Washington - Po občanské válce v USA se ve veřejném prostoru objevilo nejméně 1503 pomníků uctívajících Konfederaci. Jsou mezi nimi sochy, památníky, vlajky, ale i jména škol, měst a mostů. V současnosti jich je přes 700, a to především na jihu USA. Po násilnostech v Charlottesville minulou sobotu je některá města likvidují.
Většinu památníků příznivci Konfederace především kvůli nedostatku peněz postavili až několik let po skončení občanské války v roce 1865. Památníky se začaly ve větším počtu rozšiřovat na přelomu 19. a 20. století, kdy v jižních státech USA vstoupily v platnost segregační zákony, kterým se také občas říkalo Zákony Jima Crowa. Druhá vlna výstavby nastala v 50. a 60. letech minulého století, kdy bojovníci za občanská práva požadovali desegregaci a stejná práva pro Afroameričany.
Některé sochy představují řadové vojáky Konfederace, jiné generály konfederačních vojsk. Například město Charlottesville ve Virginii se rozhodlo odstranit pomník jižanského generála Roberta Leeho z městského parku, město Baltimore ve státě Maryland odstranilo jezdecké sochy Leeho a generála Thomase Jacksona. V New Orleans ve státě Louisiana odstranili čtyři konfederační pomníky, socha generála Leeho byla jedním z nich.
Proč symboly Konfederace vyvolávají kontroverze?
Zatímco zastánci konfederačních pomníků či vlajek tvrdí, že tyto symboly jsou součástí bohaté americké historie, jejich odpůrci v nich vidí přežité symboly bělošské nadřazenosti. Američtí historikové většinou souhlasí s tím, že památníky jsou připomínkou otroctví a nikoliv "vznešenějších" cílů, jako jsou práva amerických států nebo osobní svoboda.
Podle profesorů Blain Robertsové a Ethana Kytleho z univerzity v kalifornském Fresnu by konfederační pomníky mohly být zachovány, jen by k nim musely přibýt popisné tabulky, které je vsadí do správného kontextu, případně vztyčeny pomníky nové.
Vlna odstraňování konfederačních symbolů začala v USA po rasovém útoku v červnu 2015 v Charlestonu v Jižní Karolíně, kde střelec zabil devět černochů a vyfotografoval se s historickou vlajkou Konfederace. Památníky Konfederace tak přestaly být považovány za neškodné kulturní symboly připomínající vzdor. Když Jižní Karolína konfederační vlajku odstranila z budovy zákonodárného sboru a sídla guvernérky, následovaly s odstraňováním konfederačních symbolů další státy.
Nyní se koná druhá vlna odstraňování symbolů vyvolaná víkendovým násilím v americkém Charlottesvillu, kde se rozhodli odstranit pomník generála Leeho.
Guvernér státu Maine Paul LePage prohlásil, že pokud se památníky odstraní, dojde k vymazání historie pro budoucí generace. Mezi odpůrce odstraňování soch patří i Liga jihu, která vznikla v roce 1994. Její předseda Michael Hill přirovnává odstraňování památníků ke "kulturní a etnické čistce". Odstraňování konfederačních památníků z amerických měst kritizoval také prezident Donald Trump.
V průzkumu, který provedl tento týden Marist College Institute, se 62 procent oslovených Američanů domnívá, že by památníky Konfederace měly být zachovány jako symboly připomínající historii USA.
Související
Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop
CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo
USA (Spojené státy americké) , historie , Sochy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 1 hodinou
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák