Obama zmírnil trest transsexuálnímu vojákovi Manningové, místo 35 let si odsedí sedm

Amerického vojína Bradleyho Manninga 30. července 2013 vojenský soud v americkém Fort Meade uznal vinným ze špionáže. V případu ale soud zároveň Manninga zbavil obvinění z napomáhání nepříteli, za které hrozilo doživotní vězení. Hrozil mu trest až 90 let vězení, prokuratura požadovala trest nejméně 60 let vězení. Vojenský soud poslal Manninga 21. srpna 2013 na 35 let do vězení.

Manning se již před tím přiznal, že na přelomu let 2009 a 2010 předal kontroverznímu serveru WikiLeaks statisíce utajovaných zpráv z bojiště, diplomatické kabelogramy a videa - celkem nechal na WikiLeaks zveřejnit 470.000 bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250.000 tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a mnoho dalších citlivých dokumentů, které získal jako zpravodajský analytik armády u americké jednotky v Iráku. Informace si stáhl z vojenské sítě.

Mezi materiály byly údaje o vojenských operacích v Afghánistánu a v Iráku, včetně například videa z roku 2007, na němž je zachyceno, jak američtí vojáci z vrtulníku omylem střílejí na civilní vozidlo, ve kterém zabili 11 lidí včetně reportérů agentury Reuters.

Provozovatel serveru WikiLeaks Julian Assange, který se od roku 2012 ukrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně, identitu zdroje neprozradil. Ke svému dopadení koncem května 2010 přispěl Manning sám, když se během chatování na internetu svěřil počítačovému hackerovi Adrianu Lamovi. Ten se jako informátor obrátil na Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Prokurátoři popsali Manninga jako anarchistického hackera a slávychtivého zrádce, který bezhlavě rozhlásil tajné informace, jež přísahal chránit. Některé z nich se pravděpodobně dostaly na stůl teroristy Usámy bin Ládina, než ho v roce 2011 v Pákistánu zabilo americké komando.

Na podzim roku 2007 vstoupil Manning do armády a sloužil jako analytik u druhé brigády 10. horské divize na základně USA u iráckého Bagdádu. Již během výcviku se prý u Manninga začaly projevovat psychické problémy, analytiků však byl v armádě nedostatek. Jeho právníci se jej snažili při procesu vykreslit také jako osamělého homosexuála a narcistu, který ve své jednotce neměl žádné přátele.

V dubnu 2014 vyhověl soud v americkém Kansasu Manningově žádosti, aby si mohl změnit jméno odpovídající jeho touze stát se ženou. Jméno Bradleyho Manninga tak bylo právoplatně změněno na Chelsea Elizabeth Manningová.

Obama Manningové zmírnil trest: propuštěna má být 17. května, ve vězení by tak měla strávit zhruba sedm let (od zatčení v květnu 2010).