Integrace migrantů je nemožná? Zkušenosti z USA jsou překvapivé

NÁZOR - Násilnosti rozpoutané bílými rasisty ve virginském Charlottesville dne 12. srpna představují nejextrémnější projev kulturních obav, které jsou latentně přítomny v mnoha amerických městech čelících demografickým změnám. V komentáři pro server Los Angeles Times to tvrdí sociolog Justin Gest, který přednáší na George Mason University, který daný text sepsal spolu s Davidem Lubellem, ředitelem neziskové organizace Welcoming America.

Dvě Ameriky

Pohled na voličskou mapu koncentrovaných demokratických enkláv a rozsáhlých republikánských venkovských oblastí, může podle Gesta s Lubellem naznačovat existenci svou Amerik - jedné, která vítá odlišné osoby a usnadňuje jejich integraci, a té druhé, jež vnímá odlišné lidi jako hrozbu pro kulturní složení země.    

"Oba stojíme jednou nohou v každé z těch Amerik," konstatují autoři. Gest je totiž dítětem přistěhovalce a matky z rurální Georgie, přičemž vychodil veřejnou školu v Los Angeles, žije na Manhattanu a provádí výzkum zaměřený marginalizaci bílých dělníků v tzv. rezavém pásu, tedy oblasti na severovýchodě USA postižené ekonomickým úpadkem. Lubell naopak vyrost na předměstí Filadelfie, strávil rok v Ekvádoru, načež se přestěhoval do Tennessee a posléze do Atlanty, kdy si vzal dceru zemědělce z rezavého pásu a svou kariéru zasvětil zmírňování strachu z migrantů v konzervativní Americe.  

Obě uvedené Ameriky nejsou podle obou mužů natolik oddělené, jak si mnozí myslí. "Velká města, kde žijeme, se staly klíčovými prvky globalizace - verbují přistěhovalce coby součást globální ekonomiky a multietnické společnosti, která je s dalšími městy po světě propojena těsněji než geografická periferie," píší Gest a Lubell. Dodávají, že jak se nové imigrační destinace typu Denver a Washington D.C. stávají přeplněnými, sílí zde konkurence a rostou životní náklady, přistěhovalci hledají příležitosti jinde.

Šance na lepší život se často naskytuje v post-industriálních a post-agrárních regionech, poukazují autoři. Odkazují na analýzu listu Wall Street Journal, že index diverzity v letech 2000-2015 se minimálně zdvojnásobil v 244 amerických oblastech, přičemž více než polovina z nich leží v Iowě, Indianě, Wisconsinu, Illinois a Minnesotě a velkou část nově příchozích tvoří Hispánci ze střední Ameriky, kteří často prošli Kalifornií či Texasem.        

Uvedené oblasti mají víceméně stejnou motivaci k přijímání migrantů jako tradiční cílové destinace - potřebují zaplnit díry na tamním pracovním trhu a rozšířit počet daňových poplatníků, uvádějí Gest s Lubellem. Dodávají, že ačkoliv se tyto regiony často snaží zastavit či zvrátit populační úbytek, mnoho tamních obyvatel se imigrantů obává ve strachu s pracovní konkurence a kulturní transformace.    

Tyto nervózní regiony, kde dochází k demografickým změnám, jsou z velké části zodpovědné za Trumpovu revoluci, píší autoři. S odkazem na statistiky deníku Wall Street Journal vysvětlují, že Trump získal dva z každých tří voličů v oblastech, kde se index diverzity zvýšil alespoň o 150%, přičemž mnoho z nich se nachází v Ohiu, Indianě, Georgii, a Severní Karolíně, stejně jako v Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu, tedy ve třech státech, které Hillary Clintonová ztratila o 77 tisíc hlasů.

Zapojení starousedlíků posiluje integraci

"Poháněn nostalgií, Trump hlásal návrat bílých, dělnických Američanů do středu národní debaty," poukazuje Gest a Lubell. Deklarují, že ačkoliv Trumpova rétorika může utěšit jeho stoupence, jen stěží dokáže usměrnit tempo a tok směn, které je popuzují, a proto by mělo být imperativem hledat způsoby sociální koheze v nových oblastech usazování přistěhovalců.   

  

Dříve se snahy veřejnosti a občanské společnosti zaměřovaly na přistěhovalce samotné - pomáhaly jim s ovládnutím jazyka, vzděláním, ubytováním, zdravotní péčí a obecným pocitem pohodlí, uvádějí autoři. Takový přístup však podle nich připomínal zasetí semínek v poli a následné zanedbávání půdy, a tak v současné době musí veřejnost věnovat pozornost také strachu a obavám starousedlíků - tedy pomyslné půdě okolo.   

"A skutečně, rostoucí počet komunit ve středu Ameriky již začal fungovat jako model pro změnu paradigmatu v začleňování imigrantů," tvrdí Gest s Lubellem. Připomínají, že za posledních 10 let města jako Dayton, Ohio, St.Louis, Boise a Idaho napomáhají ucelenému plánovanému procesu, v jehož rámci jsou starousedlíci přítomni rozhodování o tom, jak se bude nakládat s nově příchozími migranty a uprchlíky.   

Od Detroitu po Severozápadní Arkansas i Charlottesville vynakládají obyvatelé i politici stejné úsilí a funguje to, ujišťují autoři. Jako příklad uvádějí Dayton, kde se podařilo zvrátit více než padesátiletý pokles obyvatel a hospodářství pomocí přilákání migrantů a nyní se kdysi ponuré centrum města hemží podniky vlastněnými jak starousedlíky, tak přistěhovalci, přičemž obnovená prosperita omezila strach z migrantů a prohloubila ochotu místních k jejich začlenění.   

V 160 komunitách, které podepsaly dohody o pokročilé inkluzi přistěhovalců, schválily městské rady na 600 opatření posilujících integraci pomocí otevření se druhým jazykům, usnadnění přístupu do škol, citlivého přístupu bezpečnostních složek a usnadnění pravidel pro drobné podnikání, vysvětlují Gest a Luball. Dodávají, že imigrace není v USA je fenoménem pobřežních oblastí, ale i středoamerická města se stávají rozmanitějšími.     

"Čím víc funguje dohled starousedlíků nad tím, jak jejich oblasti přijímají imigranty, tím pravděpodobněji nebudou chtít čelit budoucnosti zařazením zpátečky," deklarují závěrem autoři.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) imigrace Přistěhovalectví

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Pákistán

Pákistán vs Indie: Kdo vlastně krátký konflikt vyhrál?

Oba jaderní rivalové, Indie a Pákistán, vyšli z nejnovějšího konfliktu s těžkými ztrátami – a přesto se obě země předhánějí ve vyhlašování vítězství. Skutečnost je však jiná: ačkoli příměří drží, tento konflikt zanechal za sebou více otázek než odpovědí, píše CNN.

před 10 hodinami

Armáda Velké Británie

Děsivý obraz utajovaných praktik britských SAS: Soutěžili v popravování nevinných, zabíjeli neozbrojené i děti

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek prolomili po letech mlčení a poskytli BBC šokující svědectví o údajných válečných zločinech spáchaných jejich kolegy během nasazení v Iráku a Afghánistánu. Jde o nejobsáhlejší veřejně známou výpověď o těchto událostech, která odhaluje děsivý obraz dlouho utajovaných praktik elitních složek britské armády.

před 11 hodinami

Aktualizováno včera

Češi na MS v hokeji

MS v hokeji 2025: Česko porazilo Norsko 2:1

Česká hokejová měla v neděli večer na programu svůj druhý zápas v rámci skupiny B právě probíhajícího mistrovství světa. V dánském Herningu byli jejich dalšími soupeři Norové a oproti duelu se Švýcarskem, se kterým v pátek Češi vyhráli 5:4 po prodloužení, se tentokrát v sestavě objevila i posila z NHL Martin Nečas. Český tým nakonec Nory porazil 2:1.

včera

Donald Tusk

Tusk: Obrovský požár nákupního centra rozpoutalo Rusko

Obrovský požár, který v květnu 2024 téměř zcela zničil nákupní centrum Marywilska 44 ve Varšavě, byl podle polského premiéra Donalda Tuska výsledkem cíleného žhářského útoku nařízeného ruskými tajnými službami. Po roce vyšetřování Tusk v neděli oznámil, že Polsko má v tomto ohledu již „jistotu“.

včera

Trump vyráží na první zahraniční cestu, míří do tří nejbohatších zemí světa. Co od něj chtějí?

Americký prezident Donald Trump se příští týden vydá na svou první oficiální cestu druhého volebního období – a zamíří rovnou do tří bohatých států Perského zálivu: Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů. Všechny tři země doufají, že právě tato návštěva promění jejich blízké vztahy s Trumpem v konkrétní výhody.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy