Integrace migrantů je nemožná? Zkušenosti z USA jsou překvapivé

NÁZOR - Násilnosti rozpoutané bílými rasisty ve virginském Charlottesville dne 12. srpna představují nejextrémnější projev kulturních obav, které jsou latentně přítomny v mnoha amerických městech čelících demografickým změnám. V komentáři pro server Los Angeles Times to tvrdí sociolog Justin Gest, který přednáší na George Mason University, který daný text sepsal spolu s Davidem Lubellem, ředitelem neziskové organizace Welcoming America.

Dvě Ameriky

Pohled na voličskou mapu koncentrovaných demokratických enkláv a rozsáhlých republikánských venkovských oblastí, může podle Gesta s Lubellem naznačovat existenci svou Amerik - jedné, která vítá odlišné osoby a usnadňuje jejich integraci, a té druhé, jež vnímá odlišné lidi jako hrozbu pro kulturní složení země.    

"Oba stojíme jednou nohou v každé z těch Amerik," konstatují autoři. Gest je totiž dítětem přistěhovalce a matky z rurální Georgie, přičemž vychodil veřejnou školu v Los Angeles, žije na Manhattanu a provádí výzkum zaměřený marginalizaci bílých dělníků v tzv. rezavém pásu, tedy oblasti na severovýchodě USA postižené ekonomickým úpadkem. Lubell naopak vyrost na předměstí Filadelfie, strávil rok v Ekvádoru, načež se přestěhoval do Tennessee a posléze do Atlanty, kdy si vzal dceru zemědělce z rezavého pásu a svou kariéru zasvětil zmírňování strachu z migrantů v konzervativní Americe.  

Obě uvedené Ameriky nejsou podle obou mužů natolik oddělené, jak si mnozí myslí. "Velká města, kde žijeme, se staly klíčovými prvky globalizace - verbují přistěhovalce coby součást globální ekonomiky a multietnické společnosti, která je s dalšími městy po světě propojena těsněji než geografická periferie," píší Gest a Lubell. Dodávají, že jak se nové imigrační destinace typu Denver a Washington D.C. stávají přeplněnými, sílí zde konkurence a rostou životní náklady, přistěhovalci hledají příležitosti jinde.

Šance na lepší život se často naskytuje v post-industriálních a post-agrárních regionech, poukazují autoři. Odkazují na analýzu listu Wall Street Journal, že index diverzity v letech 2000-2015 se minimálně zdvojnásobil v 244 amerických oblastech, přičemž více než polovina z nich leží v Iowě, Indianě, Wisconsinu, Illinois a Minnesotě a velkou část nově příchozích tvoří Hispánci ze střední Ameriky, kteří často prošli Kalifornií či Texasem.        

Uvedené oblasti mají víceméně stejnou motivaci k přijímání migrantů jako tradiční cílové destinace - potřebují zaplnit díry na tamním pracovním trhu a rozšířit počet daňových poplatníků, uvádějí Gest s Lubellem. Dodávají, že ačkoliv se tyto regiony často snaží zastavit či zvrátit populační úbytek, mnoho tamních obyvatel se imigrantů obává ve strachu s pracovní konkurence a kulturní transformace.    

Tyto nervózní regiony, kde dochází k demografickým změnám, jsou z velké části zodpovědné za Trumpovu revoluci, píší autoři. S odkazem na statistiky deníku Wall Street Journal vysvětlují, že Trump získal dva z každých tří voličů v oblastech, kde se index diverzity zvýšil alespoň o 150%, přičemž mnoho z nich se nachází v Ohiu, Indianě, Georgii, a Severní Karolíně, stejně jako v Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu, tedy ve třech státech, které Hillary Clintonová ztratila o 77 tisíc hlasů.

Zapojení starousedlíků posiluje integraci

"Poháněn nostalgií, Trump hlásal návrat bílých, dělnických Američanů do středu národní debaty," poukazuje Gest a Lubell. Deklarují, že ačkoliv Trumpova rétorika může utěšit jeho stoupence, jen stěží dokáže usměrnit tempo a tok směn, které je popuzují, a proto by mělo být imperativem hledat způsoby sociální koheze v nových oblastech usazování přistěhovalců.   

  

Dříve se snahy veřejnosti a občanské společnosti zaměřovaly na přistěhovalce samotné - pomáhaly jim s ovládnutím jazyka, vzděláním, ubytováním, zdravotní péčí a obecným pocitem pohodlí, uvádějí autoři. Takový přístup však podle nich připomínal zasetí semínek v poli a následné zanedbávání půdy, a tak v současné době musí veřejnost věnovat pozornost také strachu a obavám starousedlíků - tedy pomyslné půdě okolo.   

"A skutečně, rostoucí počet komunit ve středu Ameriky již začal fungovat jako model pro změnu paradigmatu v začleňování imigrantů," tvrdí Gest s Lubellem. Připomínají, že za posledních 10 let města jako Dayton, Ohio, St.Louis, Boise a Idaho napomáhají ucelenému plánovanému procesu, v jehož rámci jsou starousedlíci přítomni rozhodování o tom, jak se bude nakládat s nově příchozími migranty a uprchlíky.   

Od Detroitu po Severozápadní Arkansas i Charlottesville vynakládají obyvatelé i politici stejné úsilí a funguje to, ujišťují autoři. Jako příklad uvádějí Dayton, kde se podařilo zvrátit více než padesátiletý pokles obyvatel a hospodářství pomocí přilákání migrantů a nyní se kdysi ponuré centrum města hemží podniky vlastněnými jak starousedlíky, tak přistěhovalci, přičemž obnovená prosperita omezila strach z migrantů a prohloubila ochotu místních k jejich začlenění.   

V 160 komunitách, které podepsaly dohody o pokročilé inkluzi přistěhovalců, schválily městské rady na 600 opatření posilujících integraci pomocí otevření se druhým jazykům, usnadnění přístupu do škol, citlivého přístupu bezpečnostních složek a usnadnění pravidel pro drobné podnikání, vysvětlují Gest a Luball. Dodávají, že imigrace není v USA je fenoménem pobřežních oblastí, ale i středoamerická města se stávají rozmanitějšími.     

"Čím víc funguje dohled starousedlíků nad tím, jak jejich oblasti přijímají imigranty, tím pravděpodobněji nebudou chtít čelit budoucnosti zařazením zpátečky," deklarují závěrem autoři.

Související

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) imigrace Přistěhovalectví

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 12 hodinami

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy