Koho či čeho se svět nejvíce obává? Odpovědi jsou překvapivé

MAGAZÍN - Výzkumná organizace Pew Research Center provedla průzkum ve 38 zemích dotazující se na osm možných hrozeb pro národních hrozeb. I když se v určitých případech odpovědi lišily podle geografické polohy a stavu země, celkově se jako nejčastější hrozby uváděly IS a změna klimatu.

IS byl zmiňován jako největší hrozba 62% dotázaných zemích. Celkem 18 zemí jej považuje za hlavní nebezpečí pro jejich domácí bezpečnost. Z evropských států shodně (88%) Francie a poněkud překvapivě Španělsko. Velká Británie, kde došlo k několika teroristickým útokům se obává (70%) IS méně, než Itálie (85%), Řecko (79%) a Německo (77%) i USA (74%).  Nejméně vnímá IS za hrozbu Austrálie (59%), Rusko (58%), Kanada (55%) a Švédsko (54%),

Co se týče dalších, mimoevropských regionů, pak IS za největší hrozbu vůbec považuje Libanon (97%). Blízkovýchodní země obecně vyjadřovaly velkou obavu z IS – Tunisko (79%), Jordánsko (76%) a Izrael (63%). I další asijské země vnímají IS jako nebezpečí – nejvíce Indonésie (74%), dále Filipíny (70%), Indie (66%), Japonsko a Jižní Korea (62%). Výjimku z tohoto konsensu tvoří Vietnam (30%).

Vysokou míru obav z IS vyjadřovaly i některé africké země, ačkoliv zde se míra děsu liší. Ghana (62%) a Nigérie (55%) považují IS za vůbec nejhorší hrozbu pro jejich národní bezpečnost, Keňa se více obává globálního oteplování, přesto jej jmenuje jako druhou největší hrozbu (73%). Naproti tomu pro Senegal (46%), Jižní Afriku (45%) a Tanzanii (52%) existují naléhavější hrozby.

Není příliš překvapivé, že jako spíše menší hrozbu byl hodnocen IS v Jižní a Střední Americe. Ani v jedné nebyl vnímán jako větší hrozba než změna klimatu i stav globální ekonomiky. Z dotazovaných zemí v této oblasti se jej nejvíce obává Argentina (54%), Brazílie (52%) a Chile (50%).V ostatních zemích obava z IS nepřekročila 40 % - Mexiko (40%), Peru a Kolumbie (37%) a Venezuela (36%).

Změna klimatu

Právě tyto země výrazně navyšují podíl obav ze změny klimatu. Celkem to považuje za největší hrozbu 13 zemí (61%), převážně z Latinské Ameriky a Afriky. Prvenství má nicméně Španělsko (89%), pro které je to dokonce ještě větší hrozba než IS. Po něm následuje Chile (86%) a dále Peru, Jižní Korea a Řecko, které vykazují shodné procento obav (76%). Vůbec nejméně trápí globální oteplování blízkovýchodní země Tunisko (44%) Jordánsko (40%) a Izrael (38%), za nízkou prioritu to označuje též Ghana (44%) a Polsko (42%) a především Rusko (35%).

Kyberútoky

Ve srovnání s většinou evropských zemí a zbytkem amerického kontinentu přisuzuje poměrně malou důležitost změně klimatu i USA (56%), ačkoliv je stále na třetím místě. Za větší hrozbu, hned po IS, jsou v USA považovány kyberútoky od jiných zemích (71%). Zajímavé, že ačkoliv v amerických médiích se mluví takřka výhradně o kyberútocích spáchaných Ruskem, za prioritní hrozbu jej vnímá 43% Američanů.

Nicméně, největší obavu z kyberútoků má jiná země – a to Jižní Korea (77%), pro kterou je to větší hrozba než IS (62%), menší ale než změna klimatu (79%).Za důležitější hrozbu než je změna klimatu to považují Japonsko (76% vs. 67%), Německo (66% vs. 63%), VB (61% vs. 59%) a Ghana (61% vs. 49%). Naopak nízkou prioritu má tento typ hrozby pro Izrael (38%), Maďarsko (36%), Jordánsko (34%) a  Rusko (34%).

Stav globální ekonomiky

Velké rozdíly panovaly mezi zeměmi ohledně stavu globální ekonomiky. Za vůbec největší hrozbu jej považuje Řecko (88%), naopak pro Německo (22%), Nizozemí (21%) a Švédsko (20%) to není prakticky vůbec problém. Z asijských zemí se toho nejvíce obává Jižní Korea (77%) a Libanon (73%), naopak Indie (34%) a Izrael (33%) z toho nemají příliš velký strach. Je poněkud kuriózní, že jedno z nejnižších čísel na žebříčku má i Senegal (34%), africké země s výjimkou Keni (70%) se vnímají stav ekonomiky jako menší hrozbu než země Latinské Ameriky.

Migrační krize

Navzdory tomu, jaké je v Evropě migrace velké téma, pro spoustu zemí – a to včetně evropských – se nejedná o tolik urgentní hrozbu jako ty již zmíněné. Nepřekvapí, že z evropských zemí to za velkou hrozbu považují přímořské země přijímající největší počet migrantů jako je Řecko (67%) a Itálie (65%) a země, které na nebezpečnosti migrační krize postavily svoji politiku jako je Maďarsko (66%) a Polsko (60%). U většiny evropských zemí nepřekračuje podíl těch, co se obávají migrantů, 50%. U Německa (28%) a Švédska (22%) ani 30%.

Co se týče ostatních zemí, nepředstavuje migrační krize výraznou hrozbu u států Latinské Ameriky - ani u jednoho podíl nepřekračuje 40%, nicméně i ty s nejmenším číslem jako Peru a Venezuela (27%) to stále považují za větší hrozbu než Německo a Švédsko. Celkově migraci za největší problém považují africké státy – nejméně se obává Nigérie (50%), nejvíce Keňa (65%). Blízkovýchodní státy následují hned po nich – Libanon (66%), Turecko (64%), číslo ale snižuje Izrael (39%). Tunisko (48%) a Jordánsko (46%) též se obávají migrace méně než africké státy.

USA, Rusko a Čína jako hrozby pro dnešní svět

Velké rozdíly existují mezi zeměmi ohledně toho, jaká současná velmoc – USA, Rusko a Čína – představuje největší nebezpečí pro jejich národní bezpečnost. V Evropě vyhrálo nepřekvapivě Rusko, zvláště mezi Poláky (65%). Nicméně, bližší prozkoumání údajů odhaluje zajímavé skutečnosti. Španělsko má v Evropě po Polsku největší podíl lidí bojících se Ruska (47%), přesto větší počet Španělů považuje za větší hrozbu USA (59%) i Čínu (51%). Totéž platí pro Řecko (USA 44%, Rusko 20%, Čína 31%) a v menší míře pro Itálii (20%, Rusko 31%, Čína 39%).

USA jsou jako vnímány globálně jako větší hrozba (35%) než Rusko (31%) a Čína (31%). Za větší hrozbu je považují i jejich tradiční spojenci Kanada (38%, Rusko 30%, Čína 25% ) i Německo (35%, Rusko 33%, Čína 21%). Naopak nepřekvapí, že se USA více než Ruska a Číny (přičemž Rusko je vnímáno jako menší hrozba než Čína v těchto státech) bojí Latinská Amerika v čele s Mexikem (61%). Zcela nepochybně k nárůstu obav přispěl nástup nepředvídatelného Donalda Trumpa

Co se týče Asie a Afriky, tam existují velké rozdíly, především v Africe a na Blízkém východě. Pro Keňu (45%), Nigérii (38%) a Senegal (27%) jsou větší hrozbou USA, pro Ghanu (46%) a Jižní Afriku (39%) je to Čína. Na Blízkém východě Izrael (27%) a Jordánsko (49%) považují za větší nebezpečí Rusko, naopak Turecko (72%), Tunisko a Libanon (50%) se více obávají USA.

V ostatních asijských státech je za největší nebezpečí považována Čína. Jedinou výjimku tvoří Indonésie, která za větší hrozbu považuje USA (55%). Zajímavé je, že někteří spojenci USA proti Číně se jich zároveň poměrně hodně obávají. Jen dvě procenta od sebe dělí ty Japonce, kteří se obávají Číny (64%) a USA (62%). Jižní Korea se obává Číny vůbec nejvíce ze všech států (83%), ale poměrně hodně – vzhledem k vojenské spolupráci mezi oběma zeměmi – se obává i USA (70%). Naopak Vietnam nemá z USA prakticky žádné obavy (21%), ale má velmi velké z Číny (80%).Číny (28%) se více než USA(35%) i Ruska (29%) obává taktéž Austrálie, a to i více než migrantů (33%)

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) ,  globální oteplování ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

před 7 hodinami

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

před 9 hodinami

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

před 10 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

před 11 hodinami

Alexus Grynkewich

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

před 12 hodinami

Saúdská Arábie

Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie

Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem

Americký republikánský senátor Thom Tillis ostře zkritizoval novou energetickou dohodu administrativy prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem a varoval, že tento krok by mohl být protizákonný. V nedělním televizním vystoupení v pořadu Meet the Press stanice NBC upozornil, že uvolnění sankcí a nákup ruské nafty ohrožují národní bezpečnost Spojených států a obcházejí vůli Kongresu.

před 13 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo

Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však podle ukrajinského vedení přišlo jako naprosté překvapení a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obratem upozornil, že ruské síly dohodu ihned porušily sérií útoků na klíčové elektrárny.

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Ilustrační foto

Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena

Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.

před 16 hodinami

Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé podzimní počasí, které na mnoha místech doprovodí ranní mlhy, chladné noci a ojedinělé srážky včetně prvního sněhu na horách. Meteorologové vydali podrobnou předpověď pro nadcházející dny, během nichž se teploty přes den budou pohybovat nejčastěji mezi 10 a 19 stupni Celsia, zatímco rána místy přinesou i přízemní mrazíky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy