Panama – Server BBC dnes informoval, že panamská vláda zahájila vyšetřování americké invaze do Panamy z roku 1989. Cílem invaze bylo svržení diktátora Manuela Noriegy. O život kvůli ní přišlo nejméně 200 civilistů. Cílem vyšetřování komise, která má první zprávu předložit v prosinci, je zejména určit přesný počet obětí invaze.
Zvláštní komise bude mimo jiné požadovat zpřístupnění archívů USA, aby vyjasnila například i přesný počet obětí a mohla rozhodnout, zda mají jejich rodiny nárok na odškodnění.
Dokud nebude znát Panama pravdu, není podle viceprezidentky a ministryně zahraničí Isabely De Saint Malové možné dospět ke smíření. „Chceme vědět, jak zemřeli, kde jsou jejich těla, kolik jich bylo," uvedl šéf pětičlenné komise Juan Planells, rektor katolické univerzity USMA z metropole Panamy. Příčiny invaze však podle něj nikdy nebudou moci být ospravedlněny.
Zdroje o obětech se podstatně liší. Podle USA zemřelo při invazi 202 civilistů a 23 amerických a přes 200 panamských vojáků. Podle OSN bylo mrtvých civilistů na pět set, Panamská národní komise pro lidská práva (CONADEHUPA) uvádí 3500 obětí z řad civilistů.
Do Panamy 20. prosince 1989, necelý týden poté, co panamský parlament v čele s Manuelem Noriegou vyhlásil válečný stav s USA, vtrhlo přes 27.000 amerických vojáků. Někdejší informátor americké CIA Noriega ovládal Panamu od roku 1983 jako vrchní velitel ozbrojených sil.
Noriega se po invazi několik dní skrýval na vatikánské diplomatické misi v Panamě, než se 4. ledna vydal Američanům. V roce 1992 byl v USA odsouzen ke 40 letům vězení za obchod s drogami, vydírání a praní špinavých peněz. Trest mu byl později zkrácen. V roce 2010 byl vydán k soudu do Francie, odkud byl následující rok vydán do Panamy, kde je nyní ve vězení.
Americké invazní jednotky ze země odešly až konci ledna 1990, v Panamě ale zůstalo 13.500 amerických vojáků v pásmu podél panamského průplavu. Z něj odešli poslední američtí vojáci v roce 1999, kdy průplav přešel plně pod správu Panamy.
Související
Rubio objasnil Trumpovy záměry. Vysvětlil, jak je to s Grónskem a Panamským průplavem
Panama vyvrací Trumpova slova: Průplav nebyl darem od Spojených států
panama , USA (Spojené státy americké) , Americká armáda (U.S. ARMY)
Aktuálně se děje
před 7 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 8 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák