Vězeň z Guantánama otevěrně promluvil o mučení. Toto chce obnovit Trump

Donald Trump tento týden prohlásil, že mučení funguje, což rozpoutalo debatu o jeho efektivnosti, uvádí Moazzam Begg. Brit pákistánského původu, který byl bez soudu vězněn na americké základně Guantánamo, v komentáři pro server The Guardian konstatuje, že na vlastní kůži zažil mučení, o kterém nový americký prezident mluví.

Přiznání, či smrt

Podle svých slov Begg v únoru 2003 v táboře Echo, který je součástí americké vojenské věznice Guantánamo, podepsal přiznání, že je členem Al-Káidy. Tvrdí že tak učinil v důsledku nátlaku a mučení.

Současný ředitel organizace CAGE, která pomáhá obětem americké války proti terorismu, byl podle svých slov od roku 2002 vězněn v Afghánistánu  na amerických základnách v Kandaháru a Bagramu, kam ho násilím odvlekli američtí vojáci z jeho domu v pákistánském Islámábádu za asistence CIA a pákistánských zpravodajců.      

"Po příjezdu do Kandaháru jsem byl sražen na zem a šaty mi rozřezali nožem," vzpomíná bývalý vězeň. Americké vojáky obviňuje, že na něm seděli a svázali mu zápěstí a kotníky tak pevně, že stopy po páskách šlo pozorovat ještě dlouhé měsíce poté. "Pak jsem byl svlečen, ohnut a fotografován, nuceně oholen, mlácen, kopán, popliván a vyslýchán," pokračuje Begg. Tvrdí, že následně dostal kombinézu a umístili ho do klece, kde na něj ve dne v noci mířili zbraněmi.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Jediná věc, která byla horší než snášet toto zacházení, byl bezmocně sledovat, jak je opakováno na dalších lidských bytostech," vzpomíná Begg. Uvádí, že v tomto stavu - s kuklou přes hlavu, spoutaného a klečícího - ho poprvé uviděli agenti britské MI5, přičemž tento pohled je sice znepokojoval, ale nezabránil jim, aby ho vyslýchali po tři následující roky.

O pár týdnů později Begga poslali do Bagramu, kde panovaly ještě horší podmínky. Jelikož hovořil anglicky, nejrůznější tajné služby, včetně těch britských, ho vyslýchaly víc než jiné vězně. "V květnu 2002 mě dali do izolace a CIA mi vyhrožovala posláním do Egypta či Sýrie, pokud nebudu spolupracovat, stejně jako se stalo v případě muže zvaného Íbn al-Šajch al-Libí. Řekli mi, že po příjezdu do Káhiry promluvil v řádu dnů," píše aktivista.

CIA tehdy nechávala Begga celé dny svázaného v kozelci, jeho zápěstí byla připoutána ke kotníkům za zády a na hlavě měl kulku. Následovalo odpírání spánku, vystavování stresu, bití a kraválu. "Někdy mi ukazovali fotografie mých dětí, které našli u mě doma, a ptali se, kde si myslím, že nyní jsou. Zároveň jsem slyšel hrůzostrašný řev ženy z vedlejší místnosti," vzpomíná bývalý vězeň. Dodává, že efekt byl ničivý, přičemž agenti FBI, kteří se výslechů rovněž účastnili, apelovali, aby se ke všemu přiznal.  

S FBI přišel Begg do kontaktu i brzy poté, co se ocitl na Guantánamu. Připravili dokument a po vězni chtěli, aby ho podepsal a vyhrožovali, že v opačném případě mu hrozí soud bez poroty a poprava. "Podepsal jsem v naději, že násilí skončí - zajisté se zmenšilo - a jednou u soudu budu moci ukázat, co se mi skutečně stalo," vysvětluje aktivista, který byl nakonec bez obvinění či soudu propuštěn v roce 2005 a od té doby vede kampaň proti mučení.  

Svobodný svět musí Trumpa zastavit

V průběhu své volební kampaně Trump tvrdil, že "nacpe" Guantánamo dalšími vězni a obnoví waterboarding a mnoho dalšího, připomíná Begg. Doplňuje, že v uplynulém týdnu zvažoval nový prezident znovuotevření tajných věznic CIA, které nařídil zavřít jeho předchůdce.

"Je těžké pochopit jeho pohled, vezmeme-li v potaz, že použití mučení vedlo k irácké válce, kterou nyní odsuzuje," poukazuje aktivista. Vysvětluje, že na základě mučení zmíněný al-Libí poskytl americkým vyšetřovatelům lživou výpověď o spolupráci Al-Káidy a Saddáma Husajna při získávání chemických zbraní, ačkoliv tato teroristická síť v Iráku vůbec nepůsobila   

Po invazi do Iráku se krutosti páchané v amerických věznicích Abú Ghrajb či Camp Bucca staly živnou půdou pro Islámský stát (IS), když 17 z jeho nejvyšších velitelů bylo v těchto zařízeních mučeno, konstatuje Begg. Tvrdí, že mučení nezachraňuje životy, ale naopak je ničí a vytváří z lidí monstra. Britský novinář John Cantlie, který je v zajetí IS, byl také vystaven waterboardingu, stejně jako americký občan James Foley, kterého podrobil této metodě kat "Džihádista John", než mu uřízl hlavu, doplňuje bývalý vězeň.    

Ačkoliv prezident George W. Bush očividně mučení používal, nikdy to nepřiznal a jednoduše nechal své právní poradce, aby danou praxi reinterpretovali a nazvali jinak, pokračuje aktivista. Připomíná, že podle jejich definice se "pokročilé techniky výslechu" nerovnaly mučení, pokud nepůsobily "selhání orgánů či smrt", díky čemuž mohli být vězni na Guantánamu, například Abú Zabajdí nebo Chálid Šajch Muhammad, vystaveni waterboardingu ve stovkách případů, a to bez jakýchkoliv následků pro CIA.   

"Víme více než v roce 2002 o tom, co mučení způsobuje, o jeho devastujících efektech a jeho nezamýšlených dopadech," zdůrazňuje Begg. Závěrem konstatuje, že pokud nový vůdce svobodného světa nadále prosazuje tyto barbarské praktiky, musí zbytek svobodného světa zajistit, aby Trump nedostal šanci svůj záměr realizovat.

Související

Více souvisejících

Donald Trump Guantanamo U.S. Base mučení vězňů

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy