USA provedly během 17 let stovky tajných jaderných testů. Apokalyptická podívaná

Washington - Spojené státy provedly během 17 let na dvě stovky tajných testů jaderných zbraní. Hrozivá statistika vyplula na povrch poté, co Národní laboratoři Lawrence Livermora upozornila na výsledky pokusů, o nichž se svět nikdy neměl dozvědět.

Není tajemstvím, že po druhé světové válce prováděly Spojené státy i Sovětský svaz řadu testů jaderných zbraní. Kolik jich však bylo se mohli historii dodnes jen domnívat. Nyní se ale ukázalo, že jich bylo víc, než se čekalo.

Mezi roky 1945 a 1962 provedly Spojené státy 210 atmosférických testů jaderných zbraní. Každý výbuch byl pečlivě zmonitorován, zaznamenávaly jej kamery následná videa byla přísně tajná. Úřady je uložily to zabezpečených trezorů a veřejnost se o nich neměla dozvědět.

Vědci z Národní laboratoře Lawrence Livermora se ale pokouší tyto záběry odtajňovat a postupně je digitalizovat. To však není vůbec lehké, videa jsou po tak dlouhé době mnohdy nepoužitelná.

Přesto se povedlo zachránit na 4200 nahrávek. Další ale na odtajnění teprve čekají, a vědcům dochází čas. Filmové pásky totiž podléhají rozkladu letitost je na nich znát.

Videa mají svou hodnotu i dnes, desítky let poté, co byly záběry pořízeny. Svět se může dozvědět více o historii jaderných zbraní a vědci z nich mohou vyčíst další cenné informace.

V současnosti dochází k postupnému odzbrojování, ale ačkoliv mnozí předpokládají, že USA mají největší arzenál, faktem je, že nikdy neměly. V polovině osmdesátých let měl Sovětský svaz k dispozici asi 45.000 hlavic. Dnes čítá ruský inventář "pouze" 8500 hlavic, Zatímco Spojené státy jich mají 7700.

Od počátku studené války bylo ale ztraceno několik jaderných zbraní. Znepokojivé je, že nikdo přesně neví kolik ani kde jsou. Odhaduje se, že zmizelo 6 až 11 hlavic. Není to ale jediný znepokojivý fakt. Mezi další patří tajemné potopení jaderné ponorky USS Scorpion v roce 1968 se dvěma nespecifikovanými jadernými hlavicemi, zmizení bombardéru B-47 v roce 1956, který nesl dvě jaderné hlavice a pád bombardéru B-52 v roce 1961, který nesl zásoby uranu. Ty se však ztratily.

Raketa s jadernou hlavicí může být vypálena ze země, z ponorky, nebo shozena z letadla. Mnohé z těchto hlavic by mohly být nasazeny na mezikontinentální balistické rakety Minuteman III, z nichž zhruba 400 je připraveno v 11 různých odpalovacích silech roztroušených po celých Spojených státech. Tyto střely by mohly zaútočit prakticky na jakýkoliv stát na světě. Spojené státy také udržují v pohotovosti letku téměř 100 jaderných bombardérů schopných nést jaderné bomby. Nejhorší zbraní jsou ale zřejmě ponorky třídy Ohio nesoucí rakety Trident. Arzenál umístěný na jedné z těchto ponorek je schopen zabít miliony lidí, USA jich mají 14.

Související

Donald Trump

Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump v sobotu vystoupí na výročním zasedání vedení Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Půjde o jeho deváté vystoupení na akci vlivné lobbistické skupiny, informovala agentura Reuters. Od Trumpa se v USA čeká, že bude ostře vystupovat proti novým omezením vlastnictví střelných zbraní. 
Vesmírná loď CST-100 Starliner

Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá

NASA znovu odložila první start vesmírné lodi Boeing Starliner s posádkou. Důvodem jsou technické potíže. Loď měla vzlétnout k Mezinárodní vesmírné stanici ISS v úterý 21. května, kvůli úniku hélia se start posouvá na 25. května, informovala agentura AFP. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) jaderné zbraně - Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 1 hodinou

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy