Nucený odsun statisíců lidí? Operace Wetback změnila americko-mexické vztahy.

Migraci v poslední době řeší všichni. Ať už to je situace v Evropě nebo Donald Trump, který by rád vystěhoval mexické přistěhovalce za svou zeď. Historie se tak do určité míry opakuje – v roce 1954 byl podobným způsobem odsunut více než milion Mexičanů.

Operace Wetback byl anti-imigračni program, který vstoupil v platnost v květnu 1954 a stal se rychle jedním z nejpalčivějších témat diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Mexikem. A to i přesto, že původně byl spuštěn na žádost Mexika, jehož ekonomika kvůli odlivu pracovní síly velmi trpěla. Masivní přísun mexických pracovníků začal v průběhu druhé světové války v rámci programu Bracero. Operace Wetback však byla mířená především proti těm, kteří přišli ilegálně a neměli povolení v USA pracovat.

Tento krok proti imigraci byl výsledkem nátlaku široké koalice farmářů a podnikatelů, kteří se obávali dopadů, které by tito ilegální imigranti mohli mít na americkou ekonomiku a pracovní příležitosti pro Američany. Při deportaci zřejmě došlo také k mnoho chybám a byli odvezeni i legální občané USA, kteří však nedostali možnost prokázat své občanství.

Původ slova

Slovo wetback vychází se složeniny anglických slov wet (mokrý) a back (záda). Bylo používáno jako negativně zabarvený výraz pro Mexičany žijící v USA. Vznik termínu se odvozuje od dvou možných skutečností. Ta první je, že mexičtí imigranti často plavali do Spojených států přes řeku Rio Grande a přirozeně z řeky vylézali mokří. Druhá odkazuje na práci na polích, při které byly z ohnutých mexických pracovníků vidět akorát zpocená záda. Termín byl oficiálně užíván americkou vládou včetně prezidenta země.

Trump na program vzpomíná v dobrém a chtěl by ho zopakovat

Jedním z iniciátorů operace byl americký prezident Eisenhower. Toho nedávno chválil současný prezident Trump když řekl, že ‚Ike‘ (jak se Eisenhowerovi přezdívalo) úspěšně „přesunul milion a půl ilegálních imigrantů pryč z této země. Přišli zpět, odsunul je zas. Daleko na jih. Pak už se nikdy nevrátili.“ Vlastní situace však nebyla tak jednoduchá. Operace Wetback nebyla jen o „pouhém“ vynucování imigračních zákonů – zároveň to byla kampaň plná strachu z imigrantů. Jejím úkolem bylo nakreslit jasnou linii kdo je Američan a kdo není.

Operace byla spuštěná ve velkém – 12 velitelských týmů, autobusy, letadla, 750 mužů z pohraničních jednotek, 300 jeepů. Základním úkolem bylo proces co nejvíce zrychlit. Hlavním cílem byly hranice Mexika s Texasem a Californií. Celkově bylo zachyceno více než milion imigrantů. Ilegální imigrace však pokračovala a operace byla nakonec ukončena. Výsledkem však byla organizovanější, trvalejší a strategičtější přítomnost amerických jednotek na hranici a tedy i lepší kontrola hranic.Média neukázala všechno

Ze začátku se však zdálo, že je program úspěšný. Americká média oslavně ukazovala autobusy plné Mexičanů opouštějící území Spojených států. Zapomněla však už na to, že mnoho z nich bylo prostě jen odvezeno do pouště 25 kilometrů za americké hranice a zanecháno na pospas. Jeden z mexických lídrů popsal deportaci jako naložení „náklaďáků dobytkem.“ Při jednom z transportů 88 cestujících zemřelo na následky vysokých teplot.

Někteří byli převáženi také lodí dopravou. Historik Mae Ngai napsal, že připomínají „otrokářské lodě z 18. století.“ Ve zprávách se vynechával také fakt, že mnohdy byli lidé sebráni aniž by měli šanci dát zprávu svým rodinám.

Návrat do minulosti

Amerika se v současné době vrací do 50. let minulého století. Donald Trump věří, že prosazení anti-imigrační politiky USA pomůže a vrátí práci do rukou Američanů. Nesouhlasí s ním profesor historie Louis Hyman z Cornell University. Podle něho takové akce americké ekonomice nepomůžou a práci Američanům nezajistí. Naopak, prý vrátí rasový podtext k americkému občanství a přinesou zpět „bělost jako základní podmínku, aby někdo mohl být opravdový Američan.“

Související

Více souvisejících

Dwight D. Eisenhower Donald Trump Operace Wetback migrace Mexiko USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 26 minutami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 1 hodinou

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy