Koho či čeho se svět nejvíce obává? Odpovědi jsou překvapivé

MAGAZÍN - Výzkumná organizace Pew Research Center provedla průzkum ve 38 zemích dotazující se na osm možných hrozeb pro národních hrozeb. I když se v určitých případech odpovědi lišily podle geografické polohy a stavu země, celkově se jako nejčastější hrozby uváděly IS a změna klimatu.

IS byl zmiňován jako největší hrozba 62% dotázaných zemích. Celkem 18 zemí jej považuje za hlavní nebezpečí pro jejich domácí bezpečnost. Z evropských států shodně (88%) Francie a poněkud překvapivě Španělsko. Velká Británie, kde došlo k několika teroristickým útokům se obává (70%) IS méně, než Itálie (85%), Řecko (79%) a Německo (77%) i USA (74%).  Nejméně vnímá IS za hrozbu Austrálie (59%), Rusko (58%), Kanada (55%) a Švédsko (54%),

Co se týče dalších, mimoevropských regionů, pak IS za největší hrozbu vůbec považuje Libanon (97%). Blízkovýchodní země obecně vyjadřovaly velkou obavu z IS – Tunisko (79%), Jordánsko (76%) a Izrael (63%). I další asijské země vnímají IS jako nebezpečí – nejvíce Indonésie (74%), dále Filipíny (70%), Indie (66%), Japonsko a Jižní Korea (62%). Výjimku z tohoto konsensu tvoří Vietnam (30%).

Vysokou míru obav z IS vyjadřovaly i některé africké země, ačkoliv zde se míra děsu liší. Ghana (62%) a Nigérie (55%) považují IS za vůbec nejhorší hrozbu pro jejich národní bezpečnost, Keňa se více obává globálního oteplování, přesto jej jmenuje jako druhou největší hrozbu (73%). Naproti tomu pro Senegal (46%), Jižní Afriku (45%) a Tanzanii (52%) existují naléhavější hrozby.

Není příliš překvapivé, že jako spíše menší hrozbu byl hodnocen IS v Jižní a Střední Americe. Ani v jedné nebyl vnímán jako větší hrozba než změna klimatu i stav globální ekonomiky. Z dotazovaných zemí v této oblasti se jej nejvíce obává Argentina (54%), Brazílie (52%) a Chile (50%).V ostatních zemích obava z IS nepřekročila 40 % - Mexiko (40%), Peru a Kolumbie (37%) a Venezuela (36%).

Změna klimatu

Právě tyto země výrazně navyšují podíl obav ze změny klimatu. Celkem to považuje za největší hrozbu 13 zemí (61%), převážně z Latinské Ameriky a Afriky. Prvenství má nicméně Španělsko (89%), pro které je to dokonce ještě větší hrozba než IS. Po něm následuje Chile (86%) a dále Peru, Jižní Korea a Řecko, které vykazují shodné procento obav (76%). Vůbec nejméně trápí globální oteplování blízkovýchodní země Tunisko (44%) Jordánsko (40%) a Izrael (38%), za nízkou prioritu to označuje též Ghana (44%) a Polsko (42%) a především Rusko (35%).

Kyberútoky

Ve srovnání s většinou evropských zemí a zbytkem amerického kontinentu přisuzuje poměrně malou důležitost změně klimatu i USA (56%), ačkoliv je stále na třetím místě. Za větší hrozbu, hned po IS, jsou v USA považovány kyberútoky od jiných zemích (71%). Zajímavé, že ačkoliv v amerických médiích se mluví takřka výhradně o kyberútocích spáchaných Ruskem, za prioritní hrozbu jej vnímá 43% Američanů.

Nicméně, největší obavu z kyberútoků má jiná země – a to Jižní Korea (77%), pro kterou je to větší hrozba než IS (62%), menší ale než změna klimatu (79%).Za důležitější hrozbu než je změna klimatu to považují Japonsko (76% vs. 67%), Německo (66% vs. 63%), VB (61% vs. 59%) a Ghana (61% vs. 49%). Naopak nízkou prioritu má tento typ hrozby pro Izrael (38%), Maďarsko (36%), Jordánsko (34%) a  Rusko (34%).

Stav globální ekonomiky

Velké rozdíly panovaly mezi zeměmi ohledně stavu globální ekonomiky. Za vůbec největší hrozbu jej považuje Řecko (88%), naopak pro Německo (22%), Nizozemí (21%) a Švédsko (20%) to není prakticky vůbec problém. Z asijských zemí se toho nejvíce obává Jižní Korea (77%) a Libanon (73%), naopak Indie (34%) a Izrael (33%) z toho nemají příliš velký strach. Je poněkud kuriózní, že jedno z nejnižších čísel na žebříčku má i Senegal (34%), africké země s výjimkou Keni (70%) se vnímají stav ekonomiky jako menší hrozbu než země Latinské Ameriky.

Migrační krize

Navzdory tomu, jaké je v Evropě migrace velké téma, pro spoustu zemí – a to včetně evropských – se nejedná o tolik urgentní hrozbu jako ty již zmíněné. Nepřekvapí, že z evropských zemí to za velkou hrozbu považují přímořské země přijímající největší počet migrantů jako je Řecko (67%) a Itálie (65%) a země, které na nebezpečnosti migrační krize postavily svoji politiku jako je Maďarsko (66%) a Polsko (60%). U většiny evropských zemí nepřekračuje podíl těch, co se obávají migrantů, 50%. U Německa (28%) a Švédska (22%) ani 30%.

Co se týče ostatních zemí, nepředstavuje migrační krize výraznou hrozbu u států Latinské Ameriky - ani u jednoho podíl nepřekračuje 40%, nicméně i ty s nejmenším číslem jako Peru a Venezuela (27%) to stále považují za větší hrozbu než Německo a Švédsko. Celkově migraci za největší problém považují africké státy – nejméně se obává Nigérie (50%), nejvíce Keňa (65%). Blízkovýchodní státy následují hned po nich – Libanon (66%), Turecko (64%), číslo ale snižuje Izrael (39%). Tunisko (48%) a Jordánsko (46%) též se obávají migrace méně než africké státy.

USA, Rusko a Čína jako hrozby pro dnešní svět

Velké rozdíly existují mezi zeměmi ohledně toho, jaká současná velmoc – USA, Rusko a Čína – představuje největší nebezpečí pro jejich národní bezpečnost. V Evropě vyhrálo nepřekvapivě Rusko, zvláště mezi Poláky (65%). Nicméně, bližší prozkoumání údajů odhaluje zajímavé skutečnosti. Španělsko má v Evropě po Polsku největší podíl lidí bojících se Ruska (47%), přesto větší počet Španělů považuje za větší hrozbu USA (59%) i Čínu (51%). Totéž platí pro Řecko (USA 44%, Rusko 20%, Čína 31%) a v menší míře pro Itálii (20%, Rusko 31%, Čína 39%).

USA jsou jako vnímány globálně jako větší hrozba (35%) než Rusko (31%) a Čína (31%). Za větší hrozbu je považují i jejich tradiční spojenci Kanada (38%, Rusko 30%, Čína 25% ) i Německo (35%, Rusko 33%, Čína 21%). Naopak nepřekvapí, že se USA více než Ruska a Číny (přičemž Rusko je vnímáno jako menší hrozba než Čína v těchto státech) bojí Latinská Amerika v čele s Mexikem (61%). Zcela nepochybně k nárůstu obav přispěl nástup nepředvídatelného Donalda Trumpa

Co se týče Asie a Afriky, tam existují velké rozdíly, především v Africe a na Blízkém východě. Pro Keňu (45%), Nigérii (38%) a Senegal (27%) jsou větší hrozbou USA, pro Ghanu (46%) a Jižní Afriku (39%) je to Čína. Na Blízkém východě Izrael (27%) a Jordánsko (49%) považují za větší nebezpečí Rusko, naopak Turecko (72%), Tunisko a Libanon (50%) se více obávají USA.

V ostatních asijských státech je za největší nebezpečí považována Čína. Jedinou výjimku tvoří Indonésie, která za větší hrozbu považuje USA (55%). Zajímavé je, že někteří spojenci USA proti Číně se jich zároveň poměrně hodně obávají. Jen dvě procenta od sebe dělí ty Japonce, kteří se obávají Číny (64%) a USA (62%). Jižní Korea se obává Číny vůbec nejvíce ze všech států (83%), ale poměrně hodně – vzhledem k vojenské spolupráci mezi oběma zeměmi – se obává i USA (70%). Naopak Vietnam nemá z USA prakticky žádné obavy (21%), ale má velmi velké z Číny (80%).Číny (28%) se více než USA(35%) i Ruska (29%) obává taktéž Austrálie, a to i více než migrantů (33%)

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) globální oteplování USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy