Koho či čeho se svět nejvíce obává? Odpovědi jsou překvapivé

MAGAZÍN - Výzkumná organizace Pew Research Center provedla průzkum ve 38 zemích dotazující se na osm možných hrozeb pro národních hrozeb. I když se v určitých případech odpovědi lišily podle geografické polohy a stavu země, celkově se jako nejčastější hrozby uváděly IS a změna klimatu.

IS byl zmiňován jako největší hrozba 62% dotázaných zemích. Celkem 18 zemí jej považuje za hlavní nebezpečí pro jejich domácí bezpečnost. Z evropských států shodně (88%) Francie a poněkud překvapivě Španělsko. Velká Británie, kde došlo k několika teroristickým útokům se obává (70%) IS méně, než Itálie (85%), Řecko (79%) a Německo (77%) i USA (74%).  Nejméně vnímá IS za hrozbu Austrálie (59%), Rusko (58%), Kanada (55%) a Švédsko (54%),

Co se týče dalších, mimoevropských regionů, pak IS za největší hrozbu vůbec považuje Libanon (97%). Blízkovýchodní země obecně vyjadřovaly velkou obavu z IS – Tunisko (79%), Jordánsko (76%) a Izrael (63%). I další asijské země vnímají IS jako nebezpečí – nejvíce Indonésie (74%), dále Filipíny (70%), Indie (66%), Japonsko a Jižní Korea (62%). Výjimku z tohoto konsensu tvoří Vietnam (30%).

Vysokou míru obav z IS vyjadřovaly i některé africké země, ačkoliv zde se míra děsu liší. Ghana (62%) a Nigérie (55%) považují IS za vůbec nejhorší hrozbu pro jejich národní bezpečnost, Keňa se více obává globálního oteplování, přesto jej jmenuje jako druhou největší hrozbu (73%). Naproti tomu pro Senegal (46%), Jižní Afriku (45%) a Tanzanii (52%) existují naléhavější hrozby.

Není příliš překvapivé, že jako spíše menší hrozbu byl hodnocen IS v Jižní a Střední Americe. Ani v jedné nebyl vnímán jako větší hrozba než změna klimatu i stav globální ekonomiky. Z dotazovaných zemí v této oblasti se jej nejvíce obává Argentina (54%), Brazílie (52%) a Chile (50%).V ostatních zemích obava z IS nepřekročila 40 % - Mexiko (40%), Peru a Kolumbie (37%) a Venezuela (36%).

Změna klimatu

Právě tyto země výrazně navyšují podíl obav ze změny klimatu. Celkem to považuje za největší hrozbu 13 zemí (61%), převážně z Latinské Ameriky a Afriky. Prvenství má nicméně Španělsko (89%), pro které je to dokonce ještě větší hrozba než IS. Po něm následuje Chile (86%) a dále Peru, Jižní Korea a Řecko, které vykazují shodné procento obav (76%). Vůbec nejméně trápí globální oteplování blízkovýchodní země Tunisko (44%) Jordánsko (40%) a Izrael (38%), za nízkou prioritu to označuje též Ghana (44%) a Polsko (42%) a především Rusko (35%).

Kyberútoky

Ve srovnání s většinou evropských zemí a zbytkem amerického kontinentu přisuzuje poměrně malou důležitost změně klimatu i USA (56%), ačkoliv je stále na třetím místě. Za větší hrozbu, hned po IS, jsou v USA považovány kyberútoky od jiných zemích (71%). Zajímavé, že ačkoliv v amerických médiích se mluví takřka výhradně o kyberútocích spáchaných Ruskem, za prioritní hrozbu jej vnímá 43% Američanů.

Nicméně, největší obavu z kyberútoků má jiná země – a to Jižní Korea (77%), pro kterou je to větší hrozba než IS (62%), menší ale než změna klimatu (79%).Za důležitější hrozbu než je změna klimatu to považují Japonsko (76% vs. 67%), Německo (66% vs. 63%), VB (61% vs. 59%) a Ghana (61% vs. 49%). Naopak nízkou prioritu má tento typ hrozby pro Izrael (38%), Maďarsko (36%), Jordánsko (34%) a  Rusko (34%).

Stav globální ekonomiky

Velké rozdíly panovaly mezi zeměmi ohledně stavu globální ekonomiky. Za vůbec největší hrozbu jej považuje Řecko (88%), naopak pro Německo (22%), Nizozemí (21%) a Švédsko (20%) to není prakticky vůbec problém. Z asijských zemí se toho nejvíce obává Jižní Korea (77%) a Libanon (73%), naopak Indie (34%) a Izrael (33%) z toho nemají příliš velký strach. Je poněkud kuriózní, že jedno z nejnižších čísel na žebříčku má i Senegal (34%), africké země s výjimkou Keni (70%) se vnímají stav ekonomiky jako menší hrozbu než země Latinské Ameriky.

Migrační krize

Navzdory tomu, jaké je v Evropě migrace velké téma, pro spoustu zemí – a to včetně evropských – se nejedná o tolik urgentní hrozbu jako ty již zmíněné. Nepřekvapí, že z evropských zemí to za velkou hrozbu považují přímořské země přijímající největší počet migrantů jako je Řecko (67%) a Itálie (65%) a země, které na nebezpečnosti migrační krize postavily svoji politiku jako je Maďarsko (66%) a Polsko (60%). U většiny evropských zemí nepřekračuje podíl těch, co se obávají migrantů, 50%. U Německa (28%) a Švédska (22%) ani 30%.

Co se týče ostatních zemí, nepředstavuje migrační krize výraznou hrozbu u států Latinské Ameriky - ani u jednoho podíl nepřekračuje 40%, nicméně i ty s nejmenším číslem jako Peru a Venezuela (27%) to stále považují za větší hrozbu než Německo a Švédsko. Celkově migraci za největší problém považují africké státy – nejméně se obává Nigérie (50%), nejvíce Keňa (65%). Blízkovýchodní státy následují hned po nich – Libanon (66%), Turecko (64%), číslo ale snižuje Izrael (39%). Tunisko (48%) a Jordánsko (46%) též se obávají migrace méně než africké státy.

USA, Rusko a Čína jako hrozby pro dnešní svět

Velké rozdíly existují mezi zeměmi ohledně toho, jaká současná velmoc – USA, Rusko a Čína – představuje největší nebezpečí pro jejich národní bezpečnost. V Evropě vyhrálo nepřekvapivě Rusko, zvláště mezi Poláky (65%). Nicméně, bližší prozkoumání údajů odhaluje zajímavé skutečnosti. Španělsko má v Evropě po Polsku největší podíl lidí bojících se Ruska (47%), přesto větší počet Španělů považuje za větší hrozbu USA (59%) i Čínu (51%). Totéž platí pro Řecko (USA 44%, Rusko 20%, Čína 31%) a v menší míře pro Itálii (20%, Rusko 31%, Čína 39%).

USA jsou jako vnímány globálně jako větší hrozba (35%) než Rusko (31%) a Čína (31%). Za větší hrozbu je považují i jejich tradiční spojenci Kanada (38%, Rusko 30%, Čína 25% ) i Německo (35%, Rusko 33%, Čína 21%). Naopak nepřekvapí, že se USA více než Ruska a Číny (přičemž Rusko je vnímáno jako menší hrozba než Čína v těchto státech) bojí Latinská Amerika v čele s Mexikem (61%). Zcela nepochybně k nárůstu obav přispěl nástup nepředvídatelného Donalda Trumpa

Co se týče Asie a Afriky, tam existují velké rozdíly, především v Africe a na Blízkém východě. Pro Keňu (45%), Nigérii (38%) a Senegal (27%) jsou větší hrozbou USA, pro Ghanu (46%) a Jižní Afriku (39%) je to Čína. Na Blízkém východě Izrael (27%) a Jordánsko (49%) považují za větší nebezpečí Rusko, naopak Turecko (72%), Tunisko a Libanon (50%) se více obávají USA.

V ostatních asijských státech je za největší nebezpečí považována Čína. Jedinou výjimku tvoří Indonésie, která za větší hrozbu považuje USA (55%). Zajímavé je, že někteří spojenci USA proti Číně se jich zároveň poměrně hodně obávají. Jen dvě procenta od sebe dělí ty Japonce, kteří se obávají Číny (64%) a USA (62%). Jižní Korea se obává Číny vůbec nejvíce ze všech států (83%), ale poměrně hodně – vzhledem k vojenské spolupráci mezi oběma zeměmi – se obává i USA (70%). Naopak Vietnam nemá z USA prakticky žádné obavy (21%), ale má velmi velké z Číny (80%).Číny (28%) se více než USA(35%) i Ruska (29%) obává taktéž Austrálie, a to i více než migrantů (33%)

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) globální oteplování USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy