu pro vyplácení nové superdávky. Příjemci dosavadních příspěvků na bydlení, živobytí a děti tak budou tyto podpory dostávat podle starých pravidel až do července, místo původně plánovaného dubna. První platby v nové výši by tak lidé měli obdržet v srpnu. Vláda se dnes také pokusila uklidnit vyhrocenou situaci mezi Pražským hradem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou.

před 2 hodinami

Jens-Frederik Nielsen

Nic se nezměnilo. Trump chce stále ovládnout Grónsko, varuje premiér

Grónský premiér Jens Frederik-Nielsen varoval, že ačkoliv americký prezident Donald Trump vyloučil použití vojenské síly, Washington se v jádru stále snaží ovládnout tento arktický ostrov. Podle premiéra se pohled Spojených států na Grónsko nezměnil a USA stále usilují o to, aby bylo území připojeno k jejich federaci a řízeno přímo odtud.

před 2 hodinami

Oto Klempíř

Klempíř si na ministerstvo pozve umělce, kteří ho kritizovali na nedělní demonstraci

Ministr kultury Oto Klempíř reaguje na kritiku, která se na jeho osobu snesla během nedělního protestu na Staroměstském náměstí. Člen vládního kabinetu za hnutí Motoristé oznámil, že hodlá zúčastněné umělce pozvat k osobnímu setkání přímo na svůj úřad. Cílem této schůzky má být přímá konfrontace názorů, aby se předešlo dalšímu vzájemnému osočování skrze mediální výstupy.

před 3 hodinami

Masúd Pezeškján

Íránský prezident vydal pokyn k zahájení rozhovorů se Spojenými státy

Íránský prezident Masúd Pezeškiján vydal pokyn k zahájení jaderných rozhovorů se Spojenými státy. Tato informace se v pondělí objevila v tamních médiích. Rozhodnutí přichází poté, co americký lídr Donald Trump vyjádřil naději v uzavření dohody. Ta by měla odvrátit případný vojenský zásah proti islámské republice.

před 4 hodinami

Stanislav Přibyl

Papež jmenoval novým pražským arcibiskupem Stanislava Přibyla

Současný arcibiskup Jan Graubner, který úřad zastával od května 2022, na jaře definitivně skončí. Sedmasedmdesátiletý duchovní sice podal rezignaci již před dvěma lety po dosažení kanonického věku, ale papež ho tehdy požádal, aby ve funkci ještě setrval.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Propaganda mě označuje za nepřítele, lidé na ulicích mi ale děkují, říká moskevský novinář BBC

Práce zahraničního zpravodaje v dnešním Rusku připomíná chůzi po laně nad minovým polem. Steve Rosenberg, dlouholetý editor BBC v Moskvě, o tom ví své. V ruských státních médiích se stal terčem nevybíravých útoků – například známý moderátor Vladimir Solovjov ho ve svém pořadu nazval „vědomým nepřítelem země“ a posměšně ho přirovnal k „vyprazdňující se veverce“.

před 5 hodinami

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců

Hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem se v pondělí znovu otevřel pro omezený pohyb osob. Podle vyjádření izraelského bezpečnostního představitele je přechod přístupný pro pěší, což umožní limitovanému počtu Palestinců opustit enklávu nebo se do ní vrátit. Egyptský úředník upřesnil, že během prvního dne fungování by mělo hranici překročit padesát osob v každém směru.

před 6 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek tvrdí, že má od právníků připravený návrh žaloby na Pavla

Poslanec za hnutí Motoristé sobě Filip Turek oznámil, že má od právníků připravený návrh žaloby na ochranu osobnosti směřující proti prezidentu Petru Pavlovi. Spor mezi oběma muži se vyostřil poté, co hlava státu odmítla Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Turek o postupu informoval v pondělí před jednáním koaliční rady ve Strakově akademii s tím, že chce další kroky nejprve probrat s koaličními partnery.

před 7 hodinami

Palestina, pásmo Gazy

Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět

Rozsáhlá studie 23 ozbrojených konfliktů za posledních 18 měsíců dospěla k závěru, že mezinárodní právo snažící se zmírnit dopady válek se ocitlo na bodu zlomu. Zpráva s názvem War Watch uvádí, že bylo zabito více než 100 000 civilistů, přičemž mučení a znásilňování jsou páchány téměř beztrestně. Dokument vypracovala Ženevská akademie mezinárodního humanitárního práva a lidských práv.

před 8 hodinami

Jeffrey Epstein

V kontaktu s Epsteinem byla i norská a švédská královská rodina, odhalily nové spisy

Korunní princezna Mette-Marit se v souvislosti s kontakty na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina odkázala na svůj „špatný úsudek“. Jméno princezny se v nově zveřejněných dokumentech ministerstva spravedlnosti USA objevuje v letech 2011–2014 hned několikrát. Tato odhalení přicházejí v době, kdy norskou královskou rodinu čeká sledování ostře sledovaného soudního procesu s jejím synem.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Ruský nálet bezpilotním letounem zasáhl autobus převážející horníky

Ruské nálety zasáhly autobus plný horníků a porodnici. 21 mrtvých

Ruský nálet bezpilotním letounem v jihovýchodní Dněpropetrovské oblasti zasáhl autobus převážející horníky, přičemž zahynulo 15 zaměstnanců. Energetická společnost DTEK potvrdila, že všichni mrtví i sedm zraněných byli jejími pracovníky, kteří se právě vraceli z noční směny. Incident se odehrál ve městě Terenivka a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal jej označil za úmyslný a cynický útok na energetický sektor v období tuhé zimy.

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael po téměř dvou letech otevře Palestincům hraniční přechod v Rafáhu

Izraelské úřady oznámily, že hlavní hraniční přechod v Rafáhu se v pondělí znovu otevře pro Palestince. Brána do válkou zničeného území byla od května 2024 téměř nepřetržitě uzavřena. Před vypuknutím konfliktu představoval Rafáh na hranici s Egyptem jedinou přímou cestu do světa pro většinu obyvatel Gazy a zároveň klíčový bod pro přísun pomoci.

Aktualizováno včera

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: „Motoristé získali 6,5 %, ale chovají se, jako by jim to tu patřilo.“ Za Pavla demonstrovalo asi 90 tisíc lidí

Dnes odpoledne proběhla v Praze rozsáhlá demonstrace, kterou na podporu prezidenta Petra Pavla svolal spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zaplnili nejen Staroměstské náměstí, ale také Václavské náměstí, kam se organizátoři rozhodli akci rozšířit právě kvůli mimořádně vysokému zájmu veřejnosti, který předčil původní očekávání. Hned v úvodu organizátoři také upozornili, že ačkoliv Motoristé získali ve volbách jen 6,5 procenta hlasů, chovají se, jako by jim to tu patřilo.

včera

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla

Za milion podpisů se sejdeme na Letné, slíbil Minář na demonstraci na podporu Pavla

Petiční výzva s názvem „Stojíme za prezidentem“, kterou organizuje spolek Milion chvilek pro demokracii, se stala duchovním pilířem současné vlny občanského odporu. Během pouhých několika dní se k tomuto dokumentu připojily statisíce občanů, což potvrzuje mimořádnou úroveň společenské mobilizace. Samotný prezident Petr Pavel již v neděli v poledne skrze média vyjádřil poděkování všem lidem, kteří se rozhodli dorazit na jeho podporu do Prahy i dalších měst po celé zemi.

včera

Lékaři bez hranic, ilustrační foto

Izrael zakáže Lékařům bez hranic působit v Pásmu Gazy

Izraelská vláda oznámila, že zakáže mezinárodní zdravotnické organizaci Lékaři bez hranic (MSF) působit v Pásmu Gazy. Rozhodnutí přichází poté, co charitativní organizace odmítla předat úřadům kompletní seznam svých místních i mezinárodních zaměstnanců. Podle Izraele je tento požadavek nezbytný k prověření, zda pracovníci nemají vazby na ozbrojené skupiny Hamás nebo Islámský džihád, což však organizace důrazně popírá.

včera

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy