NÁZOR - Násilnosti rozpoutané bílými rasisty ve virginském Charlottesville dne 12. srpna představují nejextrémnější projev kulturních obav, které jsou latentně přítomny v mnoha amerických městech čelících demografickým změnám. V komentáři pro server Los Angeles Times to tvrdí sociolog Justin Gest, který přednáší na George Mason University, který daný text sepsal spolu s Davidem Lubellem, ředitelem neziskové organizace Welcoming America.
Dvě Ameriky
Pohled na voličskou mapu koncentrovaných demokratických enkláv a rozsáhlých republikánských venkovských oblastí, může podle Gesta s Lubellem naznačovat existenci svou Amerik - jedné, která vítá odlišné osoby a usnadňuje jejich integraci, a té druhé, jež vnímá odlišné lidi jako hrozbu pro kulturní složení země.
"Oba stojíme jednou nohou v každé z těch Amerik," konstatují autoři. Gest je totiž dítětem přistěhovalce a matky z rurální Georgie, přičemž vychodil veřejnou školu v Los Angeles, žije na Manhattanu a provádí výzkum zaměřený marginalizaci bílých dělníků v tzv. rezavém pásu, tedy oblasti na severovýchodě USA postižené ekonomickým úpadkem. Lubell naopak vyrost na předměstí Filadelfie, strávil rok v Ekvádoru, načež se přestěhoval do Tennessee a posléze do Atlanty, kdy si vzal dceru zemědělce z rezavého pásu a svou kariéru zasvětil zmírňování strachu z migrantů v konzervativní Americe.
Obě uvedené Ameriky nejsou podle obou mužů natolik oddělené, jak si mnozí myslí. "Velká města, kde žijeme, se staly klíčovými prvky globalizace - verbují přistěhovalce coby součást globální ekonomiky a multietnické společnosti, která je s dalšími městy po světě propojena těsněji než geografická periferie," píší Gest a Lubell. Dodávají, že jak se nové imigrační destinace typu Denver a Washington D.C. stávají přeplněnými, sílí zde konkurence a rostou životní náklady, přistěhovalci hledají příležitosti jinde.
Šance na lepší život se často naskytuje v post-industriálních a post-agrárních regionech, poukazují autoři. Odkazují na analýzu listu Wall Street Journal, že index diverzity v letech 2000-2015 se minimálně zdvojnásobil v 244 amerických oblastech, přičemž více než polovina z nich leží v Iowě, Indianě, Wisconsinu, Illinois a Minnesotě a velkou část nově příchozích tvoří Hispánci ze střední Ameriky, kteří často prošli Kalifornií či Texasem.
Uvedené oblasti mají víceméně stejnou motivaci k přijímání migrantů jako tradiční cílové destinace - potřebují zaplnit díry na tamním pracovním trhu a rozšířit počet daňových poplatníků, uvádějí Gest s Lubellem. Dodávají, že ačkoliv se tyto regiony často snaží zastavit či zvrátit populační úbytek, mnoho tamních obyvatel se imigrantů obává ve strachu s pracovní konkurence a kulturní transformace.
Tyto nervózní regiony, kde dochází k demografickým změnám, jsou z velké části zodpovědné za Trumpovu revoluci, píší autoři. S odkazem na statistiky deníku Wall Street Journal vysvětlují, že Trump získal dva z každých tří voličů v oblastech, kde se index diverzity zvýšil alespoň o 150%, přičemž mnoho z nich se nachází v Ohiu, Indianě, Georgii, a Severní Karolíně, stejně jako v Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu, tedy ve třech státech, které Hillary Clintonová ztratila o 77 tisíc hlasů.
Zapojení starousedlíků posiluje integraci
"Poháněn nostalgií, Trump hlásal návrat bílých, dělnických Američanů do středu národní debaty," poukazuje Gest a Lubell. Deklarují, že ačkoliv Trumpova rétorika může utěšit jeho stoupence, jen stěží dokáže usměrnit tempo a tok směn, které je popuzují, a proto by mělo být imperativem hledat způsoby sociální koheze v nových oblastech usazování přistěhovalců.
Dříve se snahy veřejnosti a občanské společnosti zaměřovaly na přistěhovalce samotné - pomáhaly jim s ovládnutím jazyka, vzděláním, ubytováním, zdravotní péčí a obecným pocitem pohodlí, uvádějí autoři. Takový přístup však podle nich připomínal zasetí semínek v poli a následné zanedbávání půdy, a tak v současné době musí veřejnost věnovat pozornost také strachu a obavám starousedlíků - tedy pomyslné půdě okolo.
"A skutečně, rostoucí počet komunit ve středu Ameriky již začal fungovat jako model pro změnu paradigmatu v začleňování imigrantů," tvrdí Gest s Lubellem. Připomínají, že za posledních 10 let města jako Dayton, Ohio, St.Louis, Boise a Idaho napomáhají ucelenému plánovanému procesu, v jehož rámci jsou starousedlíci přítomni rozhodování o tom, jak se bude nakládat s nově příchozími migranty a uprchlíky.
Od Detroitu po Severozápadní Arkansas i Charlottesville vynakládají obyvatelé i politici stejné úsilí a funguje to, ujišťují autoři. Jako příklad uvádějí Dayton, kde se podařilo zvrátit více než padesátiletý pokles obyvatel a hospodářství pomocí přilákání migrantů a nyní se kdysi ponuré centrum města hemží podniky vlastněnými jak starousedlíky, tak přistěhovalci, přičemž obnovená prosperita omezila strach z migrantů a prohloubila ochotu místních k jejich začlenění.
V 160 komunitách, které podepsaly dohody o pokročilé inkluzi přistěhovalců, schválily městské rady na 600 opatření posilujících integraci pomocí otevření se druhým jazykům, usnadnění přístupu do škol, citlivého přístupu bezpečnostních složek a usnadnění pravidel pro drobné podnikání, vysvětlují Gest a Luball. Dodávají, že imigrace není v USA je fenoménem pobřežních oblastí, ale i středoamerická města se stávají rozmanitějšími.
"Čím víc funguje dohled starousedlíků nad tím, jak jejich oblasti přijímají imigranty, tím pravděpodobněji nebudou chtít čelit budoucnosti zařazením zpátečky," deklarují závěrem autoři.
Související
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
USA (Spojené státy americké) , imigrace , Přistěhovalectví
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
před 2 hodinami
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
před 3 hodinami
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
před 5 hodinami
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
před 6 hodinami
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
před 7 hodinami
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
před 8 hodinami
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
před 10 hodinami
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
před 11 hodinami
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
před 12 hodinami
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
před 14 hodinami
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
včera
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
včera
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
včera
Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko
včera
Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova
včera
Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy
včera
Na pražském magistrátu zasahuje policie, údajně měla několik osob zadržet
včera
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
včera
Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život
včera
Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla
Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.
Zdroj: Libor Novák