Znovuzrození radikálů: Na scénu míří Islámský stát 2.0

Od doby, kdy Abú Bakr al-Bagdádí vyhlásil hnutí Islámský stát, uplynuly tři roky. Islamistům se podařilo dobýt řadu území v Sýrii, Iráku, obsadit Mosul a Rakku, podrobit si desítky tisíc lidí, miliony vyhnat z domovů a blíže neurčený počet popravit. Doslova peklo na Zemi.

Dnes je situace opačná. Rakka i Mosul jsou od islamistů takřka vyčištěny, chalífát přišel o velkou část území, vůdce Islámského státu je mrtev a spojenci zabíjejí jednoho islamistu za druhým. Islámský stát po letech krutovlády konečně potkávají zlé časy.

Není to ale pouze území, o které radikálové přichází. Za posledních šest měsíců přišly o finance, zhroutila se ekonomická stabilita založená na prodeji ropy a výběru daní, jejich mediální síť dostala citelné rány a bylo zabito či zajato mnoho regionálních i výše postavených vůdců a generálů.

Pro islamisty to znamená jediné. Pokud chtějí přežít, musí se přizpůsobit. Vzdát se závislosti na teritoriálním ovládaní a proměnit se na ideologickou hrozbu. Vyvinout se v Islámský stát 2.0. A podle serveru CNN tento přerod právě probíhá.

Jak bude IS 2.0 vypadat?

Předtím, než byl v loňském roce zabit mluvčí islamistů Abu Mohammed al-Adnani, uvedl, že potenciální neúspěchy v Mosulu a Rakce neznamenají konec skupiny. Porážka podle něj pouze znamená ztrátu vůle a touhy bojovat.

Někteří bojovníci ale z bojů neutíkají a utíkat nebudou. Nemají se kam vrátit. Přijeli do Sýrie a Iráku bojovat z Evropy nebo jiných zemí a ví, že cokoliv je potká, svoboda a čest to nebude. Proto volí raději smrt v bitevním poli.

Islámský stát je navíc na možnou prohru připraven. Jeho síla se zakládá na ideologii, která je sice hrůzná a děsivá, ale pro mnoho lidí lákavá. I když přijde o všechny své teritoriální celky, nebude vyhlazen. Vedení skupiny bude nadále šířit myšlenky v podsvětí a stahovat stále více lidí, kteří se přidají na stranu extremistů. 

Radikálové jsou hluboce zakořeněni v sunnitských částech Iráku, kde se jim daří více, než v Sýrii. V uplynulém desetiletí skupina rozvinula sítě schopné získávat peníze, zbraně a navazovat spolupráce s tajnými organizacemi v širokém okolí. Díky tomu je schopna na jedné straně bránit nyní už ztracené bašty, na straně druhé podnikat další a další sebevražedné útoky v mnoha zemích nejen na Blízkém východě.

Islámský stát se proto zřejmě vrátí k tomu, co mu jde nejlépe. Agilní útoky, mobilita, využívání momentu překvapení. Rychle akce založené na stylu udeř-a-uteč, vražedné a sebevražedné útoky, přepadávání a únos rukojmí.

Není ani příliš pravděpodobné, že by se islamisté rozhodli přestoupit do jiných skupin. Mezi jinými militantními organizacemi nemají příliš mnoho přátelských uskupení a více než vřelé vztahy mezi nimi panuje letitá nevraživost vykoupená nucenou spoluprací. Expert na terorismus Bruce Hoffman naznačuje, že někteří radikálové budou považovat al-Kájdu za jedinou možnost, se syrskou odnoží si ale Islámský stát moc nerozumí.

Islamistů také rapidně ubývá. Dříve se hnutí honosilo počtem 30 až 50 tisíců členů. Až 75 procent z nich ale zabily letecké útoky vedené na jejich pozice a podle odhadů nyní může být v Iráku a Sýrii něco kolem 10 tisíc bojovníků. Mnoho z nich sem přišlo ze zahraničí, a ti, kteří mají možnost se vrátit, tak možná učiní. Stanou se z nich osamělí vlci, kteří mohou útočit ve svých domovských státech a nabírat nové členy do podzemní sítě Islámského státu. Není překvapením, že k návratu budou využívat migrační trasy a uprchlíky.

Díky možnému odlivu islamistů se bude Islámský stát muset více zaměřit na komunikaci skrze šifrované kanály. S buňkami umístěnými v okolních a evropských zemích bude chtít být v kontaktu, koordinovat útoky, a díky tomu využívat méně nápadné a utajené formy komunikace.

Další islamisté ale zůstanou a zaměří se na získávání a obsazování menších vesnic a měst. Ohrozí Libyi, Nigérii, Filipíny a další země, v nichž už nyní zapouští své kořeny. Hovoří se také o pobaltí, Afghánistánu a není vyloučeno, že se islamisté chystají i do zemí, o nichž se nyní mlčí. Jednu z takových skupin už nyní můžeme pozorovat na Sinaji, kde radikálové podnikají útoky a stojí za zničením ruského letadla. Nedá se předpokládat, že by se zde dlouhodobě udrželi, nezabrání jim to ale v tom přesunout se jinam.

Nejméně předvídatelní jsou členové, kteří se radikalizují po internetu. Stojí za takovými útoky, jako byla střelba v nočním klubu v Orlandu nebo útok kamionem ve francouzském Nice. Tito lidé sice neměli dostatečně silné vazby na Islámský stát nebo nebyly jeho členy, ale pouze příznivci, přesto mají krev na rukou. Jakým směrem se bude vyvíjet cesta jim podobných zatím není jasné. Tito samozvaní vojáci chalífátu se radikalizují především na základě článků na internetu a samostudia a jejich přesvědčení není na existenci Islámského státu závislé.

Může se zdát, že Islámský stát přišel o velkou část území a mele z posledního. Pravdou je, že poměrně rozsáhlé části Sýrie a Iráku stále ovládá, a navíc, není na nich závislí. Finančně sice ano, původní myšlenka radikálů ale staví na ideologii. A ta nezemře spolu se ztrátou Rakky, Mosulu nebo se smrtí al-Bagdádího. Ta bude žít dál, a kde v jejím šíření selžou současní vůdci, zastoupí je vycvičená "mláďata chalífátu". Dětští bojovníci, který mohou být dalším z řady problémů, se kterými se bude muset svět vypořádat. Na spekulace o Islámském státu 3.0 je zatím ale příliš brzy.