Chile prohlásilo Pinocheta za největšího zločince své historie, jeho fotky jsou zakázány

Santiago de Chile - Chilský parlament schválil dokument, v němž označil exprezidenta Augusta Pinocheta (1973-1990) za "nejnásilnějšího a nejzločinnějšího vládce v historii Chile". Za jeho režimu bylo popraveno či zmizelo přes 3000 lidí, další tisíce jich byly mučeny.

Text přijali poslanci ve středu 5. října, právě v den výročí referenda z roku 1988, v němž se Chilané 56 procenty hlasů vyslovili pro konec Pinochetovy vlády. Ta skončila na jaře 1990.

Pinochet, který zemřel před deseti lety, byl podle dokumentu diktátorem a "architektem teroristického státního aparátu". Text byl přijat 69 hlasy, 23 poslanců z celkových 120 bylo proti a šest se jich hlasování zdrželo. Poslanci v něm také vyzývají ministerstvo obrany, aby zajistilo, že se nebudou v budovách státní správy vystavovat Pinochetovy fotografie a nebudou mu vzdávány žádné armádní pocty.

Mnozí Chilané nicméně vyzdvihují Pinochetův lví podíl na chilském hospodářském zázraku a oceňují, že vyvedl zemi z hluboké ekonomické krize. Sám Pinochet kdysi zdůvodnil puč, jímž se v září 1973 dostal k moci tím, že "zachránil zemi před komunismem".

Spravedlnosti Pinochet nikdy nedošel. Obviněn byl v několika kauzách, včetně zpronevěry 27 milionů dolarů nebo řady vražd levicových aktivistů. Před soudem stanul i v kauze operace Kondor, během níž v 70. letech vojenské režimy několika zemí jižní Ameriky koordinovaně odstraňovaly své odpůrce, mimo jiné shazováním z letadel do moře. Oběťmi těchto akcí se stalo na 30.000 lidí, nejvíce Chilanů. I v této kauze bylo Pinochetovo stíhání zastaveno ze zdravotních důvodů.

Související

August Pinochet Rozhovor

50 let od Pinochetova puče. Děsivou bilanci jeho režimu se někteří stále snaží relativizovat, uvádí Chalupa

V Chile došlo před 50 lety k vojenskému převratu, který namísto řádně zvolené levicové vlády vynesl k moci juntu generála Augusto Pinocheta. Jeho následnou 17 let trvající diktaturu nepřežilo více než tři tisíce lidí. Argument Pinochetových sympatizantů, že bez zásahu armády by v zemi propukla ozbrojená revoluce a občanská válka, považuje historik a iberoamerikanista Jiří Chalupa za spekulaci. Dodává, že porušování lidských práv, k němuž po 11. září 1973 docházelo, násobně převýšilo vše, co je vyčítáno předchozímu socialistickému prezidentovi Salvadoru Allendemu. Odborník z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral i důsledky Pinochetovy ekonomické politiky, jeho vnímání v současném Chile či zdroje obdivu diktátora u části tuzemské veřejnosti. 

Více souvisejících

Chile August Pinochet (chilský diktátor)

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Curling

Curleři si připsali první výhru, Indráčková historický zápis. V akci byl i český sáňkař

Po čtyřech duelech se na zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo konečně dočkali a mohli se radovat z premiérové výhry pod pěti kruhy. České curlingové smíšené dvojici Julie Zelingrová-Vít Chabičovský se to povedlo, když dokázala pokořit jihokorejské duo Kim Seon-yeong a Jeong Yeong-sok 9:4. Na tento výkon se snažila navázat ve večerním duelu se Švýcarskem, ale v něm se opět dostala do dříve zajetých kolejí a bohužel prohrála jasně 3:10. 

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Na olympiádě se šíří mezi hokejistkami norovirus. Po Finkách trápí i Švýcarky

Ještě před oficiálním zahájením zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo se objevila zpráva o výskytu noroviru v týmu finských hokejistek, což zasáhlo do programu her, neboť se musel přesunout jejich úvodní duel s Kanadou. Tímto vysoce nakažlivým RNA virem, jenž způsobuje akutní virovou gastroenteritidu, se měla ve švýcarském ženském hokejovém týmu jedna z hráček nakazit poté, co právě tyto hokejistky odehrály v pátek svůj duel s Českou republikou.

včera

včera

včera

včera

Olympiáda, ilustrační foto

Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo jsou po pátečním zahájení a zapálení dvou olympijských ohňů již v plném proudu. Do akce tak šli po smíšené curlingové dvojici a hokejistkách i další čeští olympionici. Mezi prvními se představil alpský lyžař Jan Zabystřan, který české fanoušky před hrami navnadil senzačním předvánočním vítězstvím v super-G ve Val Gardeně. Jenže super-G přijde na olympiádě na řadu později, v sobotu dopoledne se nejprve postavil na start sjezdu. Ten ovládli Švýcaři a Italové, Zabystřan skončil na 24. místě, čímž si tak vylepšil své olympijské maximum. Další české vlaječky byly k vidění ve skiatlonu, kde se mimo jiné představila i Kateřina Janatová, která podle svých slov zajela nejlepší závod v životě, když skončila sedmá.

včera

včera

včera

včera

Zacha byl součástí vítězného týmu z MS 2024.

Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík

Trenérský tým v čele s Radimem Rulíkem bude muset provést ještě před začátkem olympijského hokejového turnaje v Miláně změnu v kádru hokejistů. To proto, že nebude moct počítat s jednou z posil z kanadsko-americké NHL a mistrem světa z roku 2024, útočníkem Pavlem Zachou. Hráč Bostonu má blíže nespecifikované zranění v horní části těla a bude muset být nahrazen útočníkem pražské Sparty Filipem Chlapíkem.

včera

včera

Martina Sáblíková

Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů

Během sobotního olympijského programu patřil rychlobruslařský závod na 3000 metrů k hlavním tahákům z pohledu českých fanoušků. Ovšem hned v úvodu prvního soutěžního dne přišla z české olympijské výpravy zpráva, kterou nikdo z českých fanoušků rozhodně nechtěl slyšet. Na olympijské tříkilometrové trati se totiž nepředstaví kvůli nemoci loučící se česká legenda Martina Sáblíková. Potvrdily se tak už páteční obavy poté, co tehdy byla zvěčněna zabalená pod peřinou.

včera

Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj

V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy