Teroristé chystají nový Černobyl a svět jen přihlíží, bije na poplach analytik

Radioaktivní miny čekající na odpal

Expert připomíná, že vážné obavy tohoto typu se objevily v souvislosti s nedávnými bruselskými útoky, za nimiž stál Islámský stát (IS). Důkazy totiž naznačují, že atentátníci zvažovali i úder, který by zahrnoval jaderný materiál, píše Ramberg. Poukazuje, že teroristé sledovali i významného belgického jaderného vědce a dva někdejší zaměstnanci atomové elektrárny se údajně k IS přidali, což může vysvětlovat, proč belgické úřady nařídily vojenským jednotkám chránit jaderné elektrárny v zemi.    

Dané obavy dle odborníka potvrzují, že atomové reaktory zůstávají radioaktivními minami, které mohou teroristé využít. "Destrukce elektrárny by znamenala vrchol teroristického násilí," soudí analytik. Dodává, že radioaktivní prvky by se šířily za hranice země a ohrozily životy mnoha lidí a způsobily hospodářskou a ekologickou spoušť podobnou explozím v elektrárnách Černobyl a Fukušima.   

"Jak moc by se Západ a další regiony měly obávat? A jestliže nebezpečí zůstává tak vysoké, proč mezinárodní společenství nezavede povinné bezpečnostní standardy?" pokládá klíčové otázky analytik.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

Ramberg objasňuje, že Washington se o to ve skutečnosti pokoušel a již 14. června 1946 představily Spojené státy v OSN tzv. Baruchův plán, který navrhoval zřídil Mezinárodní úřad pro atomový rozvoj, přičemž tato organizace měla řídit a koordinovat veškeré jaderné aktivity potenciálně ohrožující světovou bezpečnost a disponovat kompetencí kontrolovat, prověřovat a vydávat licence pro veškeré další činnosti na tomto poli.

"Pokud by nezasáhla studenoválečná politika, reaktory by zřejmě byly bezpečnější a lépe zabezpečené než dnes," míní expert. Doplňuje, že namísto toho dnes mezinárodní společenství čelí nepřebernému množství předpisů jednotlivých států a výsledkem jsou pro teroristy otevřené dveře k této Pandořině skříňce.     

Prosazení silných bezpečnostních standardů - včetně adekvátně řízených, vycvičených vyzbrojených stráží, fyzických zábran u klíčových oblastí, detekčních, varovných a komunikačních systémů, pečlivého prověřování všech zaměstnanců elektráren, aby se zamezilo jejich infiltraci teroristy a zločinci - označuje Ramberg jen za malou cenu, která může zabránit opakování Černobylu a Fukušimy, ať záměrnému, či náhodnému.  

Nejprve musí přijít katastrofa

"Bohužel, vzhledem k nečinnosti budeme možná muset počkat, než se záměrně stane další Černobyl, aby přišla akce," varuje odborník. Poukazuje na dlouhodobé výtky kritiků jaderné energetiky, že reaktory jsou vítanými cíly pro teroristy a nedělá se dost pro jejich ochranu. Ramberg odkazuje na tvrzení, že teroristé mohou prolomit bezpečnostní opatření atomových elektráren za pomoci moderních ručních zbraní, raketometů, aut napěchovaných výbušninami či útokem z vody nebo ze vzduchu. Zmiňuje i varování před vnitřní sabotáží životně důležitých systémů elektráren, která by mohla vést k uvolnění smrtícího obsahu reaktoru.     

Jelikož žádný takový útok zatím nepřišel, panuje spokojenost, kritizuje analytik. "Belgie rozmístila ve svých elektrárnách ozbrojené stráže až po loňských pařížských teroristických útocích. Kolik z dalších třiceti zemí s jadernými reaktory bylo podobně ukolébáno?" pokládá řečnickou otázku Ramberg. Připomíná, že tato nedbalost se ukázala jako ponižující, když v roce 2012 příslušníci Greenpeace pronikli do švédského jaderného zařízení.

Environmentální aktivisté tehdy překonali ploty okolo dvou reaktorů a čtyři z nich se přes noc schovávali na střeše jednoho z nich, uvádí expert. Odkazuje i na případ z roku 2014, kdy se jiná skupina aktivistů Greenpeace dostala do francouzské jaderné elektrárny ležící u hranic s Německem a na budově reaktory vyvěsila velký transparent. Oba případy podle Ramberga ukázaly, že s praktickou bezpečností jaderných elektráren v uvedených zemích - a zřejmě i jinde - je něco špatně.      

Analytik vysvětluje, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii, Světová asociace provozovatelů jaderných elektráren i Evropská unie tlačí na zabezpečení reaktorů vydáváním směrnic, přičemž posílají i týmy, které hodnotí bezpečnost elektráren v příslušných zemích. "Nemohou však přinutit země ke změně jejich bezpečnostních návyků," konstatuje Ramberg. Varuje, že tyto zvyky se nemění snadno a většinou je potřeba skutečná, nikoliv hypotetická událost, aby se tak stalo.    

Jako příklad uvádí odborník bombový útok na Světové obchodní centrum v New Yorku z roku 1993, který přiměl Spojené státy k zavedení přísnějších standardů k ochraně reaktorů před automobily naloženými výbušninami. Následně útoky z 11. září 2001 přiměly Jadernou regulační komisi k posílení ochrany elektráren proti pozemním útokům, když její členové dospěli k názoru, že leteckému úderu na reaktory ve stylu 11. září zamezí lepší bezpečnostní opatření na letištích, píše Ramberg. "Ale dokonce i ve Spojených státech, které jsou oceňovány za aplikaci zlatých standardů, zesměšňující útoky opakovaně ukázaly díry v zabezpečení reaktorů," dodává.

Odborník se obává, že pouze záměrná havárie černobylského rozsahu přinutí země, aby dramaticky posílily svou bezpečnostní kulturu. V této oblasti by podle jeho soudu mohly mezinárodní organizace s příslušným mandátem učinit mnoho při plánování, jak si s problémem poradit. Daný plán by měl nastínit povinné bezpečnostní o ochranné požadavky pro všechny jaderné elektrárny světa, které by spravovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii či jiný pověřený úřad vydávající licence potřebné k provozu takových zařízení, vysvětluje Ramberg. Doplňuje, že pokud by bezpečnost v licencované elektrárně nebyla dostatečná, daná agentura by jí pozastavila provoz, dokud by provozovatel nesjednal nápravu.       

"Bohužel, zřejmě budeme muset nejprve počkat, než proběhne záměrný Černobyl, který podnítí takovou preventivní akci," obává se závěrem analytik.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.