Spolupráce USA a Ruska je možná: Trump by se měl inspirovat Reaganem, míní odborník

Podle serveru The National Interest existuje možnost, že vztah mezi Spojenými státy a Ruskem se přeci jen zlepší. Zalmay Khalilzad je poradcem Centra strategických a mezinárodních studií a pro tento předpoklad předkládá tři teze.

Zaprvé má prý americký prezident Donald Trump stále zájem na tom, aby Spojené státy nějakou formou s Ruskem spolupracovaly. S Putinem se shodnou na boji s terorismem, očekává se i vyjednávání ve věci války v Sýrii a na Ukrajině. Dohoda o omezeném příměří v Sýrii, k níž dospěli prezidenti Trump a Putin během summitu G-20, může v konečném důsledku vést ke zlepšení vztahů Ameriky s Ruskem. Trump si ostatně takový cíl předsevzal ještě ve své předvolební kampani. 

Zadruhé i Putin bere spolupráci se Spojenými státy mnohem vážněji. Začíná hlasitěji artikulovat své zájmy a cíle, což za Obamovy éry nedělal. Tehdy se soustředil zejména na kritiku Obamových kroků. Prvním produktivním hovorem po dlouhé době tak bylo setkání Trumpa a Putina v Hamburku. Je otázkou, jak velká šance dohody na nějakém politickém řešení existuje. 

Zatřetí Trumpova administrativa může formulovat základní a funkční strategii pro vztah s Ruskem namísto melodramat, kdy USA obviňují Rusy z ovlivnění prezidentských voleb. Taková strategie by měla tři základní aspekty. Co se týče zásahů do amerických voleb, USA by skutečně měly vyšetřit celou záležitost. Mělo by to poskytnout vyjasnění, které pomůže americkým politikům pochopit ruskou taktiku a schopnosti. To jim následně pomůže k posílení bezpečnostních opatření a zajištění, aby se tomu tak již nikdy nestalo. 

USA by se také měly snažit o nastolení regionální rovnováhy sil. Jedním z důvodů, proč jsou rusko-americké vztahy tak napjaté, je totiž i ekonomický úpadek Ruska, s kterým se Putin těžko vyrovnává. Spojené státy by tak měly "dohlížet" na ruský úpadek a volat po rovnováze moci, která by měla snížit riziko eskalace. Washington musí podporovat demokratické reformy, aniž by narušoval ruskou hrdost nebo představu o mocenském postavení Ruska. Administrativa Trumpa činí správně, když vyzývá Evropany, aby dělali více pro svou vlastní obranu. Ekonomicky na to mají,  jde o mnohem větší ekonomiku než představuje Rusko. 

Washington by měl brát v potaz ruské zájmy a měl by hledat zejména ty, na kterých panuje shoda a které by byly přínosné pro obě země. Mezi takovéto klíčové zájmy může spadat boj s terorismem, snížení počtu zbraní hromadného ničení, spolupráce v rámci OSN, snaha o ukončení občanských a regionálních konfliktů. 

V roce 1983 se administrativa prezidenta Reagana rozhodla přebudovat americké vojenské kapacity, ale následně dospěla k přesvědčení, že musí zahájit hovory s Moskvou. Trvalo to sice řádku let, ale ze snah těžily obě země. Trumpova administrativa by se tak podle Khalilzada měla právě tímto příkladem inspirovat.