Nová strategie USA pro Afghánistán: Teroristi nesmí získat jaderné zbraně, řekl Trump

"Sdílím frustraci amerického lidu," řekl Trump, podle kterého jsou Američané vyčerpaní z "války bez vítězství". "Nakonec zvítězíme," ujistil.

V projevu prezident přiznal, že mu jeho prvotní instinkt říkal, aby se Spojené státy z Afghánistánu, kde američtí vojáci bojují již šestnáct let, co nejrychleji stáhly. Od nástupu do funkce prezidenta prý ale změnil názor. Důsledky takového kroku by podle něj totiž byly "předvídatelné a nepřijatelné". V zemi by vzniklo vakuum, kterého by "okamžitě vyplnili" teroristé včetně radikálů z Islámského státu či Al-Káidy, řekl Trump.

Teroristům se podle něj také nesmí dostat do rukou jaderné zbraně. Spojené státy se již nebudou snažit přestavovat vzdálené země podle svého obrazu, ujistil Trump. Hlavním cílem bude chránit USA a "zabíjet teroristy".

Nová strategie v Afghánistánu nebude podle Trumpa založena na časových plánech, ale na podmínkách na bojišti. Nepřátelé se na rozdíl od minulosti podle něj nebudou dozvídat o amerických plánech dopředu, a moci tak vyčkávat. O počtu vojáků, kteří posílí stav americké armády v Afghánistánu, Trump hovořit odmítl.

Americká média před projevem spekulovala, že by mohlo jít až o 4000 vojáků. V současnosti mají USA v Afghánistánu přibližně 8400 žen a mužů ve zbrani. V době vrcholného nasazení v roce 2011 to bylo asi 100.000 vojáků.

"Pokud se Spojené státy nestáhnou z Afghánistánu, stane se naše země novým pohřebiště pro tuto velmoc," uvedl Taliban v prohlášení. Jeho mluvčí rovněž řekl, že "dokud bude byť jen jeden americký voják" v Afghánistánu, islamističtí povstalci budou pokračovat v džihádu (svaté válce) proti USA.

Krátce po Trumpově proslovu oznámil americký ministr obrany James Mattis, že několik spojenců v NATO přislíbilo, že stejně jako USA navýší počet svých vojáků v Afghánistánu. Kolik přesně nových vojáků Washington do středoasijské země pošle, neřekl ale ani Mattis.

Slib, že Spojené státy zůstanou v Afghánistánu, není ale podle Trumpa "bianko šekem" pro afghánskou vládu. Afghánci musí vzít budoucnost své země do vlastních rukou a více se zapojit do vojenských akcí i hospodářské obnovy své země, dodal prezident. Více zapojit by se podle něj měl také Pákistán, který si od něj vysloužil během projevu kritiku kvůli údajnému ukrývání teroristů.

Válku v Afghánistánu zahájil v říjnu roku 2001 prezident George Bush mladší v reakci na teroristické útoky z 11. září. Koalice vedená Spojenými státy svrhla vládu Talibanu. Američané však v zemi zůstali i poté. Nyní afghánské armádě v tažení proti islamistům pomáhá kromě zhruba 8400 amerických také 5000 dalších vojáků NATO včetně českých.