NATO se horečně připravuje na Trumpa: Čeká ho jednání s dítětem

Severoatlantická aliance bude 25. května hostit hlavy všech 28 členských států, a Trump tak zároveň poprvé vejde v osobní kontakt s organizací, kterou během prezidentské kampaně tolik pranýřoval.

"Je trochu směšné, jak se na jednání s Trumpem připravují," řekl jeden ze zdrojů. "Jako by se připravovali na jednání s dítětem - s někým, kdo neudrží pozornost, neví nic o NATO a vůbec se dopodrobna nezajímá o politické otázky," uvedl dále zdroj pod podmínkou, že zůstane v anonymitě.

I přes zmíněná opatření se odborníci obávají toho, jak bude Trump na schůzích aliance reagovat. Ty se mohou snadno protáhnout na hodiny klikatých diskuzí. "I krátký summit NATO je na Trumpa příliš formální a přetížený politikou. Nebude se mu to líbit," myslí si Jorge Benitez, který se problematikou Severoatlantické aliance zabývá.

Další změna: NATO tradičně po každém důležitějším setkání aliance či summitu vydává formální deklaraci. Ta, třebaže bývá ověnčena diplomatickými frázemi, naznačuje nové strategie a klíčové politiky vzešlé z jednání za zavřenými dveřmi. Udává směr spojeneckým státům i alianční byrokracii.

Podle jednoho činitele NATO deklarace nevyjde, protože se nejedná o řádný summit jako v případě posledních dvou významných setkání aliance ve Varšavě (2016) a ve Walesu (2014). Další představitelé aliance ovšem podávají jiné, neoficiální vysvětlení. NATO deklaraci nevydá z obavy, že "se Trumpovi nebude líbit", uvedl jiný zdroj.

Americký prezident ani po čtyřech měsících v úřadu neobjasnil politiku USA vůči Evropě, natož vůči Severoatlantické alianci. Brexit uvítal a podle všeho zdání podporoval protievropskou kandidátku na francouzského prezidenta Marine Le Penovou. Trump během kampaně členy NATO zalarmoval ostrou kritikou aliance, již označil za "zastaralou", a neskrývaným obdivem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Od Trumpova zvolení se do Bruselu vydali utišit nervozitu Evropanů mimo jiné i americký ministr obrany James Mattis a viceprezident Mike Pence.

Na schůzku nejvyšších představitelů členských států NATO 25. května též poprvé dorazí i nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron. Čelní představitelé aliance při té příležitosti též slavnostně otevřou nové sídlo organizace - elegantní moderní budovu, jež má symbolizovat novou a moderní alianci. Ztělesňuje ale také její nedostatky: její dokončení se zpozdilo a přesáhl se při něm rozpočet.

Právě to by mohlo představovat při jednání s Trumpem, který po evropských zemí žádá vyšší příspěvky na obranu, představovat bolavé místo, míní anonymní zdroj z NATO. Ačkoli toho nový americký prezident o vojenské alianci příliš neví, přinejmenším o sobě tvrdí, že se vyzná v tom, jak nějakou budovu dokončit v termínu a dodržet přitom rozpočet.

Očekává se, že pokud si čelní představitelé aliance chtějí udržet Trumpovu pozornost, dvěma hlavními body jednání se stanou jeho priority: boj proti terorismu a sdílení nákladů na obranu.

Co se týče boje proti terorismu, USA vyvíjejí tlak na alianci, aby se formálně přidala do mezinárodní koalice bojující proti Islámskému státu (IS). Proti tomuto plánu ale vystupuje Německo, upozornily četné zdroje. Všichni členové NATO se na boji proti IS podílejí na národní úrovni, aliance tuto misi podporuje, ale oficiálně se jí neúčastní.

Předpokládá se, že Trump bude na své evropské spojence a Kanadu tlačit, aby na obranu přispívali více. Sdílení finanční zátěže vždy patřilo k citlivým místům vztahů mezi USA a NATO. Spojené státy přispívají zdaleka nejvíce a své spojence už dlouho marně upozorňují na to, že by měli své vojenské rozpočty zvýšit.

Navzdory stoupající agresivitě Ruska a situaci na Blízkém východě splnilo závazek aliance dát na obranu dvě procenta HDP pouze pět z 28 členských států: Spojené státy, Británie, Polsko, Estonsko a Řecko.

Bude-li chtít aliance udržet Trumpa na palubě, bude muset nedávné změny v organizaci prezentovat jako ústupek Washingtonu, přestože "98 procent změn podniklo NATO kvůli Rusku, a nikoli kvůli Trumpovi," řekl Benitez.