Vězeň z Guantánama otevěrně promluvil o mučení. Toto chce obnovit Trump

Donald Trump tento týden prohlásil, že mučení funguje, což rozpoutalo debatu o jeho efektivnosti, uvádí Moazzam Begg. Brit pákistánského původu, který byl bez soudu vězněn na americké základně Guantánamo, v komentáři pro server The Guardian konstatuje, že na vlastní kůži zažil mučení, o kterém nový americký prezident mluví.

Přiznání, či smrt

Podle svých slov Begg v únoru 2003 v táboře Echo, který je součástí americké vojenské věznice Guantánamo, podepsal přiznání, že je členem Al-Káidy. Tvrdí že tak učinil v důsledku nátlaku a mučení.

Současný ředitel organizace CAGE, která pomáhá obětem americké války proti terorismu, byl podle svých slov od roku 2002 vězněn v Afghánistánu  na amerických základnách v Kandaháru a Bagramu, kam ho násilím odvlekli američtí vojáci z jeho domu v pákistánském Islámábádu za asistence CIA a pákistánských zpravodajců.      

"Po příjezdu do Kandaháru jsem byl sražen na zem a šaty mi rozřezali nožem," vzpomíná bývalý vězeň. Americké vojáky obviňuje, že na něm seděli a svázali mu zápěstí a kotníky tak pevně, že stopy po páskách šlo pozorovat ještě dlouhé měsíce poté. "Pak jsem byl svlečen, ohnut a fotografován, nuceně oholen, mlácen, kopán, popliván a vyslýchán," pokračuje Begg. Tvrdí, že následně dostal kombinézu a umístili ho do klece, kde na něj ve dne v noci mířili zbraněmi.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Jediná věc, která byla horší než snášet toto zacházení, byl bezmocně sledovat, jak je opakováno na dalších lidských bytostech," vzpomíná Begg. Uvádí, že v tomto stavu - s kuklou přes hlavu, spoutaného a klečícího - ho poprvé uviděli agenti britské MI5, přičemž tento pohled je sice znepokojoval, ale nezabránil jim, aby ho vyslýchali po tři následující roky.

O pár týdnů později Begga poslali do Bagramu, kde panovaly ještě horší podmínky. Jelikož hovořil anglicky, nejrůznější tajné služby, včetně těch britských, ho vyslýchaly víc než jiné vězně. "V květnu 2002 mě dali do izolace a CIA mi vyhrožovala posláním do Egypta či Sýrie, pokud nebudu spolupracovat, stejně jako se stalo v případě muže zvaného Íbn al-Šajch al-Libí. Řekli mi, že po příjezdu do Káhiry promluvil v řádu dnů," píše aktivista.

CIA tehdy nechávala Begga celé dny svázaného v kozelci, jeho zápěstí byla připoutána ke kotníkům za zády a na hlavě měl kulku. Následovalo odpírání spánku, vystavování stresu, bití a kraválu. "Někdy mi ukazovali fotografie mých dětí, které našli u mě doma, a ptali se, kde si myslím, že nyní jsou. Zároveň jsem slyšel hrůzostrašný řev ženy z vedlejší místnosti," vzpomíná bývalý vězeň. Dodává, že efekt byl ničivý, přičemž agenti FBI, kteří se výslechů rovněž účastnili, apelovali, aby se ke všemu přiznal.  

S FBI přišel Begg do kontaktu i brzy poté, co se ocitl na Guantánamu. Připravili dokument a po vězni chtěli, aby ho podepsal a vyhrožovali, že v opačném případě mu hrozí soud bez poroty a poprava. "Podepsal jsem v naději, že násilí skončí - zajisté se zmenšilo - a jednou u soudu budu moci ukázat, co se mi skutečně stalo," vysvětluje aktivista, který byl nakonec bez obvinění či soudu propuštěn v roce 2005 a od té doby vede kampaň proti mučení.  

Svobodný svět musí Trumpa zastavit

V průběhu své volební kampaně Trump tvrdil, že "nacpe" Guantánamo dalšími vězni a obnoví waterboarding a mnoho dalšího, připomíná Begg. Doplňuje, že v uplynulém týdnu zvažoval nový prezident znovuotevření tajných věznic CIA, které nařídil zavřít jeho předchůdce.

"Je těžké pochopit jeho pohled, vezmeme-li v potaz, že použití mučení vedlo k irácké válce, kterou nyní odsuzuje," poukazuje aktivista. Vysvětluje, že na základě mučení zmíněný al-Libí poskytl americkým vyšetřovatelům lživou výpověď o spolupráci Al-Káidy a Saddáma Husajna při získávání chemických zbraní, ačkoliv tato teroristická síť v Iráku vůbec nepůsobila   

Po invazi do Iráku se krutosti páchané v amerických věznicích Abú Ghrajb či Camp Bucca staly živnou půdou pro Islámský stát (IS), když 17 z jeho nejvyšších velitelů bylo v těchto zařízeních mučeno, konstatuje Begg. Tvrdí, že mučení nezachraňuje životy, ale naopak je ničí a vytváří z lidí monstra. Britský novinář John Cantlie, který je v zajetí IS, byl také vystaven waterboardingu, stejně jako americký občan James Foley, kterého podrobil této metodě kat "Džihádista John", než mu uřízl hlavu, doplňuje bývalý vězeň.    

Ačkoliv prezident George W. Bush očividně mučení používal, nikdy to nepřiznal a jednoduše nechal své právní poradce, aby danou praxi reinterpretovali a nazvali jinak, pokračuje aktivista. Připomíná, že podle jejich definice se "pokročilé techniky výslechu" nerovnaly mučení, pokud nepůsobily "selhání orgánů či smrt", díky čemuž mohli být vězni na Guantánamu, například Abú Zabajdí nebo Chálid Šajch Muhammad, vystaveni waterboardingu ve stovkách případů, a to bez jakýchkoliv následků pro CIA.   

"Víme více než v roce 2002 o tom, co mučení způsobuje, o jeho devastujících efektech a jeho nezamýšlených dopadech," zdůrazňuje Begg. Závěrem konstatuje, že pokud nový vůdce svobodného světa nadále prosazuje tyto barbarské praktiky, musí zbytek svobodného světa zajistit, aby Trump nedostal šanci svůj záměr realizovat.

Související

Více souvisejících

Donald Trump Guantanamo U.S. Base mučení vězňů

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy