15 let po 11. září není hrozbou terorismus? Expertka dospěla k překvapivým závěrům

Neúprosná statistika

Pro ty, kdo si útoky z 11. září prožili, přináší výročí mnoho nepříjemných vzpomínek, uvádí expertka. Dodává, že sama v té době chodila na střední školu, kde žákům učitelé sdělili, že došlo k nějakým útokům, ale dále se o věci odmítali bavit. Teprve poté, co se dostala domů a pustila si televizi, začala chápat, že sleduje něco zcela odlišného, než s čím se do té doby setkala.    

"Podobně jako mnoho Američanů jsem byla vystrašená a měla jsem obavy, co tyto teroristické útoky budou znamenat pro naši zemi," vzpomíná Hallová Blancová. Svých rodičů údajně položila otázku, zda dojde k dalším útokům a jestli teroristé žijí také ve Spojených státech. Přemítala, co by dělala, kdyby se sama či její blízcí stali obětí nějakého útoku. Byť se ji rodiče snažili povzbudit, bylo jasné, že na otázky neznají odpověď.

Akademička zdůrazňuje, že šance, že Američan bude zabit, či zraněn při teroristickém útoku je naštěstí až pozoruhodně nízká - jedna ku 20 milionům. Je tedy pravděpodobnější, že občan Spojených států zemře při stěhování pohovky, zásahu bleskem, pádu z postele či podlehne  chřipce nebo mozek požírajícím parazitům, konstatuje Hallová Blancová.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Někdo by mohl argumentovat, že to ilustruje, jak dobrou práci odvadla (americká) vláda po 11. září," pokračuje expertka. Připomíná, že je však nezbytné vzít v potaz, že počet Američanů zabitých ročně při teroristických útocích zůstává pozoruhodně stabilní a nízký již po několik desetiletí, vyjma několika výjimečných událostí, jakou bylo například 11. září 2001. Například v období mezi roky 1995 a 2014 uplynulo sedm let, kdy ve Spojených státech nezemřel jediný člověk v souvislosti s terorismem, v další šesti letech pak při teroristických útocích na americké půdě bylo zabito mezi jednou až čtyřmi osobami, poukazuje Hallová Blancová.

Také pokud se na problém podíváme globálně, počet Američanů zabitých při teroristických útocích je ve srovnání s jinými příčinami úmrtí velmi nízký, deklaruje odbornice. Jako příklad uvádí rok 2013, kdy zamřelo zhruba 2,6 milionu amerických občanů, přičemž pouze 13 z nich přišlo o život v souvislosti s terorismem, což představuje 0,0005%. I v roce 2001, kdy se do statistik promítly útoky z 11. září počet mrtvých spojených s terorem nepřekročil 0,2% všech úmrtí Američanů, dodává expertka.  

Cenou je naše svoboda

"Přesto, navzdory těmto uklidňujícím číslům, jsou Američané méně v bezpečí a méně svobodní než byli před 15 lety," deklaruje Hallová Blancová. Varuje, že nebezpečí nepřichází ze strany terorismu, ale od americké vlády, jelikož tzv. válka s terorem umožnila masivní vládní expanzi. Cenou podle ekonomky nebyly pouze často uváděné 2 biliony dolarů (zhruba 48 bilionů korun) z kapes daňových poplatníků, ale také občanská svoboda.

Akademička poukazuje na praktiky uplynulých patnácti let: Americká vláda sledovala a nadále sleduje občany USA a světové politiky. Americká vláda používala k boji proti terorismu "rozšířené metody", nebo-li mučení. "Tyto techniky však nejsou používány výhradně v zahraničních oblastech bojů," kritizuje expertka. Připomíná, že nedávné šetření policejního oddělení v Chicagu naznačuje, že místní úřady nasadily ty samé metody ve Spojených státech, nikoliv proti teroristům, ale proti americkým občanům.

Standardní praxí se také stalo používání dronů a jiných metod k mimosoudnímu zabíjení, podotýká odbornice. Tvrdí, že tyto aktivity nejen nedokážou eliminovat teroristickou hrozbu, ale naopak představují výzvu k boji a verbovací nástroj pro teroristické organizace, v důsledku čehož se Američané doma i v zahraničí ocitají ve větším nebezpečí.  

Povolení nasazovat drony v USA pro federální a místní represivní složky má dle Hallové Blancové zásadní dopad na soukromí. "Militarizovaná policie nyní na domácí frontové linii války s terorem pošlapává práva Američanů přívalem nečekaných razií a neschváleného sledování," kritizuje akademička.

Naopak ti, kdo proti těmto aktivitám vystupují, tzv. whistlebloweři poukazující na přehmaty americké vlády, jsou označováni jako neameričané, antimilitaristé či dokonce zrádci a hrozí ji tresty, pokračuje expertka s tím, že sporné a možná i nelegální vládní aktivity mezitím nekontrolovaně pokračují.

Mnoho Američanů se při snaze zjistit, kdo představuje největší hrozbu pro svobodu a bezpečnost dívá mimo Spojené státy, uvádí Hallová Blancová. "Patnáct let po 11. září by bylo dobré, kdybychom si uvědomili, že největší hrozba pro naši svobodu nepochází od lidí vzdálených tisíce mil, ale od naší vlastní vlády," uzavírá komentář.