Koho či čeho se svět nejvíce obává? Odpovědi jsou překvapivé

MAGAZÍN - Výzkumná organizace Pew Research Center provedla průzkum ve 38 zemích dotazující se na osm možných hrozeb pro národních hrozeb. I když se v určitých případech odpovědi lišily podle geografické polohy a stavu země, celkově se jako nejčastější hrozby uváděly IS a změna klimatu.

IS byl zmiňován jako největší hrozba 62% dotázaných zemích. Celkem 18 zemí jej považuje za hlavní nebezpečí pro jejich domácí bezpečnost. Z evropských států shodně (88%) Francie a poněkud překvapivě Španělsko. Velká Británie, kde došlo k několika teroristickým útokům se obává (70%) IS méně, než Itálie (85%), Řecko (79%) a Německo (77%) i USA (74%).  Nejméně vnímá IS za hrozbu Austrálie (59%), Rusko (58%), Kanada (55%) a Švédsko (54%),

Co se týče dalších, mimoevropských regionů, pak IS za největší hrozbu vůbec považuje Libanon (97%). Blízkovýchodní země obecně vyjadřovaly velkou obavu z IS – Tunisko (79%), Jordánsko (76%) a Izrael (63%). I další asijské země vnímají IS jako nebezpečí – nejvíce Indonésie (74%), dále Filipíny (70%), Indie (66%), Japonsko a Jižní Korea (62%). Výjimku z tohoto konsensu tvoří Vietnam (30%).

Vysokou míru obav z IS vyjadřovaly i některé africké země, ačkoliv zde se míra děsu liší. Ghana (62%) a Nigérie (55%) považují IS za vůbec nejhorší hrozbu pro jejich národní bezpečnost, Keňa se více obává globálního oteplování, přesto jej jmenuje jako druhou největší hrozbu (73%). Naproti tomu pro Senegal (46%), Jižní Afriku (45%) a Tanzanii (52%) existují naléhavější hrozby.

Není příliš překvapivé, že jako spíše menší hrozbu byl hodnocen IS v Jižní a Střední Americe. Ani v jedné nebyl vnímán jako větší hrozba než změna klimatu i stav globální ekonomiky. Z dotazovaných zemí v této oblasti se jej nejvíce obává Argentina (54%), Brazílie (52%) a Chile (50%).V ostatních zemích obava z IS nepřekročila 40 % - Mexiko (40%), Peru a Kolumbie (37%) a Venezuela (36%).

Změna klimatu

Právě tyto země výrazně navyšují podíl obav ze změny klimatu. Celkem to považuje za největší hrozbu 13 zemí (61%), převážně z Latinské Ameriky a Afriky. Prvenství má nicméně Španělsko (89%), pro které je to dokonce ještě větší hrozba než IS. Po něm následuje Chile (86%) a dále Peru, Jižní Korea a Řecko, které vykazují shodné procento obav (76%). Vůbec nejméně trápí globální oteplování blízkovýchodní země Tunisko (44%) Jordánsko (40%) a Izrael (38%), za nízkou prioritu to označuje též Ghana (44%) a Polsko (42%) a především Rusko (35%).

Kyberútoky

Ve srovnání s většinou evropských zemí a zbytkem amerického kontinentu přisuzuje poměrně malou důležitost změně klimatu i USA (56%), ačkoliv je stále na třetím místě. Za větší hrozbu, hned po IS, jsou v USA považovány kyberútoky od jiných zemích (71%). Zajímavé, že ačkoliv v amerických médiích se mluví takřka výhradně o kyberútocích spáchaných Ruskem, za prioritní hrozbu jej vnímá 43% Američanů.

Nicméně, největší obavu z kyberútoků má jiná země – a to Jižní Korea (77%), pro kterou je to větší hrozba než IS (62%), menší ale než změna klimatu (79%).Za důležitější hrozbu než je změna klimatu to považují Japonsko (76% vs. 67%), Německo (66% vs. 63%), VB (61% vs. 59%) a Ghana (61% vs. 49%). Naopak nízkou prioritu má tento typ hrozby pro Izrael (38%), Maďarsko (36%), Jordánsko (34%) a  Rusko (34%).

Stav globální ekonomiky

Velké rozdíly panovaly mezi zeměmi ohledně stavu globální ekonomiky. Za vůbec největší hrozbu jej považuje Řecko (88%), naopak pro Německo (22%), Nizozemí (21%) a Švédsko (20%) to není prakticky vůbec problém. Z asijských zemí se toho nejvíce obává Jižní Korea (77%) a Libanon (73%), naopak Indie (34%) a Izrael (33%) z toho nemají příliš velký strach. Je poněkud kuriózní, že jedno z nejnižších čísel na žebříčku má i Senegal (34%), africké země s výjimkou Keni (70%) se vnímají stav ekonomiky jako menší hrozbu než země Latinské Ameriky.

Migrační krize

Navzdory tomu, jaké je v Evropě migrace velké téma, pro spoustu zemí – a to včetně evropských – se nejedná o tolik urgentní hrozbu jako ty již zmíněné. Nepřekvapí, že z evropských zemí to za velkou hrozbu považují přímořské země přijímající největší počet migrantů jako je Řecko (67%) a Itálie (65%) a země, které na nebezpečnosti migrační krize postavily svoji politiku jako je Maďarsko (66%) a Polsko (60%). U většiny evropských zemí nepřekračuje podíl těch, co se obávají migrantů, 50%. U Německa (28%) a Švédska (22%) ani 30%.

Co se týče ostatních zemí, nepředstavuje migrační krize výraznou hrozbu u států Latinské Ameriky - ani u jednoho podíl nepřekračuje 40%, nicméně i ty s nejmenším číslem jako Peru a Venezuela (27%) to stále považují za větší hrozbu než Německo a Švédsko. Celkově migraci za největší problém považují africké státy – nejméně se obává Nigérie (50%), nejvíce Keňa (65%). Blízkovýchodní státy následují hned po nich – Libanon (66%), Turecko (64%), číslo ale snižuje Izrael (39%). Tunisko (48%) a Jordánsko (46%) též se obávají migrace méně než africké státy.

USA, Rusko a Čína jako hrozby pro dnešní svět

Velké rozdíly existují mezi zeměmi ohledně toho, jaká současná velmoc – USA, Rusko a Čína – představuje největší nebezpečí pro jejich národní bezpečnost. V Evropě vyhrálo nepřekvapivě Rusko, zvláště mezi Poláky (65%). Nicméně, bližší prozkoumání údajů odhaluje zajímavé skutečnosti. Španělsko má v Evropě po Polsku největší podíl lidí bojících se Ruska (47%), přesto větší počet Španělů považuje za větší hrozbu USA (59%) i Čínu (51%). Totéž platí pro Řecko (USA 44%, Rusko 20%, Čína 31%) a v menší míře pro Itálii (20%, Rusko 31%, Čína 39%).

USA jsou jako vnímány globálně jako větší hrozba (35%) než Rusko (31%) a Čína (31%). Za větší hrozbu je považují i jejich tradiční spojenci Kanada (38%, Rusko 30%, Čína 25% ) i Německo (35%, Rusko 33%, Čína 21%). Naopak nepřekvapí, že se USA více než Ruska a Číny (přičemž Rusko je vnímáno jako menší hrozba než Čína v těchto státech) bojí Latinská Amerika v čele s Mexikem (61%). Zcela nepochybně k nárůstu obav přispěl nástup nepředvídatelného Donalda Trumpa

Co se týče Asie a Afriky, tam existují velké rozdíly, především v Africe a na Blízkém východě. Pro Keňu (45%), Nigérii (38%) a Senegal (27%) jsou větší hrozbou USA, pro Ghanu (46%) a Jižní Afriku (39%) je to Čína. Na Blízkém východě Izrael (27%) a Jordánsko (49%) považují za větší nebezpečí Rusko, naopak Turecko (72%), Tunisko a Libanon (50%) se více obávají USA.

V ostatních asijských státech je za největší nebezpečí považována Čína. Jedinou výjimku tvoří Indonésie, která za větší hrozbu považuje USA (55%). Zajímavé je, že někteří spojenci USA proti Číně se jich zároveň poměrně hodně obávají. Jen dvě procenta od sebe dělí ty Japonce, kteří se obávají Číny (64%) a USA (62%). Jižní Korea se obává Číny vůbec nejvíce ze všech států (83%), ale poměrně hodně – vzhledem k vojenské spolupráci mezi oběma zeměmi – se obává i USA (70%). Naopak Vietnam nemá z USA prakticky žádné obavy (21%), ale má velmi velké z Číny (80%).Číny (28%) se více než USA(35%) i Ruska (29%) obává taktéž Austrálie, a to i více než migrantů (33%)

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) globální oteplování USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno před 2 hodinami

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

před 2 hodinami

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

před 3 hodinami

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

před 6 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

před 6 hodinami

Rusko, Kreml

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

před 7 hodinami

Jan Masaryk v rakvi

Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo

Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Javier Milei

Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy

Argentinský prezident Javier Milei vyostřil spory s Velkou Británií o Falklandské ostrovy a varoval před zavedením ekonomických sankcí proti zahraničním ropným společnostem působícím v okolí tohoto souostroví. V televizi uvedl, že větrné poryvy změn hrají do karet argentinským územním nárokům. Své tvrzení opřel o signály ze Spojených států, které naznačují možné přehodnocení dosavadní neutrální pozice Washingtonu v tomto historickém sporu.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi GB News prohlásil, že vojenské operace Spojených států proti Íránu chrání Velkou Británii před hrozbou jaderného útoku. Podle něj by Teherán v případě získání jaderných zbraní pravděpodobněji zaútočil na evropské cíle v dosahu svých raket než na americké území. Trump zároveň naznačil, že by Spojené státy nemusely podpořit Británii v případě nového konfliktu s Argentinou o Falklandské ostrovy. Tento postoj zdůvodnil tím, že Londýn neposkytl Američanům dostatečnou pomoc při vojenském střetu na Blízkém východě.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď

Devět dní uplynulo od incidentu, kdy se v nepálském národním parku Langtang došlo k masivnímu závalu, při kterém se z horského masivu uvolnila obrovská masa horniny a ledu. Divoce proudící masa bahna, vody a suti se prohnala údolím Lhende Khola a zničila obytné domy, silnice, mosty i elektrárny. Hladina řeky Trišúlí stoupla v průběhu pouhé půlhodiny až o devět metrů. Počet potvrzených obětí překročil hranici jednoho tisíce a více než čtyři tisíce lidí zůstávají pohřešovány na obou stranách hranice.

před 12 hodinami

Petr Macinka

Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka se stal terčem neobvyklé provokace během jednoho ze svých rozhovorů. Člen vlády poskytl interview muži vystupujícímu v mikině a kukle, který se vydával za investigativního novináře Thomase Pauknera. Pod maskou se však ve skutečnosti skrýval aktivista Vojtěch Pšenák. 

před 13 hodinami

 J. D. Vance

USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance

Americký viceprezident JD Vance reagoval na zprávy o leteckém úderu v jižním Íránu, který zasáhl svatební oslavu a vyžádal si lidské životy. Na tiskovém brífinku ve Bílém domě prohlásil, že Spojené státy nikdy záměrně necílí na civilisty, avšak při bojových operacích se někdy stávají chyby. Zároveň vyjádřil značnou skepsi k informacím pocházejícím z oblasti a zdůraznil, že celou událost americká strana prověřuje.

před 13 hodinami

Palestina

Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.

před 14 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé

Dva pracovníci byli zachráněni z tunelu vodní elektrárny v Nepálu devět dní poté, co oblast zasáhly katastrofální bleskové povodně. Záchranářům se podařilo oba muže vyprostit v pátek v brzkých ranních hodinách z hloubky přibližně 170 metrů pod zemí. K neštěstí došlo v komplexu vodní elektrárny Upper Trishuli 3A, který se nachází v jedné z nejvíce postižených oblastí celé země.

před 15 hodinami

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy