Washington - Po občanské válce v USA se ve veřejném prostoru objevilo nejméně 1503 pomníků uctívajících Konfederaci. Jsou mezi nimi sochy, památníky, vlajky, ale i jména škol, měst a mostů. V současnosti jich je přes 700, a to především na jihu USA. Po násilnostech v Charlottesville minulou sobotu je některá města likvidují.
Většinu památníků příznivci Konfederace především kvůli nedostatku peněz postavili až několik let po skončení občanské války v roce 1865. Památníky se začaly ve větším počtu rozšiřovat na přelomu 19. a 20. století, kdy v jižních státech USA vstoupily v platnost segregační zákony, kterým se také občas říkalo Zákony Jima Crowa. Druhá vlna výstavby nastala v 50. a 60. letech minulého století, kdy bojovníci za občanská práva požadovali desegregaci a stejná práva pro Afroameričany.
Některé sochy představují řadové vojáky Konfederace, jiné generály konfederačních vojsk. Například město Charlottesville ve Virginii se rozhodlo odstranit pomník jižanského generála Roberta Leeho z městského parku, město Baltimore ve státě Maryland odstranilo jezdecké sochy Leeho a generála Thomase Jacksona. V New Orleans ve státě Louisiana odstranili čtyři konfederační pomníky, socha generála Leeho byla jedním z nich.
Proč symboly Konfederace vyvolávají kontroverze?
Zatímco zastánci konfederačních pomníků či vlajek tvrdí, že tyto symboly jsou součástí bohaté americké historie, jejich odpůrci v nich vidí přežité symboly bělošské nadřazenosti. Američtí historikové většinou souhlasí s tím, že památníky jsou připomínkou otroctví a nikoliv "vznešenějších" cílů, jako jsou práva amerických států nebo osobní svoboda.
Podle profesorů Blain Robertsové a Ethana Kytleho z univerzity v kalifornském Fresnu by konfederační pomníky mohly být zachovány, jen by k nim musely přibýt popisné tabulky, které je vsadí do správného kontextu, případně vztyčeny pomníky nové.
Vlna odstraňování konfederačních symbolů začala v USA po rasovém útoku v červnu 2015 v Charlestonu v Jižní Karolíně, kde střelec zabil devět černochů a vyfotografoval se s historickou vlajkou Konfederace. Památníky Konfederace tak přestaly být považovány za neškodné kulturní symboly připomínající vzdor. Když Jižní Karolína konfederační vlajku odstranila z budovy zákonodárného sboru a sídla guvernérky, následovaly s odstraňováním konfederačních symbolů další státy.
Nyní se koná druhá vlna odstraňování symbolů vyvolaná víkendovým násilím v americkém Charlottesvillu, kde se rozhodli odstranit pomník generála Leeho.
Guvernér státu Maine Paul LePage prohlásil, že pokud se památníky odstraní, dojde k vymazání historie pro budoucí generace. Mezi odpůrce odstraňování soch patří i Liga jihu, která vznikla v roce 1994. Její předseda Michael Hill přirovnává odstraňování památníků ke "kulturní a etnické čistce". Odstraňování konfederačních památníků z amerických měst kritizoval také prezident Donald Trump.
V průzkumu, který provedl tento týden Marist College Institute, se 62 procent oslovených Američanů domnívá, že by památníky Konfederace měly být zachovány jako symboly připomínající historii USA.
Související
Chaos v mírových jednáních nebere konce. Írán popřel podpis dohody, Trump označil její podmínky za hoax
Islámábádská dohoda je na spadnutí? Írán popřel, že by ji měl o víkendu podepsat
USA (Spojené státy americké) , historie , Sochy
Aktuálně se děje
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
včera
Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě
včera
Chaos v mírových jednáních nebere konce. Írán popřel podpis dohody, Trump označil její podmínky za hoax
včera
Facebook a Instagram po celém světě kolabují. Postihl je rozsáhlý globální výpadek
včera
Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty
včera
Islámábádská dohoda je na spadnutí? Írán popřel, že by ji měl o víkendu podepsat
včera
Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech
včera
CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv
včera
Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena
včera
Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu
včera
Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail
včera
Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu
včera
Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu
včera
Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán
včera
Počasí bude i o víkendu deštivé. Dorazí i vítr
včera
Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat
11. června 2026 21:03
Dnes v noci velmi tvrdě udeříme na Írán. Převezmeme ostrov Charg, pohrozil Trump. O hodinu později vše zrušil
11. června 2026 20:17
Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?
11. června 2026 19:45
Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři
Představitelé obranného průmyslu se připravují na schůzku s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, která by se měla uskutečnit koncem tohoto týdne. Podle zdrojů obeznámených s detaily jednání se očekává velmi ostrá debata, neboť ve Washingtonu sílí obavy z tenčících se zásob amerických raket.
Zdroj: Libor Novák