NÁZOR - Násilnosti rozpoutané bílými rasisty ve virginském Charlottesville dne 12. srpna představují nejextrémnější projev kulturních obav, které jsou latentně přítomny v mnoha amerických městech čelících demografickým změnám. V komentáři pro server Los Angeles Times to tvrdí sociolog Justin Gest, který přednáší na George Mason University, který daný text sepsal spolu s Davidem Lubellem, ředitelem neziskové organizace Welcoming America.
Dvě Ameriky
Pohled na voličskou mapu koncentrovaných demokratických enkláv a rozsáhlých republikánských venkovských oblastí, může podle Gesta s Lubellem naznačovat existenci svou Amerik - jedné, která vítá odlišné osoby a usnadňuje jejich integraci, a té druhé, jež vnímá odlišné lidi jako hrozbu pro kulturní složení země.
"Oba stojíme jednou nohou v každé z těch Amerik," konstatují autoři. Gest je totiž dítětem přistěhovalce a matky z rurální Georgie, přičemž vychodil veřejnou školu v Los Angeles, žije na Manhattanu a provádí výzkum zaměřený marginalizaci bílých dělníků v tzv. rezavém pásu, tedy oblasti na severovýchodě USA postižené ekonomickým úpadkem. Lubell naopak vyrost na předměstí Filadelfie, strávil rok v Ekvádoru, načež se přestěhoval do Tennessee a posléze do Atlanty, kdy si vzal dceru zemědělce z rezavého pásu a svou kariéru zasvětil zmírňování strachu z migrantů v konzervativní Americe.
Obě uvedené Ameriky nejsou podle obou mužů natolik oddělené, jak si mnozí myslí. "Velká města, kde žijeme, se staly klíčovými prvky globalizace - verbují přistěhovalce coby součást globální ekonomiky a multietnické společnosti, která je s dalšími městy po světě propojena těsněji než geografická periferie," píší Gest a Lubell. Dodávají, že jak se nové imigrační destinace typu Denver a Washington D.C. stávají přeplněnými, sílí zde konkurence a rostou životní náklady, přistěhovalci hledají příležitosti jinde.
Šance na lepší život se často naskytuje v post-industriálních a post-agrárních regionech, poukazují autoři. Odkazují na analýzu listu Wall Street Journal, že index diverzity v letech 2000-2015 se minimálně zdvojnásobil v 244 amerických oblastech, přičemž více než polovina z nich leží v Iowě, Indianě, Wisconsinu, Illinois a Minnesotě a velkou část nově příchozích tvoří Hispánci ze střední Ameriky, kteří často prošli Kalifornií či Texasem.
Uvedené oblasti mají víceméně stejnou motivaci k přijímání migrantů jako tradiční cílové destinace - potřebují zaplnit díry na tamním pracovním trhu a rozšířit počet daňových poplatníků, uvádějí Gest s Lubellem. Dodávají, že ačkoliv se tyto regiony často snaží zastavit či zvrátit populační úbytek, mnoho tamních obyvatel se imigrantů obává ve strachu s pracovní konkurence a kulturní transformace.
Tyto nervózní regiony, kde dochází k demografickým změnám, jsou z velké části zodpovědné za Trumpovu revoluci, píší autoři. S odkazem na statistiky deníku Wall Street Journal vysvětlují, že Trump získal dva z každých tří voličů v oblastech, kde se index diverzity zvýšil alespoň o 150%, přičemž mnoho z nich se nachází v Ohiu, Indianě, Georgii, a Severní Karolíně, stejně jako v Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu, tedy ve třech státech, které Hillary Clintonová ztratila o 77 tisíc hlasů.
Zapojení starousedlíků posiluje integraci
"Poháněn nostalgií, Trump hlásal návrat bílých, dělnických Američanů do středu národní debaty," poukazuje Gest a Lubell. Deklarují, že ačkoliv Trumpova rétorika může utěšit jeho stoupence, jen stěží dokáže usměrnit tempo a tok směn, které je popuzují, a proto by mělo být imperativem hledat způsoby sociální koheze v nových oblastech usazování přistěhovalců.
Dříve se snahy veřejnosti a občanské společnosti zaměřovaly na přistěhovalce samotné - pomáhaly jim s ovládnutím jazyka, vzděláním, ubytováním, zdravotní péčí a obecným pocitem pohodlí, uvádějí autoři. Takový přístup však podle nich připomínal zasetí semínek v poli a následné zanedbávání půdy, a tak v současné době musí veřejnost věnovat pozornost také strachu a obavám starousedlíků - tedy pomyslné půdě okolo.
"A skutečně, rostoucí počet komunit ve středu Ameriky již začal fungovat jako model pro změnu paradigmatu v začleňování imigrantů," tvrdí Gest s Lubellem. Připomínají, že za posledních 10 let města jako Dayton, Ohio, St.Louis, Boise a Idaho napomáhají ucelenému plánovanému procesu, v jehož rámci jsou starousedlíci přítomni rozhodování o tom, jak se bude nakládat s nově příchozími migranty a uprchlíky.
Od Detroitu po Severozápadní Arkansas i Charlottesville vynakládají obyvatelé i politici stejné úsilí a funguje to, ujišťují autoři. Jako příklad uvádějí Dayton, kde se podařilo zvrátit více než padesátiletý pokles obyvatel a hospodářství pomocí přilákání migrantů a nyní se kdysi ponuré centrum města hemží podniky vlastněnými jak starousedlíky, tak přistěhovalci, přičemž obnovená prosperita omezila strach z migrantů a prohloubila ochotu místních k jejich začlenění.
V 160 komunitách, které podepsaly dohody o pokročilé inkluzi přistěhovalců, schválily městské rady na 600 opatření posilujících integraci pomocí otevření se druhým jazykům, usnadnění přístupu do škol, citlivého přístupu bezpečnostních složek a usnadnění pravidel pro drobné podnikání, vysvětlují Gest a Luball. Dodávají, že imigrace není v USA je fenoménem pobřežních oblastí, ale i středoamerická města se stávají rozmanitějšími.
"Čím víc funguje dohled starousedlíků nad tím, jak jejich oblasti přijímají imigranty, tím pravděpodobněji nebudou chtít čelit budoucnosti zařazením zpátečky," deklarují závěrem autoři.
Související

USA a Čína uzavřely příměří v obchodní válce: Co to znamená pro svět?

Spojené státy a Čína se dohodly na 90denním příměří. Clo klesne o 115 %
USA (Spojené státy americké) , imigrace , Přistěhovalectví
Aktuálně se děje
před 35 minutami

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení
před 1 hodinou

Poslední rozloučení s Jiřím Bartoškou bude příští týden v Rudolfinu
před 1 hodinou

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen
před 2 hodinami

USA a Čína uzavřely příměří v obchodní válce: Co to znamená pro svět?
před 2 hodinami

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí
před 3 hodinami

Rusku se schůzka se Zelenským nelíbí. Příměří, které má platit ode dneška, taky ne
před 3 hodinami

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?
před 4 hodinami

"Čas běží..." Německo dalo Rusku jasné ultimátum, do půlnoci se Kreml musí rozhodnout
před 5 hodinami

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny
před 6 hodinami

EU představí tento týden nové sankce proti Rusku. Jsou tak slabé, že je schválí i Maďaři, tvrdí zdroje
před 6 hodinami

Začínám o příměří pochybovat, Putin je zaneprázdněn oslavami. Sejděte se, hned, vzkázal Trump Kyjevu a Moskvě
před 7 hodinami

Napětí sílí. EU stupňuje nátlak a čeká, zda Putin dnes schválí příměří
před 8 hodinami

Oči Evropy se upínají k von der Leyen: Soud rozhodne o tajných zprávách v jedné z největších smluv v EU
před 9 hodinami

Spojené státy a Čína se dohodly na 90denním příměří. Clo klesne o 115 %
před 9 hodinami

Pákistán vs Indie: Kdo vlastně krátký konflikt vyhrál?
před 10 hodinami

Děsivý obraz utajovaných praktik britských SAS: Soutěžili v popravování nevinných, zabíjeli neozbrojené i děti
před 11 hodinami

Počasí příští víkend: Teploty dvacítku nepřekonají, může se objevit déšť
Aktualizováno včera

MS v hokeji 2025: Česko porazilo Norsko 2:1
včera

Tusk: Obrovský požár nákupního centra rozpoutalo Rusko
včera
Trump vyráží na první zahraniční cestu, míří do tří nejbohatších zemí světa. Co od něj chtějí?
Americký prezident Donald Trump se příští týden vydá na svou první oficiální cestu druhého volebního období – a zamíří rovnou do tří bohatých států Perského zálivu: Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů. Všechny tři země doufají, že právě tato návštěva promění jejich blízké vztahy s Trumpem v konkrétní výhody.
Zdroj: Libor Novák