MAGAZÍN - Výzkumná organizace Pew Research Center provedla průzkum ve 38 zemích dotazující se na osm možných hrozeb pro národních hrozeb. I když se v určitých případech odpovědi lišily podle geografické polohy a stavu země, celkově se jako nejčastější hrozby uváděly IS a změna klimatu.
IS byl zmiňován jako největší hrozba 62% dotázaných zemích. Celkem 18 zemí jej považuje za hlavní nebezpečí pro jejich domácí bezpečnost. Z evropských států shodně (88%) Francie a poněkud překvapivě Španělsko. Velká Británie, kde došlo k několika teroristickým útokům se obává (70%) IS méně, než Itálie (85%), Řecko (79%) a Německo (77%) i USA (74%). Nejméně vnímá IS za hrozbu Austrálie (59%), Rusko (58%), Kanada (55%) a Švédsko (54%),
Co se týče dalších, mimoevropských regionů, pak IS za největší hrozbu vůbec považuje Libanon (97%). Blízkovýchodní země obecně vyjadřovaly velkou obavu z IS – Tunisko (79%), Jordánsko (76%) a Izrael (63%). I další asijské země vnímají IS jako nebezpečí – nejvíce Indonésie (74%), dále Filipíny (70%), Indie (66%), Japonsko a Jižní Korea (62%). Výjimku z tohoto konsensu tvoří Vietnam (30%).
Vysokou míru obav z IS vyjadřovaly i některé africké země, ačkoliv zde se míra děsu liší. Ghana (62%) a Nigérie (55%) považují IS za vůbec nejhorší hrozbu pro jejich národní bezpečnost, Keňa se více obává globálního oteplování, přesto jej jmenuje jako druhou největší hrozbu (73%). Naproti tomu pro Senegal (46%), Jižní Afriku (45%) a Tanzanii (52%) existují naléhavější hrozby.
Není příliš překvapivé, že jako spíše menší hrozbu byl hodnocen IS v Jižní a Střední Americe. Ani v jedné nebyl vnímán jako větší hrozba než změna klimatu i stav globální ekonomiky. Z dotazovaných zemí v této oblasti se jej nejvíce obává Argentina (54%), Brazílie (52%) a Chile (50%).V ostatních zemích obava z IS nepřekročila 40 % - Mexiko (40%), Peru a Kolumbie (37%) a Venezuela (36%).
Změna klimatu
Právě tyto země výrazně navyšují podíl obav ze změny klimatu. Celkem to považuje za největší hrozbu 13 zemí (61%), převážně z Latinské Ameriky a Afriky. Prvenství má nicméně Španělsko (89%), pro které je to dokonce ještě větší hrozba než IS. Po něm následuje Chile (86%) a dále Peru, Jižní Korea a Řecko, které vykazují shodné procento obav (76%). Vůbec nejméně trápí globální oteplování blízkovýchodní země Tunisko (44%) Jordánsko (40%) a Izrael (38%), za nízkou prioritu to označuje též Ghana (44%) a Polsko (42%) a především Rusko (35%).
Kyberútoky
Ve srovnání s většinou evropských zemí a zbytkem amerického kontinentu přisuzuje poměrně malou důležitost změně klimatu i USA (56%), ačkoliv je stále na třetím místě. Za větší hrozbu, hned po IS, jsou v USA považovány kyberútoky od jiných zemích (71%). Zajímavé, že ačkoliv v amerických médiích se mluví takřka výhradně o kyberútocích spáchaných Ruskem, za prioritní hrozbu jej vnímá 43% Američanů.
Nicméně, největší obavu z kyberútoků má jiná země – a to Jižní Korea (77%), pro kterou je to větší hrozba než IS (62%), menší ale než změna klimatu (79%).Za důležitější hrozbu než je změna klimatu to považují Japonsko (76% vs. 67%), Německo (66% vs. 63%), VB (61% vs. 59%) a Ghana (61% vs. 49%). Naopak nízkou prioritu má tento typ hrozby pro Izrael (38%), Maďarsko (36%), Jordánsko (34%) a Rusko (34%).
Stav globální ekonomiky
Velké rozdíly panovaly mezi zeměmi ohledně stavu globální ekonomiky. Za vůbec největší hrozbu jej považuje Řecko (88%), naopak pro Německo (22%), Nizozemí (21%) a Švédsko (20%) to není prakticky vůbec problém. Z asijských zemí se toho nejvíce obává Jižní Korea (77%) a Libanon (73%), naopak Indie (34%) a Izrael (33%) z toho nemají příliš velký strach. Je poněkud kuriózní, že jedno z nejnižších čísel na žebříčku má i Senegal (34%), africké země s výjimkou Keni (70%) se vnímají stav ekonomiky jako menší hrozbu než země Latinské Ameriky.
Migrační krize
Navzdory tomu, jaké je v Evropě migrace velké téma, pro spoustu zemí – a to včetně evropských – se nejedná o tolik urgentní hrozbu jako ty již zmíněné. Nepřekvapí, že z evropských zemí to za velkou hrozbu považují přímořské země přijímající největší počet migrantů jako je Řecko (67%) a Itálie (65%) a země, které na nebezpečnosti migrační krize postavily svoji politiku jako je Maďarsko (66%) a Polsko (60%). U většiny evropských zemí nepřekračuje podíl těch, co se obávají migrantů, 50%. U Německa (28%) a Švédska (22%) ani 30%.
Co se týče ostatních zemí, nepředstavuje migrační krize výraznou hrozbu u států Latinské Ameriky - ani u jednoho podíl nepřekračuje 40%, nicméně i ty s nejmenším číslem jako Peru a Venezuela (27%) to stále považují za větší hrozbu než Německo a Švédsko. Celkově migraci za největší problém považují africké státy – nejméně se obává Nigérie (50%), nejvíce Keňa (65%). Blízkovýchodní státy následují hned po nich – Libanon (66%), Turecko (64%), číslo ale snižuje Izrael (39%). Tunisko (48%) a Jordánsko (46%) též se obávají migrace méně než africké státy.
USA, Rusko a Čína jako hrozby pro dnešní svět
Velké rozdíly existují mezi zeměmi ohledně toho, jaká současná velmoc – USA, Rusko a Čína – představuje největší nebezpečí pro jejich národní bezpečnost. V Evropě vyhrálo nepřekvapivě Rusko, zvláště mezi Poláky (65%). Nicméně, bližší prozkoumání údajů odhaluje zajímavé skutečnosti. Španělsko má v Evropě po Polsku největší podíl lidí bojících se Ruska (47%), přesto větší počet Španělů považuje za větší hrozbu USA (59%) i Čínu (51%). Totéž platí pro Řecko (USA 44%, Rusko 20%, Čína 31%) a v menší míře pro Itálii (20%, Rusko 31%, Čína 39%).
USA jsou jako vnímány globálně jako větší hrozba (35%) než Rusko (31%) a Čína (31%). Za větší hrozbu je považují i jejich tradiční spojenci Kanada (38%, Rusko 30%, Čína 25% ) i Německo (35%, Rusko 33%, Čína 21%). Naopak nepřekvapí, že se USA více než Ruska a Číny (přičemž Rusko je vnímáno jako menší hrozba než Čína v těchto státech) bojí Latinská Amerika v čele s Mexikem (61%). Zcela nepochybně k nárůstu obav přispěl nástup nepředvídatelného Donalda Trumpa
Co se týče Asie a Afriky, tam existují velké rozdíly, především v Africe a na Blízkém východě. Pro Keňu (45%), Nigérii (38%) a Senegal (27%) jsou větší hrozbou USA, pro Ghanu (46%) a Jižní Afriku (39%) je to Čína. Na Blízkém východě Izrael (27%) a Jordánsko (49%) považují za větší nebezpečí Rusko, naopak Turecko (72%), Tunisko a Libanon (50%) se více obávají USA.
V ostatních asijských státech je za největší nebezpečí považována Čína. Jedinou výjimku tvoří Indonésie, která za větší hrozbu považuje USA (55%). Zajímavé je, že někteří spojenci USA proti Číně se jich zároveň poměrně hodně obávají. Jen dvě procenta od sebe dělí ty Japonce, kteří se obávají Číny (64%) a USA (62%). Jižní Korea se obává Číny vůbec nejvíce ze všech států (83%), ale poměrně hodně – vzhledem k vojenské spolupráci mezi oběma zeměmi – se obává i USA (70%). Naopak Vietnam nemá z USA prakticky žádné obavy (21%), ale má velmi velké z Číny (80%).Číny (28%) se více než USA(35%) i Ruska (29%) obává taktéž Austrálie, a to i více než migrantů (33%)
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Islámský stát (IS) , globální oteplování , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů
včera
Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje
včera
Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů
včera
Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?
včera
Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA
včera
Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici
včera
Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa
včera
USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti
včera
Největší demonstrace v historii USA? Na protestech No Kings vystoupilo proti Trumpovi osm milionů lidí
včera
Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce
včera
Ukrajinská armáda zintenzivnila operace zaměřené na ruskou energetickou infrastrukturu
včera
Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku
včera
Předpověď počasí na příští týden: V noci se do Česka vrátí mrazy
28. března 2026 21:17
V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem
28. března 2026 20:10
Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu
28. března 2026 18:59
Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby
28. března 2026 17:48
Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy
28. března 2026 16:39
Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5
28. března 2026 15:21
Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv
28. března 2026 13:59
Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem
Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.
Zdroj: Libor Novák