Místo, kde nic nežije. Největší mrtvá zóna je v Mexickém zálivu. Jak vznikla?

Podle zpravodajské stanice CBS News je největší mrtvou zónou vůbec ta, která se nachází v Mexickém zálivu v oblasti ústí řeky Mississippi. Podle vědců mohou za její vznik zejména hnojiva a odpadní vody, které stékají ze zemědělských oblastí a zařízení do řeky a následně putují až do moře. Látky z hnojiv a odpadních vod pak nasávají mořské řady a bakterie a v důsledku toho dochází k vcucávání veškerého kyslíku z vody.  

Vědci uvádějí, že v současnosti je velikost této zóny na 9 tisících mil čtverečních, což představuje zhruba velikost celého New Jersey. Pro CBS News to uvedl vědec Jeff Glor.

Za zvětšení zóny mohou vydatné deště, které letos na jaře spadly na americkém středozápadě a smyly spolu i odpadní vody a hnojiva z farem a zemědělských zařízení přímo do zálivu. To je v důsledku i špatná zpráva pro rybáře v Luisianě, kteří produkují až 40 procent celé národní produkce ryb. 

Typicky nazelenalé dno tamního "živého" moře se postupně zbarvuje do "mrtvé" černé. Je poté tak tmavé, že potápěči musí používat speciální světlo, aby vodami propluli. Mrtvý příkop se táhne podél amerického pobřeží v enormní délce. "Tohle je největší mrtvá zóna jako jsme kdy změřili. A severní část Mexického zálivu je druhou největší mrtvou zónou v oceánech, kterou způsobil člověk," říká Nancy Rabalaisová, expertka na takovéto oblasti v moři.

"Je jasné, že je velká, nezmenšuje se a snahy o řízení živin a dusíku zejména z řeky Mississippi nejsou nijak účinné, velikost se nezmenšuje," dodává. Mrtvé zóny vznikají tehdy, když jsou ze zemědělských oblastí odplavována hnojiva bohatá na dusík přímo do moře. Těmito látkami se živí škodlivé bakterie a řasy, následně dochází k odstraňování kyslíku z vody. Ryby, kraby, krevety a další živočichové tak jsou nuceni uniknout, nebo zemřou. 

"Řešení leží proti proudu povodí, jde o lepší postupy hospodaření v zemědělství - přechod na plodiny, které mají hlubší kořeny a nepotřebují tolik hnojiv a jsou stále stejně ziskové jako kukuřice,"  vysvětluje Rabalaisová."Když jste potápěč, obvykle kolem vás plavou ryby. Od 30 stop pod vodou ale nevidíme ani jednu rybu - nic," doplňuje. 

Stav v Mexickém zálivu má vliv například i na ceny krevet, které jsou čím dál vyšší. Americká Agentura na ochranu životního prostředí založila pracovní skupinu, která se má snažit o snížení velikosti mrtvé zóny v zálivu. Agentura doufá, že do roku 2025 sníží výtoky do zálivu bohaté na živiny o 20 procent.