NÁZOR - Násilnosti rozpoutané bílými rasisty ve virginském Charlottesville dne 12. srpna představují nejextrémnější projev kulturních obav, které jsou latentně přítomny v mnoha amerických městech čelících demografickým změnám. V komentáři pro server Los Angeles Times to tvrdí sociolog Justin Gest, který přednáší na George Mason University, který daný text sepsal spolu s Davidem Lubellem, ředitelem neziskové organizace Welcoming America.
Dvě Ameriky
Pohled na voličskou mapu koncentrovaných demokratických enkláv a rozsáhlých republikánských venkovských oblastí, může podle Gesta s Lubellem naznačovat existenci svou Amerik - jedné, která vítá odlišné osoby a usnadňuje jejich integraci, a té druhé, jež vnímá odlišné lidi jako hrozbu pro kulturní složení země.
"Oba stojíme jednou nohou v každé z těch Amerik," konstatují autoři. Gest je totiž dítětem přistěhovalce a matky z rurální Georgie, přičemž vychodil veřejnou školu v Los Angeles, žije na Manhattanu a provádí výzkum zaměřený marginalizaci bílých dělníků v tzv. rezavém pásu, tedy oblasti na severovýchodě USA postižené ekonomickým úpadkem. Lubell naopak vyrost na předměstí Filadelfie, strávil rok v Ekvádoru, načež se přestěhoval do Tennessee a posléze do Atlanty, kdy si vzal dceru zemědělce z rezavého pásu a svou kariéru zasvětil zmírňování strachu z migrantů v konzervativní Americe.
Obě uvedené Ameriky nejsou podle obou mužů natolik oddělené, jak si mnozí myslí. "Velká města, kde žijeme, se staly klíčovými prvky globalizace - verbují přistěhovalce coby součást globální ekonomiky a multietnické společnosti, která je s dalšími městy po světě propojena těsněji než geografická periferie," píší Gest a Lubell. Dodávají, že jak se nové imigrační destinace typu Denver a Washington D.C. stávají přeplněnými, sílí zde konkurence a rostou životní náklady, přistěhovalci hledají příležitosti jinde.
Šance na lepší život se často naskytuje v post-industriálních a post-agrárních regionech, poukazují autoři. Odkazují na analýzu listu Wall Street Journal, že index diverzity v letech 2000-2015 se minimálně zdvojnásobil v 244 amerických oblastech, přičemž více než polovina z nich leží v Iowě, Indianě, Wisconsinu, Illinois a Minnesotě a velkou část nově příchozích tvoří Hispánci ze střední Ameriky, kteří často prošli Kalifornií či Texasem.
Uvedené oblasti mají víceméně stejnou motivaci k přijímání migrantů jako tradiční cílové destinace - potřebují zaplnit díry na tamním pracovním trhu a rozšířit počet daňových poplatníků, uvádějí Gest s Lubellem. Dodávají, že ačkoliv se tyto regiony často snaží zastavit či zvrátit populační úbytek, mnoho tamních obyvatel se imigrantů obává ve strachu s pracovní konkurence a kulturní transformace.
Tyto nervózní regiony, kde dochází k demografickým změnám, jsou z velké části zodpovědné za Trumpovu revoluci, píší autoři. S odkazem na statistiky deníku Wall Street Journal vysvětlují, že Trump získal dva z každých tří voličů v oblastech, kde se index diverzity zvýšil alespoň o 150%, přičemž mnoho z nich se nachází v Ohiu, Indianě, Georgii, a Severní Karolíně, stejně jako v Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu, tedy ve třech státech, které Hillary Clintonová ztratila o 77 tisíc hlasů.
Zapojení starousedlíků posiluje integraci
"Poháněn nostalgií, Trump hlásal návrat bílých, dělnických Američanů do středu národní debaty," poukazuje Gest a Lubell. Deklarují, že ačkoliv Trumpova rétorika může utěšit jeho stoupence, jen stěží dokáže usměrnit tempo a tok směn, které je popuzují, a proto by mělo být imperativem hledat způsoby sociální koheze v nových oblastech usazování přistěhovalců.
Dříve se snahy veřejnosti a občanské společnosti zaměřovaly na přistěhovalce samotné - pomáhaly jim s ovládnutím jazyka, vzděláním, ubytováním, zdravotní péčí a obecným pocitem pohodlí, uvádějí autoři. Takový přístup však podle nich připomínal zasetí semínek v poli a následné zanedbávání půdy, a tak v současné době musí veřejnost věnovat pozornost také strachu a obavám starousedlíků - tedy pomyslné půdě okolo.
"A skutečně, rostoucí počet komunit ve středu Ameriky již začal fungovat jako model pro změnu paradigmatu v začleňování imigrantů," tvrdí Gest s Lubellem. Připomínají, že za posledních 10 let města jako Dayton, Ohio, St.Louis, Boise a Idaho napomáhají ucelenému plánovanému procesu, v jehož rámci jsou starousedlíci přítomni rozhodování o tom, jak se bude nakládat s nově příchozími migranty a uprchlíky.
Od Detroitu po Severozápadní Arkansas i Charlottesville vynakládají obyvatelé i politici stejné úsilí a funguje to, ujišťují autoři. Jako příklad uvádějí Dayton, kde se podařilo zvrátit více než padesátiletý pokles obyvatel a hospodářství pomocí přilákání migrantů a nyní se kdysi ponuré centrum města hemží podniky vlastněnými jak starousedlíky, tak přistěhovalci, přičemž obnovená prosperita omezila strach z migrantů a prohloubila ochotu místních k jejich začlenění.
V 160 komunitách, které podepsaly dohody o pokročilé inkluzi přistěhovalců, schválily městské rady na 600 opatření posilujících integraci pomocí otevření se druhým jazykům, usnadnění přístupu do škol, citlivého přístupu bezpečnostních složek a usnadnění pravidel pro drobné podnikání, vysvětlují Gest a Luball. Dodávají, že imigrace není v USA je fenoménem pobřežních oblastí, ale i středoamerická města se stávají rozmanitějšími.
"Čím víc funguje dohled starousedlíků nad tím, jak jejich oblasti přijímají imigranty, tím pravděpodobněji nebudou chtít čelit budoucnosti zařazením zpátečky," deklarují závěrem autoři.
Související
USA řeší zásadní otázku: Pokud je "86 47" trestný čin, skončí za mřížemi tisíce lidí?
Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?
USA (Spojené státy americké) , imigrace , Přistěhovalectví
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Jak na bezpečné pálení čarodějnic? Hasiči vydali důležitá doporučení
před 1 hodinou
Bydlí v obecním bytě, chce legalizovat své černé stavby. Mrázová čelí výzvám k rezignaci, Babiš to neřeší
před 1 hodinou
Modžtaba Chameneí vydal další ostré prohlášení. Trumpovi ustupovat nehodlá
před 2 hodinami
USA řeší zásadní otázku: Pokud je "86 47" trestný čin, skončí za mřížemi tisíce lidí?
před 3 hodinami
Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?
před 4 hodinami
Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje
před 5 hodinami
Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa
před 5 hodinami
EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy
před 6 hodinami
Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky
před 8 hodinami
Problematický aspekt počasí v Česku. Řeší se opakovaně a už i letos
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
Ursula von der Leyenová se ve svém dnešním projevu věnovala aktuální situaci v Rusku, které se v současnosti stále výrazněji potýká s tíživými dopady uvalených mezinárodních sankcí. Podle předsedkyně Evropské komise na tento nepříznivý ekonomický vývoj Kreml reaguje neobvyklým způsobem, který spočívá v postupném omezování svobodné komunikace.
Zdroj: Libor Novák